Předškoláci – omalovánky, pracovní listy http://www.predskolaci.cz Magazín pro učitelky i rodiče, předškolní a mimoškolní vzdělávání. Aktivity, náměty pro dospěláky a děti v mateřské školce, škole. Thu, 28 Jul 2016 06:40:54 +0000 cs-CZ hourly 1 Logopedie – písmeno L http://www.predskolaci.cz/logopedie-pismeno-l/25252 http://www.predskolaci.cz/logopedie-pismeno-l/25252#respond Thu, 28 Jul 2016 06:39:23 +0000 http://www.predskolaci.cz/?p=25252 Letní louka láká Lidku,
poležet si s Lenkou v klídku,
ale Lenka z dáli volá,
nelež Lidko, hola, hola,

obilím se pole bělá,
plane slunce, letí včela,
Alenka jde pro lupení,
není chvilka na ležení.

]]>
http://www.predskolaci.cz/logopedie-pismeno-l/25252/feed 0
Kocouří inventura http://www.predskolaci.cz/kocouri-inventura/25260 http://www.predskolaci.cz/kocouri-inventura/25260#respond Tue, 05 Jul 2016 07:59:07 +0000 http://www.predskolaci.cz/?p=25260 Jedna myš Druhá myš
Kde ta třetí má svou skrýš?

Mourek si je pěkně řadí
Na chodníček pod kapradí

Jedna myš Druhá myš
O té třetí sotva zvíš

Mourek i tu třetí chytí
Není třeba pastí sítí

 

Vysvětlivka:
Inventuru skladů, skládek
Udělají pro pořádek
Tím, že sečtou všechny věci
Stoly, hračky, ptáky v kleci

Autor: Luboš Zelený, Trutnov

]]>
http://www.predskolaci.cz/kocouri-inventura/25260/feed 0
Nebojím se tmy http://www.predskolaci.cz/nebojim-se-tmy/25255 http://www.predskolaci.cz/nebojim-se-tmy/25255#respond Tue, 05 Jul 2016 07:54:12 +0000 http://www.predskolaci.cz/?p=25255 nebojim-se-tmyBojí se vaše dítě tmy? Malý Tomík ano. Stejně jako skoro každé dítě na světě. Když je hluboká noc, začnou ho trápit otázky a začne mít strach. Co vidí ve svém pokojíčku? Strašidlo? Nebo jsou to hračky? Nádherně ilustrovaná interaktivní kniha dětem ukáže, že se nemusí bát! Na každé stránce si mohou „rozsvítit“ a hned uvidí, že strašidelně vypadají ve tmě i naprosto obyčejné předměty. Zábavnou formou dětem ukážete, že nemusí mít strach ze tmy!

K zakoupení zde: http://www.albatros.cz

]]>
http://www.predskolaci.cz/nebojim-se-tmy/25255/feed 0
Rodina http://www.predskolaci.cz/rodina/1848 http://www.predskolaci.cz/rodina/1848#respond Tue, 05 Jul 2016 00:59:07 +0000 http://www.predskolaci.cz/?p=1848 Strejda s tetou si nás pletou
a náš tatínek podle znamínek
pozná Aničku nebo Haničku.

Jenom maminka nemá znamínka,
v kolébce nás rozpoznala,
ještě když nás kolébala.

