Jana Lepková, Mgr., Author at Předškoláci - omalovánky, pracovní listy

2011 12.11

V roce 1991 po návštěvě expertů Světové zdravotnické organizace (WHO) se rozšířily v českých školách informace o projektu Zdravé školy. Myšlenka vznikla asi před deseti lety v Evropském úřadu WHO v Kodani jako součást programu Zdraví pro všechny do roku 2000.

Pojetí zdraví vychází z různých oblastí. Nejznámější definicí je ta, kterou publikuje právě WHO. Tato definice říká, že  „Zdraví je stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody“. Nikoliv tedy pouze nepřítomnost nemoci.  Některé současné studie poukazují na rizika současného životního stylu mladistvých, který v dospělém věku může vyústit ve skutečná onemocnění. Alarmující je skutečnost, že přibývá Celý článek »

publikoval(a) Jana Lepková, Mgr.

2011 06.11

Otevřené vyučování je netradičním způsobem vzdělávání. Na poslání učitele se nic nemění – musí naučit děti určitým znalostem a dovednostem a musí je vychovávat. Otevřené vyučování však vytváří pro práci jiný rámec, než na který jsme zvyklí. Je tedy jednou z cest, kterou se pedagogové snaží změnit ducha školství. Tato metoda vychází z reformní pedagogiky 20. století, z myšlenek C. Freineta, P. Petrsena a M. Montessoriové a pokouší se o jejich originální syntézu.

Jako hlavní rysy otevřeného vyučování můžeme uvést:

  • použití pestrých a mnohostranně účiných technik, forem a metod výuky ( např. hra, umělecká činnost, společná práce, individuální práce, komunikace)
  • reakce na změněné životní podmínky dětí a na vliv masových sdělovacích prostředků a nepříznivých okolností sociálního zázemí tím, že se dává příležitost ke konkrétním aktivním činnostem, rozvíjejícím koncentraci, vytrvalost a schopnost překonávat překážky
  • podporu individuální i společné práce, v níž se rozvíjí a kultivuje vnímání a prožívání, myšlení i praktická činnost
  • změnu vztahu školy k žákovi ve smyslu humanizace a modernizace školní práce
  • změnu tradičního pojetí prostředí třídy i její atmosféry, ovzduší vzájemné důvěry, pochopení, otevřenosti a pomoci

Celý článek »

publikoval(a) Jana Lepková, Mgr.

2011 30.10

V minulé kapitole „Integrovaná výuka a projektové vyučování 1.část“ jsme se seznámili s obecnými východisky tvorby výchovně vzdělávacích projektů z nichž vycházejí konkrétní úkoly. Dnes předkládám pro ilustraci projekt s názvem „Človíčkové“.

Organizace výuky:

Děti budou pracovat podle předem připraveného rozvrhu činnosti. Výuka bude probíhat individuálně i ve skupinkách s prolínáním rozmanitých forem výuky a s důrazem na individualitu dětí předškolního věku. Z tohoto důvodu se rovněž jeví jako žádoucí realizace jednodenního projektu. Projekt bude uskutečněn v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro mateřské školy, jeho cíle a kompetence. Jsou zde zahrnuty vzdělávací oblasti:  Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost a Dítě a svět. Vhodné je tato témata pojmout v různých typech práce- naukové, výtvarné, pracovní, hudební. Celý článek »

publikoval(a) Jana Lepková, Mgr.

Nápady a inspirace

Vítáme nově příchozí:
Inspirujte se a sdílejte!

FB stránky
FB stránky
FB skupina
FB skupina
Přidej se
Přidej se
2011 22.10

V současnosti se setkáváme s dvojím obsahem integrace, jednak je používán jako označení po společnou výchovu a vyučování dětí s postižením a druhý význam je alternativní metoda školské práce.  V intergrovaném vyučování se vychází z globálního pohledu na skutečnosti, kdy vše souvisí se vším v nekonečných souvislostech a děti jsou vedeny k tomu, aby získávaly celistvý výklad světa.

