Pohádky Archives - Předškoláci - omalovánky, pracovní listy

2020 23.05

Na polici pod oknem stály dvě láhve. Jedna plastová od octu a jedna skleněná od oleje. Ty láhve tam stály a dívaly se z okna. Každé pondělí kolem toho okna projelo popelářské auto a to se těm lahvím moc líbilo. Pokaždé si o tom povídaly.

„Jé to bude prima až se jednou svezeme tím popelářským autem“, řekla ta plastová láhev od octu, ale skleněná láhev od oleje se jenom ušklíbla. Celý článek »

publikoval(a) redakce

2020 17.05

Byly jedny neposedné nožky. Možná to byly Vašíkovy nebo Vendulčiny? Zkrátka byly samý běh, skok ani na chvilku se nechtěly zastavit. Přeskakovaly kaluže, běhaly do kopečka a z kopečka, skákaly chvíli po pravé noze a chvíli zas po levé, hopsaly a smály se až slzely.
Marně jim všichni říkaly, dejte pozor! Ať nezakopnete! Ať neupadnete!
Kdepak, nedaly si říct, nekoukaly na cestu a bum! Odřely si koleno.
Celý článek »

publikoval(a) redakce

2020 18.04

Ahoj děti prvňáci. Dnes bude mít na práci písmenko. Jaké? Chtěla bych, abyste to samy poznaly z pohádky.

O chroustech a panu Chobotovi.

 

Byla jednou jedna chodidla , co ťapala po chodníku k chaloupce. No k chaloupce! Byla to chatrná chýše. Bydleli v ní chrousti. Chroustům chutná listí. O chrousty se v chýši staral chlupatý chlap. Pan Chobot. Pan Chobot má chrousty rád. Je to jejich chůva. Chrání je, chválí je, chlubí se s nimi, chová je a dává jim chrupat chvojí. Chleba s máslem jim nechutná. Se zimou si nedělají chmury. Chřipky se nebojí. Pan Chobot zavře v chýši okenice a chrupají až do jara.

 

Poznaly jste, jaké písmeno jsme se učily? Jaké? No ano. CH.

publikoval(a) Alena Petrusová

Nápady a inspirace

Vítáme nově příchozí:
Inspirujte se a sdílejte!

FB stránky
FB stránky
FB skupina
FB skupina
Přidej se
Přidej se
2020 15.04

Žili, byli děd a bába. Jednoho dne děd zasadil řepu, která mu po čase vyrostla a byla převeliká.

Snažil se ji vytáhnout. Tahal, tahal, Celý článek »

publikoval(a) redakce

2020 15.03

Ovečka Chundelka patřila kdysi do velkého stáda oveček, které vlastnil jeden vesnický chalupář. Jeho stavení stálo přímo pod travnatou strání, která byla součástí velké zahrady. Chalupáři se již omrzelo tyto příkré svahy věčně sekat a odmítal už nadále sušit tolik sena, proto se rozhodl pro chov ovcí. Vypustil všechny ovečky do zahrady, nechal je volně pást a byl rád, jak pečlivě mu vypásaly všechny ty těžko dostupné travnaté porosty a jemu tak odpadla práce se sečením trávy.
Celý článek »

publikoval(a) redakce

2020 03.03

Viděli jste letadlo létat hodně nízko? Člověku se zdá, že se jen mihne! Obyčejné letadlo má velikou rychlost, a což teprve tryskové! To skoro okem ani nezahlédnete, jak rychle letí. Jako střela!

Takové letadlo řídí odvážný pilot nebo pilotka. A kdo ví, jestli z vás taky jednou nebudou letci!

Teď jsem vám však nechtěla vyprávět o dospělých, ale zase o drobounkých zárodcích, které jsou však také dobrými sportovci, jako náš Kašlal a Kýchal. Celý článek »

publikoval(a) Hana Doležalová

2019 02.10

Byla, nebyla jedna malá zarostlá zahrádka za opuštěným domečkem v zapomenutém kraji. Na konci té zahrádky se rozpadala stará kamenná zídka a do hromádky nafoukaného listí tam jednou spadlo letícímu ptáčku ze zobáčku malé dýňové semínko. Kdoví, kde ho ptáček našel, nesl ho svým mláďátkům holátkům do hnízda na přilepšenou, ale nedonesl. Lekl se stínu dravce kroužícího nad ním modrou oblohou, otevřel zobáček a semínko se sneslo k zemi. Zavrtalo se hlouběji a začalo ve vlhkém listí klíčit. Pustilo kořínky, aby mohlo z půdy pít vláhu a už se dralo prvním lístečkem za světlem a sluníčkem. Mělo štěstí, slunce se do kamenné zídky rádo opíralo a to dýňové rostlince náramně svědčilo, a tak rostla a rostla, až přišel čas, kdy se na ní objevilo poupě jediného květu. Celý článek »

publikoval(a) redakce

2018 20.09

Tenkrát, když ještě žila vlaštovička Švitořinka se jí stala neobvyklá příhoda.

Zamilovala se totiž do vrabčáčka Čimčaráčka a veškerý svůj čas trávila jen s ním. Opustila dokonce i svoje pěkné hnízdečko, které si postavila na náspě jednoho velikého statku a nastěhovala se za Čimčaráčkem. Od rána do večera trávili den jen spolu a jeden bez druhého neudělal, ani skok, ani frnk. Jejich láska byla opravdu jedinečná a veliká tak, že zamilovaná vlaštovička dočista zapomněla na to, že nastal podzim a všechny ostatní vlaštovky se chystají k odletu. Čekala je dlouhá, předaleká cesta na jih, za teplem a za sluníčkem přesně tak, jak tomu bývá u vlaštoviček každým rokem zvykem. Celý článek »

publikoval(a) redakce

2018 19.09

Povídka k podzimní tématice. Vhodná pro prožitkové učení o počasí na podzim.

Na obloze se proháněl jen tak sem a tam tmavě modrý mrak. Když ho to probíhání přestávalo bavit, řekl si: „Tak a teď už se pořádně zlobím už mě to běhání sem a tam nebaví. Nechci čekat až přijde můj čas, abych mohl ukázat moji sílu, co já umím. Já to chci už teď.“ Poslal tedy spát sluníčko do bělavých obláčků a zavolal si svoje kamarády. „Větře, větříčku!“ volal mrak. Celý článek »

publikoval(a) Miroslava Průdková

2018 13.09

Do oken tmavého pokoje svítila pouliční lampa. Občas krátce zablikala, jak to tak lampy na rozloučenou dělají a pak zhasla úplně. Už nepatřila k nejmladším, stejně jako oba obyvatelé malého pokoje v podkroví, kde na dřevěném psacím stole, uprostřed prázdných šnečích domečků, ležel kocour a tiše předl. Bílá záře jeho chlupatého těla dopadala na proutěné houpací křeslo, zapomenutou klec na papouška, hromádky starých knížek a nevynechala ani spící hlavu pana Vojena. Bylo už dávno po večeři, ale v pokoji pořád zůstávala vůně melty a rozpečených rohlíků.
Celý článek »

publikoval(a) redakce


im
2007-2020 Předškoláci - Pedagogický magazín - rozvoj a výchova dětí, ISSN 1804-3615 (index)
Tento portál mediálně zastupuje Impression Media, s.r.o. | Info pro uživatele: sběr a využití dat