]]>
http://www.predskolaci.cz/rodina/1848/feed 0
Kohout se zlatým peřím http://www.predskolaci.cz/kohout-se-zlatym-perim/2657 http://www.predskolaci.cz/kohout-se-zlatym-perim/2657#respond Sat, 02 Jul 2016 12:16:06 +0000 http://www.predskolaci.cz/?p=2657 Kohout se zlatým peřím Byli jednou tři tovaryši, kteří se v cizině náhodou sešli, a stesk po milované vlasti z nich udělal dobré kamarády. Ti starší dva byli kotláři a pocházeli z jedné vesnice, ten nejmladší Bernhard byl truhlář, dítě chudých lidí, kteří už dávno zemřeli. Nyní zůstávali ti tři tovaryši na práci již několik let v obrovském cizím městě. Celý týden skrze vysoké domy nebe ani nezahlédli a málem nevěděli, jak vypadá les či hora. Tak jejich touha po domově pozvolna sílila, až se jednoho dne svým mistrům se služby vyvázali, zabalili svoje tlumoky a vandrovali domů. Častokráte pochodovali dnem i nocí, a protože svoje úspory chtěli přinést pokud možno všechny domů a zrovna bylo léto, tak nechávali hostince bez povšimnutí a nocovali raději v matičce přírodě. Tak nocovali jednou opět po dlouhém deštivém dni v lese, našli si před větrem chráněnou skulinu ve skále a rozdělali oheň, aby si mohli usušit šaty. Měli to tak ujednáno, že se vždy dva ke spánku uloží a ten třetí bude na stráži udržovat oheň. Bernhard měl první hlídku, když oheň pozvolna dohoříval, šel do lesa, aby našel další suché dřevo. Zatímco se stále vzdaloval od tábořiště, oheň zcela vyhasnul a on nemohl najít v té úplné temnotě cestu zpět. Dlouhé hodiny bloudil koldokol tím lesem. Nakonec uviděl mezi kmeny svítit světlo, šel k němu a přišel ke starému loveckému zámečku. Vešel dovnitř, klepal na všechny dveře a volal, ale nikdo se neozval. V poslední komnatě hořelo světlo, v krbu praskal oheň, uprostřed stál stůl a v rohu čerstvě povlečená postel. Tak si tam Bernhard lehnul, aby si odpočinul. Když zrovna usínal, uslyšel pojednou někde blízko kokrhat kohouta. Vstal a prohledal pokoj až do posledního koutku, ale nikde kohouta neobjevil. Sotva ulehnul zpět do postele, kohout zakokrhal podruhé. Bernhard byl jistojistě přesvědčen, že kokrhání se ozvalo v místnosti, ale mohl hledat, jak dlouho chtěl, žádného kohouta nenalezl. Lehl si znova a dával pozor a opravdu, když se nechal kohout slyšet do třetice, pozoroval zřetelně, že kokrhání vychází ze stolu. Vyskočil z postele, otevřel zásuvku stolu a opravdu, uvnitř seděl kohout. Velký kohout s péry z ryzího zlata. „Ty mi jdeš do rány!“ pomyslil si Bernhard, vytáhnul nůž a chtěl kohouta zabít a upéci, neboť měl veliký hlad. Tu se jal pojednou kohout mluvit jako člověk: „Nechej mne žít! Vytáhni si raději jedno ocasní péro, s tím si můžeš vše, co si budeš přát, jednoduše opatřit. Stačí když to tím brkem napíšeš a hned se tak stane. Ale na jedno nesmíš nikdy zapomenout, nesmíš nikdy nikomu o tom péru říci.“ Kohout to ani nedořekl, když mu již Bernhard z ocasu vytrhnul jedno zlaté péro a napsal s ním na desku stolu: „Přeji si kus pečeně a láhev vína k tomu.“ V mžiku stálo obojí na stole a on si nechal výtečně chutnat. Když byl sytý, napsal: „Přeji si, aby oheň na našem tábořišti opět hořel, aby moji kamarádi tvrdě spali a abych já tam ihned byl.“ Sotva poslední písmenko dopsal, stál před svými spícími druhy a oheň vesele plápolal. Když se ti dva kotláři ráno probudili, ptali se kamaráda, proč je neprobudil a celou noc držel tu stráž sám. „Ale vy jste tak dobře spali, že jsem vás nechtěl budit; nyní ale myslím, pojďme dál!“ O návštěvě starého lesního zámku a zlatém kohoutím brku nepronesl Bernhard ani slovo, protože kohout mu to přeci zapověděl. Po několika dnech, když ten ohromný les stále neměl konce, zůstal jednou Bernhard zpět za ostatními a napsal rychle na hladký kmen stromu: „Přeji si, abychom byli brzy v naší vlasti, a to ve vesnici těch kotlářů.