Pohádky Archives - Strana 5 z 27 - Předškoláci - omalovánky, pracovní listy

2016 28.11

publikoval(a) redakce

2016 05.11

Skončily prázdniny, sluníčko začínalo ztrácet svou letní sílu a ve svých postýlkách se začali probouzet skřítci Spadlístek a Malovánek. Jsou to podzimní skřítkové, kteří zodpovídají za listí stromů. Aby se správně vybarvilo a ve správnou chvíli opadalo.

Spadlístek má pelíšek hluboko u kořenového mízního jezírka. Začátkem září začnou na jeho dno dopadat první kapičky mízy, která se vrací před zimou z větví do jezírka a ten zvuk Spadlístka spolehlivě probudí. Protáhne se, jedním otevřeným očičkem mrkne do jezírka, spokojeně pokývne hlavičkou, že je všechno jak má být a už šplhá nahoru. Celý článek »

publikoval(a) redakce

2016 01.08

Kdysi dávno v jednom hlubokém lese, žila, byla malá víla jménem Adélka. Společně se svojí vílí maminkou a tatínkem bydlela v dřevěné chýšce na okraji vílí vesničky. Už od narození byla Adélka velmi bystrá a chytrá, a proto moc ráda chodila s ostatními dětmi do školy, kde se učila o ostatních obyvatelích lesa, o lesních rostlinách a o tom, jak pro ně víly tančí, aby probudily jejich sílu. Adélka se učila výborně, všechno si vždy hned zapamatovala a kdykoli jste se jí na cokoli zeptali, vzpomněla si na správnou odpověď. Ovšem s tím tančením to už tak lehké nebylo. Celý článek »

publikoval(a) redakce

2016 02.07

Kohout se zlatým peřím Byli jednou tři tovaryši, kteří se v cizině náhodou sešli, a stesk po milované vlasti z nich udělal dobré kamarády. Ti starší dva byli kotláři a pocházeli z jedné vesnice, ten nejmladší Bernhard byl truhlář, dítě chudých lidí, kteří už dávno zemřeli. Nyní zůstávali ti tři tovaryši na práci již několik let v obrovském cizím městě. Celý týden skrze vysoké domy nebe ani nezahlédli a málem Celý článek »

publikoval(a) redakce

2016 18.06

VETRÍK (Viera Šmelková)

Kráľovi vetrov a kráľovnej oblohe sa narodil syn. Malý vetrík. Ešte bol len prvý deň na svete a už nadúval líca, snažiac sa predstihnúť svojich starších bratov. Den za dňom rástol a silnel. Bol neposedný, hravý a vždy narobil viac škody ako úžitku. Oblaky, ktoré jeho bratia nahromadili, aby spustili na zem potrebnú vlahu, im on vždy s potešením rozfúkal.
Otec ho to karhal a matka len nemohúcne krútila hlavou. On si však z toho nič nerobil a vystrájal Celý článek »

publikoval(a) redakce

2016 11.05

Kdysi dávno, když na Zemi ještě neřádilo tornádo zvané civilizace, rostl na jednom místě les. Od obzoru k obzoru, nesmírně obrovský les. Žila v něm spousta zvířat a stromů, ale přeci jen převládaly jahodovníky. Tento les by se nám, lidem, zdál docela obyčejný, ale vládl magickou silou. Vládce tohoto lesa spravoval svou říši spravedlivě a moudře. Vše zářilo štěstím, ale to nemohlo trvat věčně.
Celý článek »

publikoval(a) redakce

2016 24.04

Jezevec Martin měl klid na své ubručené spaní. Malá kukačka Klotilda se odstěhovala až za tři kopce. A Jankovi bylo bez toho jejího věčného kukání také dobře.

On i takový zajíc potřebuje poslouchat, co kolem pařezu tiše na ostré drápky našlapuje a kdo mu nad hlavou křídly šustí. Však také má něco přítelíčků, kteří by si rádi pochutnali na zaječím stehýnku. Stačí jen chvilka nepozornosti a už by se s Jankovým kožíškem navždy kamarádil jestřáb Bedřich.
Celý článek »

publikoval(a) redakce

2016 14.02

Stalo se to takhle koncem měsíce dubna. To měl Janek docela po starostech o jídlo a zapomněl na ty dlouhé a mrazivé zimní večery, na chytrou veverku Johanku i hloupou straku Kláru. Poskakoval po jarním sluníčku, které bývá na horách vypečené do zlatova, zrovna jako nejkřupavější koláček, který v chalupě peciválka Vaňka máma z pícky vytahuje.
Celý článek »

publikoval(a) Luboš Zelený

2016 23.01

Ale jenom se za okýnkem zajíc Janek ohřál, v tom zaječím domečku, jak se teď už říkalo, dostal pořádný hlad. Jak hopká po lese, zvířátka se mu zdaleka vyhýbají, protože se zase o něm pod zasněženými stromy po doupatech vyprávělo. A sněhu od večera připadlo, že by ho mohl v putýnkách nosit do kraje dětem na prodej.
Hup, skok, hup skok.
Celý článek »

publikoval(a) Luboš Zelený

2016 10.01

Krkonošský rok zajíce Janka
O peciválkovi a lišce Rezce

To vám kdysi po lese běhal zajíc Janek a nevěděl, kam se ukrýt před sněhem. Všude ho bylo nasypáno, že by na několik zim vystačilo. I pelíšek pod smrčkem mu ta studená teta Vánice zasypala. Tak kam se schovat?
„Kdybych měl takový domeček, jako má liška,“ povzdechl si a se závistí pokukoval po komíně, ze kterého se kouřilo. „Tam musí být teploučko.“
Celý článek »

publikoval(a) Luboš Zelený


im
2007-2024 Předškoláci - Pedagogický magazín - rozvoj a výchova dětí, ISSN 1804-3615 (index)
Tento portál mediálně zastupuje Impression Media, s.r.o. | Info pro uživatele: sběr a využití dat