S integrovanou a projektovou výukou se setkáváme nejčastěji na základních školách. Velmi dobře se uplatňuje na 2. stupni, kde se téma prolíná všemi vzdělávacími oblastmi stanovenými v Rámcových vzdělávacích programech (dále jen RVP). Takže se naskytuje úvaha, zda je vůbec žádoucí a efektivní prvky integrované a projektové výuky aplikovat do předškolní výchovy. Protože tento typ výuky Celý článek »

publikoval(a) Jana Lepková, Mgr.

2011 12.10

Těžko bychom hledali další věhlasnější alternativní pedagogický směr, jakým je právě waldorfská pedagogika. Waldorfská pedagogika je nejrozšířenější typ alternativní školy, vznikající na bázi reformního pedagogického hnutí, které v současné době existuje téměř ve všech vyspělých západoevropských zemích. Tyto školy u nás propaguje Antroposofická společnost a České sdružení pro waldorfskou pedagogiku.

Zakladatelem školy waldorfského typu byl rakouský filosof a pedagog Rudolf Steiner, který vytvořil filosoficko-pedagogickou soustavu o výchově člověka. Tato jeho koncepce je nazývána antroposofie. Pro vhled do jeho filosofie je třeba si uvědomit, jak všestranou osobností Rudolf Steiner byl. Steiner zasahoval do mnoha oborů lidské činnosti, přestože je znám zejména v souvislosti s filosofií a pedagogikou. Podobně proslul i v oblasti tzv. antroposofické medicíny, která je rozšířená hlavně v německy mluvících zemích. Steinerova antroposofie zasahuje do umění a dokonce i do zemědělství. Obecnou všestranost tedy koncipoval také do výchovy a vzdělávání (na tomto místě stačí za připomenutí i Komenského myšlenka „pansofie“ – vzdělávat všechny ve všem celoživotně). Celý článek »

publikoval(a) Jana Lepková, Mgr.

2011 03.10

V současnosti se setkáváme s mnoha pedagogickými směry, které lze úspěšně uplatňovat při výuce dětí předškolního věku.  Ten nejznámější je montessoriovská pedagogika, která vyšla z tzv. klasických reformích škol a jejím hlavním smyslem bylo přiblížit učení co nejvíce potřebám dětí. Montessoriovská pedagogika dosáhla mezinárodního rozšíření. Také v české republice existují mateřské školy, které pracují podle montessoriovské pedagogiky. Smyslem tohoto článku je přiblížit principy montessoriovské pedagogiky širší veřejnosti.

Zakladatelkou směru motessoriovské pedagogiky je italská lékařka a pedagožka Marie Montessoriová, která v roce 1907 otevřela v Římě dětský domov (casa dei bambini) pro děti předškolního věku, který se stal vzorovým zařízením pro Itálii a později pro mnoho zemí po celém světě. Při jeho koncipování vycházela ze svých znalostí lékařky a znalostí zejména rousseauovsko-tolstojevské pedagogiky, která klade důraz na přirozený vývoj jednotlivců a rozvoj schopností. Celý článek »

publikoval(a) Jana Lepková, Mgr.

2011 22.09

Soběžně se státními mateřskými školkami se po roce 1989 začaly u nás profilovat tzv. alternativní školy a školky. Tento typ výchovně vzdělávacích institucí  nelze ztotožňovat  pouze se soukromými školkami (či školami) nebo těmi, které se za „alternativní“ přímo označují ( reformní školy), ale je potřeba tato zařízení chápat široce jako taková, která se vyznačují pedagogickou specifičností, jenž je odlišuje od běžných škol.

Většina odborníků přes problematiku alternativních škol se shoduje na tom, že pedagogickou alternativou nemusíme rozumět jenom soukromé, církevní či velké pedagogické koncepce, nýbrž, že alternativní mohou být jednotlivé přístupy učitelů, duch a atmosféra tříd i celých škol. Po roce 1989 se setkáváme s větší humanizací, demokratizací a liberalizací českého školství. Relativní novinkou je Celý článek »

publikoval(a) Jana Lepková, Mgr.