“ Netrvalo to ani čtvrt hodiny a ten les skončil a ocitli se úplně v jiné krajině. Náhle zůstal jeden z kotlářů překvapeně stát a radostně volal na kamaráda: „Podívej se pořádně! Hory, údolí a ta vesnička támhle! To je náš domov!“ „Ano, opravdu!“ vykřikl ten druhý: „Ani tomu nemohu uvěřit, neboť sotva před půl hodinou jsme byli vzdáleni od domova na míle daleko. Ale na puntíček přesně jako naše vesnička nemůže jiná další na světě vypadat.“ „Ne, ne, bratříčku, to opravdu nemůže!“ řekl ten první: „Co čtyři oči vidí, to musí být pravda, to nás sem jistě přičarovala nějaká dobrá víla!“ Bernhard, který to dobře věděl, ale neřekl ani slova a jen se potají usmíval. Ti dva druhové, kteří se samou radostí nemohli udržet, protáhli svůj krok jako žebrák, co pospíchá na posvícení, Bernharda vzali mezi sebe a zpívající a pískající kráčeli domů. „Tady zůstaneme po všechny naše časy!“ řekli: „A ty kamaráde, jak to zamýšlíš? Zůstaneš tu s námi a otevřeš si tu dílnu?“ Ale Bernhard zavrtěl hlavou a řekl, že svoje štěstí ještě jinde vyzkouší. Rozloučil se s nimi a vandroval dál do světa. Po dlouhém, předlouhém čase přišel do velkého krásného města. Tam slyšel z vyprávění lidí, že jediná dcera zdejšího krále je již mnoho let nemocná a nikdo ji nedokáže pomoci. „To je smutné, že princezna musí umřít.“ Pomyslil si Bernhard a vydal se na cestu k zámku, kde se nechal ohlásit u krále. Vydával se za cizího doktora, který si přál princeznu vidět a sliboval, že ji vyléčí. Ale král už žádnému doktorovi nevěřil a odmítnul jej přijmout. Bernhard se nenechal jen tak odbýt a nedal pokoje, dokud mu král konečně svoji dceru nedovolil navštívit a předepsat ji lék. Bernhard šel s uctivým pozdravením k princeznině posteli, napsal svým zlatým brkem na cedulku jméno jedné léčivé byliny a přál si k tomu, aby se jí do rána trochu ulevilo. A podívejme! Již druhého dne se dostavilo zřetelné zlepšení a na královském zámku díky tomu zavládla velká radost. Při druhé návštěvě předepsal Bernhard nemocné další recept a přál si, aby jí bylo ještě lépe. A opravdu! Princezně bylo den ode dne lépe, že se stěží mohla dočkat toho, až doktor zase přijde. Při třetí návštěvě ji předepsal opět nový lék a přál ji úplné uzdravení.. Neuplynuly ani tři dny a princezna byla čilá a zdravá jako rybička v rybníce a nevěděla, jak nejlépe by svému zachránci poděkovala a lásku mu projevila, neboť byla najisto přesvědčena, že měla zemřít. Také král byl rád a celý šťastný, že má opět své milované dítě a chtěl tomu doktorovi dát jako odměnu celou měřici zlata. Ale Bernhard si žádnou odměnu nevzal, jen nepatrný zlatý prstýnek, který si princezna stáhla s prstu a navlékla mu při loučení na ruku. Zanedlouho nato řekla princezna otci: „Jsem zase úplně zdravá, jsem mladá a životaplná, nechci umřít jako stará panna, nýbrž se chci vdát.“ Tím se král potěšil a řekl: „Tvé přání mě těší, moje milované dítě. Řekni mi, koho bys ráda za muže a máš ho mít.“ „Žádného jiného nechci než toho doktora, co mne vyléčil!“ řekla princezna. Nad touto odpovědí se král příliš nezaradoval a nejraději by své slovo vzal zpět. Protože však svoji dceru nadevše miloval, rozeslal na její přání po zemi posly, aby doktora vyhledali. Po krátkém čase jej na cestách našli a přivedli na královský dvůr. Tam ho král zaslíbil své dceři a brzy slavili svatbu. A tak aby mohl žít jako princ, přál si Bernhard pomocí zlatého brku nesmírné poklady. Nechal si též postavit nádherný zámek s obrovským parkem. „Nyní už nevím, co bych si tak mohl více přát.“ pomyslel si a ukryl své zlaté kohoutí péro do jedné schránky za obrazem na zdi. Žádnému člověku se do té doby o kouzelném brku nezmínil ani nikomu na oči ještě nepřišel, tak mu to přeci kohout přikázal a on mínil dané slovo dodržet. Ale jeho žena mu nedala dnem ani nocí pokoje o otázkou, jaký že to byl tajuplný prostředek, který ji z její smrtelné nemoci vyléčil. Dlouho dobu jejím prosbám odolával, ale protože ji ze srdce miloval a nechtěl před ní mít žádné tajemství, nakonec povolil a vypověděl jí vše, nakonec jí i ukázal místo, kde kouzelný brk ukryl. Ale co se nyní nestalo! Princezna nemohla to tajemství udržet, nýbrž ho svěřila svému otci. „Je to přece můj otec, tomu to mohu říci.“ Myslila si ve své nevinnosti a vyprávěla mu celý ten příběh o kouzelném kohoutím brku. Král, který nemohl svého zetě ovšem snésti a pohrdal jím, protože byl nízkého původu, ihned zosnoval zlověstný plán. Tajně v noci ze skrýše vytáhnul ono kouzelné kohoutí brko a napsal jím cedulku: „Přeji si, aby bouře vzala muže mé dcery a odnesla ho doprostřed širého moře!“ V okamžení se zvedla bouře, popadla Bernharda do svých černých perutí a vrhnula doprostřed moře na pirátskou loď. Piráti ho vzali s sebou a když po dlouhé dobrodružné plavbě dorazili do jednoho cizího přístavu, prodali Bernharda za pěkný peníz jednomu šlechtici. Bernhard pak musel celý rok sloužit na zámku jako pacholek, ale protože byl pilný, věrný a spolehlivý, udělal z něj šlechtic po čase svého komorníka a později dokonce přítele. Také šlechtická slečna v něm našla zalíbení a uprosila nakonec svého otce, aby si mohla komorníka vzít za muže. I když měl Bernhard tu krásnou dívku ze srdce rád, nemohl se dlouhý čas rozhodnout k tomu, aby řekl své ano. Byl přece ženatý s princeznou a stále choval naději, že se k ní vrátí. Ale plynul rok za rokem, bez toho ze by se jeho naděje vyplnily, nakonec tedy souhlasil a slavili svatbu. Jednoho dne plul Bernhard v loďce po moři a vesloval právě zpět ke břehu, když tu se přihnal prudký vichr, loďku popadnul a hnal ji dál a dál na širé moře, dokud konečně po mnoha dnech nepřistála na protilehlém břehu moře. Tu Bernhard s radosti uviděl, že se ocitl blízko hlavního města, kde stál královský palác. „Jak se moje milovaná žena, princezna, asi zaraduje, až budu zase konečně u ní.“ myslil si Bernhard a vydal se ihned na cestu k městu. Ale u městské brány byl zajat stráží a předveden před krále. Ten ihned poznal nenáviděného zetě a nechal ho uvrhnout do temného žaláře, kam nepřišlo ani slunce ani měsíc. Dlouhé měsíce seděl Bernhard v temné zapáchající kobce a ztratil veškerou naději, že ještě někdy spatří zlatavou záři slunce. Tu přilétlo jednoho dne skrze úzký zamřížovaný otvor něco zářivě jasného a takto na něj promluvilo: „Bernharde, kde tě to nalézám? Já jsem ten kohout, co ti prve zlatý brk daroval. Pročpak jsi nemlčel, jak jsem tě byl žádal?“ Tu si mu Bernhard postěžoval na svůj osud a prosil ho úpěnlivě, aby mu ještě jedenkráte pomohl. „Nu, marně tě prosit nenechám!“ řekl kohout a daroval mu druhé zlaté brko, které také plnilo přání. Když mu Bernhard poděkoval, tu záře zmizela a žalář zase potemněl. „Nyní mi musíš, můj dobrý brku, pomoci.“ řekl a napsal jak nejlépe uměl na drsnou stěnu vězeňské cely svá tři přání: „Přeji si, aby to první zlaté brko zmizelo ze světa. Pak si přeji, aby můj tchán jako chudý tovaryš musel až do konce svých dnů světem vandrovat. Do třetice si přeji, abych byl ještě dnes u své milované ženy.“ Sotva to dopsal, uviděl krále bosého a oděného v hadrech s ranečkem na zádech, jak kráčí pryč zámeckou branou; už ho nikdy nikdo neviděl. V dalším okamžiku seděl Bernhard na sametové sesličce nahoře v zámku vedle své ženy. Objali se a políbili, plakali štěstím a od těch dob zůstali pospolu jako král a královna.