2011 19.09

O problematice vzdělávání dětí mimo proud běžných mateřských školek jsme hovořili v kapitole o soukromých mateřských školkách. Obtížné umísťování dětí k předškolní péči lze řešit i dalšími způsoby. Jednou z možností je zaměstnání  matky na zkrácený úvazek, domácí práce či pobyt otce na rodičovské dovolené. Ještě přijatelnějším řešením se stává rodičovská výpomoc nebo tzv. „hlídání dětí“.

Rodičovská výpomoc

Pilíře sociální reformy v roce 2011 se týkají také změn v oblasti rodinné politiky a péče o dítě.  Záměr upravuje institut poskytování rodičovské výpomoci, tedy pečování o dítě souběžně s péčí o vlastní předškolní dítě mimo režim živnostenského zákona na základě smlouvy.  Zákon klade velmi minimální požadavky s tím, že rodič nejlépe posoudí , za jakých podmínek  a které cizí osobě může své dítě svěřit. Celý článek »

publikoval(a) Jana Lepková, Mgr.

2011 11.09

Ve třetí části našeho dílu o soukromých mateřských školách (2) se zaměříme na některé jejich hlavní podoby. Pokud hovoříme o „soukromých školkách“, chápejme je  tedy především tak, že jsou iniciovány jiným zřizovatelem nežli státem. Nejčastější podobu tvoří miniškolky, firemní školky a setkáváme se rovněž s církevními školkami. Novinkou by měly být dětské skupinky. Všechny tyto alternativy předškolního vzdělávání mají napomáhat řešit problém obtížné umístitelnosti dětí do státních mateřských škol.

Miniškolky

Miniškolky poskytují výchovu a vzdělávání dětí  nejčastěji zaměstnavatelem na pracovišti rodiče nebo neziskovými subjekty, event. církvemi. (Mohou je však poskytovat i obce a kraje!) Pokud je miniškolka rize soukromým zařízením, které vzniklo na základě živnostenského oprávnění, nemůže spoléhat na dotace od MŠMT.  Pokud je zřizovatel obec či kraj, může zažádat o dotace z rozpočtu kraje nebo obce, např. z Programu rozvoje venkova.
Celý článek »

publikoval(a) Jana Lepková, Mgr.

2011 06.09

V 1. části našeho dílu o soukromých mateřských školkách jsme se zaměřili zejména na obecná východiska jejich zřizování. Nyní se budeme soustředit na další podstatnou záležitost, tedy na provozní podmínky z hlediska ergonomie a hygieny. Tyto podmínky se vztahují na mateřské školky obecně bez ohledu na typ zřizovatele a rovněž tak na oblast podnikání „péče o děti od 3. let věku v denním zařízení“. Text není doslovným přepisem příslušných předpisů, a proto zde zmiňuji pouze nejpodstatnější body k této problematice.

Prostorové podmínky

Prostorové podmínky pro výchovu a vzdělávání dětí předškolního věku  musí umožňovat výuku, volné hry dětí, jejich odpočinek, osobní hygienu s otužováním, tělesná cvičení a zajištění stravování, pokud není zajištěno v jiném stravovacím zařízení. Na jedno dítě musí plocha denní místnosti užívané jako herna a ložnice činit nejméně 4M2, je-li ložnice, jídelna nebo tělocvična stavebně oddělená, musí plocha denní místnosti činit nejméně 3M2. Plocha na jedno lehátko nebo lůžko pro spánek musí činit nejméně 1,7 M2 na jedno dítě. Lehátko nebo lůžko musí poskytovat pevnou oporu zad. Prostor pro ukládání lehátek a lůžkovin musí umožňovat jejich řádné provětrání a oddělené uložení lůžkovin pro každé dítě, přičemž každé dítě musí mít k dispozici individuálně přiložené, označené lůžkoviny.
Celý článek »

publikoval(a) Jana Lepková, Mgr.


im
2007-2018 Předškoláci - Pedagogický magazín - rozvoj a výchova dětí, ISSN 1804-3615 (index)
Tento portál mediálně zastupuje Impression Media, s.r.o. | Info pro uživatele: sběr a využití dat