]]>
http://www.predskolaci.cz/kohout-se-zlatym-perim/2657/feed 0
Žába leze po žebříku http://www.predskolaci.cz/zaba-leze-po-zebriku/981 http://www.predskolaci.cz/zaba-leze-po-zebriku/981#respond Fri, 01 Jul 2016 13:32:39 +0000 http://www.predskolaci.cz/?p=981

Žába leze po žebříku Napodobujeme lezení nahoru
Natahuje elektriku Rozhazujeme ruce do stran
Nejde to, nejde to Kroutíme rukama
Necháme to na léto Tleskání

]]>
http://www.predskolaci.cz/zaba-leze-po-zebriku/981/feed 0
V zoo není žádná nuda http://www.predskolaci.cz/v-zoo-neni-zadna-nuda/25245 http://www.predskolaci.cz/v-zoo-neni-zadna-nuda/25245#respond Wed, 22 Jun 2016 00:33:44 +0000 http://www.predskolaci.cz/?p=25245 v-zoo-neni-zadna-nudaKnížka prvního čtení pro děti je zároveň příběhem na pokračování a krátkými pohádkami. Jedná se o příběh kluka Huga, jehož tatínek je ředitelem zoologické zahrady. Hugo ve volném čase chodí na návštěvu k jednotlivým zvířatům a ta vypravují zajímavé a veselé příhody ze svého života a ze života svých zvířecích příbuzných.

Pohádky jsou přiměřeně krátké, aby při čtení na pokračování bylo možné přečíst vždy celý příběh, případně aby děti stihly přečíst příběh během vyučovací hodiny nebo za domácí úkol. Stylisticky jsou jednoduché a jazyk je slovně i výběrem kratších vět přizpůsoben prvnímu čtení.

Eva Horáková je učitelka s dlouholetou praxí, matka dvou dětí, učí na 1. stupni ZŠ, v nakladatelství Portál jí vyšly knížky prvního čtení (pro genetickou metodu) Zvířátka, Svět hraček a her, Pohádkový svět a Pohádky pro všední den.

K zakoupení zde: V zoo není žádná nuda
Ukázka z knihy

Související tituly:
Horáková, Eva:  Pohádky pro všední den
Horáková, Eva:  Pohádkový svět – První čtení, to nic není
Horáková, Eva:  Zvířátka – První čtení, to nic není

]]>
http://www.predskolaci.cz/v-zoo-neni-zadna-nuda/25245/feed 0
Tapety a dekorace VAVEX http://www.predskolaci.cz/tapety-a-dekorace-vavex/25248 http://www.predskolaci.cz/tapety-a-dekorace-vavex/25248#respond Tue, 21 Jun 2016 09:08:08 +0000 http://www.predskolaci.cz/?p=25248 vavex-6010004

VAVEX 1990 s.r.o. je rodinná firma s tradicí od roku 1990. Hlavním cílem naší společnosti Vavex je výroba a prodej kvalitních tapet, které jsou vyráběny ve vlastní továrně v Teplicích. V portfoliu najdete více než 5000 druhů tapet ať už vlastní výroby, nebo importu od předních světových výrobců, které zastupujeme na českém trhu. Mezi tyto společnosti patří například Eijffinger, Graham & Brown, Grandeco, Erismann a spousta dalších.

S cílem poskytovat zákazníkům dokonalý servis a ucelenou nabídku pro vytváření komfortního bydlení či reprezentačních komerčních prostor stále rozšiřujeme škálu svého sortimentu.
Kromě tapet Vám můžeme nabídnout také obrazové tapety a panely, samolepicí dekorace, bordury.

vavex-6030001

A protože chceme i pomáhat, spolupracujeme s Nadací Terezy Maxové. Principem podpory je odvod 3 Kč z každého prodaného kusu tapet s motivem oblíbeného Krtečka a dalších dětských tapet nabízených na e-shopu www.vavex.cz.

Kontakt:
VAVEX 1990, s.r.o.
Dělostřelecká 330
261 01 Příbram
Tel.: +420 777 004 016
Web: www.vavex.cz
E-mail: info@vavex.cz

]]>
http://www.predskolaci.cz/tapety-a-dekorace-vavex/25248/feed 0
Vzdělávání dětí od dvou let v MŠ http://www.predskolaci.cz/vzdelavani-deti-od-dvou-let-v-ms/25242 http://www.predskolaci.cz/vzdelavani-deti-od-dvou-let-v-ms/25242#respond Sun, 19 Jun 2016 19:28:48 +0000 http://www.predskolaci.cz/?p=25242 vzdelavani-deti-od-dvou-let-v-msMohou již dvouleté děti do mateřské školy? Jak to zařídit, aby byly spokojené, aby jim pobyt mezi dětmi svědčil, aby se ve školce cítily dobře? Hodně z toho je v rukou pedagogů mateřských škol.  Nezbytnými předpoklady jsou dobrá informovanost, znalost problematiky a úprava podmínek. Cílem publikace je postihnout všechny základní aspekty vzdělávání dětí raného věku, poskytnout užitečné informace o přednostech a úskalích této práce, včetně praktických rad a ukázek činností, přinést inspiraci a být prospěšná učitelkám a ředitelkám mateřských škol, rodičům i dalším čtenářům. Autorky uvádějí řadu příkladů z praxe a doporučení, která nabízejí, jsou sladěna se stávajícími kurikulárními dokumenty.

Kniha je určena především pedagogům mateřských škol a využijí ji též studenti předškolní pedagogiky a také zřizovatelé škol.

Mgr. Hana Splavcová působí jako odborný garant předškolního vzdělávání v Národním ústavu pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Řadu let působila jako vedoucí jeslí.
PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D., přednáší na Katedře primární pedagogiky Pedagogické fakulty University Karlovy a působí zde jako proděkanka pro studijní záležitosti.

K zakoupení zde: Vzdělávání dětí od dvou let v MŠ
ukázka z knihy

Související tituly:
Syslová, Zora:  Autoevaluace v MŠ
Krejčová, Věra; Kargerová, Jana; Syslová, Zora:  Individualizace v mateřské škole
Škrdlíková, Petra:  Hyperaktivní předškoláci

]]>
http://www.predskolaci.cz/vzdelavani-deti-od-dvou-let-v-ms/25242/feed 0
Bludiště http://www.predskolaci.cz/bludiste-3/4874 http://www.predskolaci.cz/bludiste-3/4874#respond Sat, 18 Jun 2016 17:39:33 +0000 http://www.predskolaci.cz/?p=4874 bludiste-zmrzlina bludiste-zajici bludiste

Pomůžeš najít zajíčkovi cestu k mrkvičkám?
A co hasič? Kterou hadicí proudí voda?
Kulíšek hledá cestu za zmrzlinou, najde ji?

]]>
http://www.predskolaci.cz/bludiste-3/4874/feed 0