2010 09.10

Kvalita, efektivita a strategie řízení mateřské školy

Předškoláci – omalovánky, pracovní listy | Magazín pro učitelky i rodiče, předškolní a mimoškolní vzdělávání. Aktivity, náměty pro dospěláky a děti v mateřské školce, škole.

Kvalita, efektivita a strategie řízení mateřské školy
(Zuzana Bečvářová)

Hlavním cílem knihy, která navazuje na publikaci Současná mateřská škola a její řízení (Portál, 2003) je přispět k lepší orientaci v probíhající transformaci školství a vzdělávacích programů, a to při tak specifické činnosti, jakou je řízení mateřské školy. Proto autorka čtenáře seznamuje se současnými trendy státní vzdělávací politiky v kurikulární oblasti preprimárního vzdělávání a změnami v řízení předškolních institucí. Hlavní část knihy se věnuje praktickým řešením problémů současného školského managementu. Podrobněji jsou popsány základní fáze řízení, tedy plánování, organizování, vedení, motivace, kontrola, hodnocení a evaluace. Závěr je pohledem na kvalitu mateřské školy z hlediska jejího řízení. Kniha je psána pro učitelky mateřských škol a studentky a studenty pedagogiky.

Mgr. Zuzana Bečvářová působí jako inspektorka v oblasti primárního vzdělávání.

Ukázky z knihy

Pravidla hodnocení – předmět, odpovědnost, čas, kritéria, hodnotící škála

V souladu se systémem hodnocení budeme odpovídat na otázky, co a koho budeme hodnotit, kdo bude hodnotit, kdy budeme hodnotit, jakými technikami – nástroji, podle jakých ukazatelů (kritérií), jakou hodnotící škálu budeme využívat, jak budeme zjištěné informace zpracovávat, vyhodnocovat a využívat v další činnosti školy.
Předmět hodnocení – co, koho budeme hodnotit? S odkazem na vyhlášku MŠMT č. 15/2004 Sb., § 8 je třeba vlastní hodnocení konkrétněji zaměřit na následující oblasti:
1. ŠVP PV:

a) soulad ŠVP PV se zásadami stanovenými v RVP PV;
b) kvalita zpracování ŠVP PV (originalita, koncepční záměr, vhodnost vzhledem k podmínkám, pojetí a zpracování vzdělávacího obsahu, formální a obsahové zpracování, otevřenost ŠVP PV apod.).

2. Podmínky ke vzdělávání (věcné, životosprávní, psychosociální, organizace chodu MŠ, řízení MŠ, personální a pedagogické zajištění, spoluúčast rodičů), kdy hodnotíme předpoklady, okolnosti, situace.
3. Průběh vzdělávání, kdy hodnotíme práci pedagogů – jejich pedagogický styl, metody, formy a vzdělávací nabídku.
4. Výsledky vzdělávání, kdy hodnotíme individuální vzdělávací pokroky dětí a úroveň výsledků práce školy vzhledem k podmínkám a ekonomickým zdrojům.

Odpovědnost za hodnocení – kdo bude hodnotit?

Odpovědnost za průběh a výsledky vlastního hodnocení nese ředitel školy. Provádět vlastní hodnocení však nemůže sám. Aby bylo hodnocení objektivní a platné, je třeba, aby sběr informací provádělo co nejvíce pracovníků, kterým budou jasně vysvětlena pravidla, postupy, metody i význam chápaní jednotlivých kritérií. Hodnotiteli mohou být:

  • vedoucí pracovník (ředitel/ka, vedoucí učitel/ka, přesněji řečeno vedoucí organizační složky, učitelka pověřená řízením);
  • učitelky;
  • provozní zaměstnanci;
  • rodiče;
  • elementaristky ZŠ;
  • popř. děti starší věkové skupiny.

Časový plán hodnocení – kdy budeme hodnotit?

Z výše uvedených pravidel hodnocení je zřejmé, že sběr informací a jeho vyhodnocení by měly probíhat podle plánu, který škola uvádí v ŠVP PV, popř. ve Struktuře hodnocení. Můžeme tedy hodnotit:

  • denně,
  • průběžně,
  • příležitostně,
  • po adaptaci dětí,
  • po ukončení IB,
  • pololetně,
  • výročně,
  • povinně jednou za tři školní roky komplexně.

Způsob hodnocení – jak budeme hodnotit?

Musíme si vyjasnit, jakým způsobem budeme informace získávat, jaké prostředky, techniky nebo nástroje využijeme. Můžeme použít např.:

  • pozorování;
  • hospitace;
  • rozhovory, diskuze, pedagogické rady;
  • brainstorming;
  • dotazníky;
  • ankety;
  • záznamové a hodnotící listy, protokoly;
  • analýzy dokumentů, portfolia dítěte;
  • rozbor videozáznamu, audiozáznamu.

Ukazatele (kritéria hodnocení) – podle čeho budeme hodnotit?

Kritéria a subkritéria jsou odvozena z požadavků RVP PV, které vyjadřují optimální kvalitu vzdělávacích cílů, podmínek, průběhu a výsledků i zpracování samotného ŠVP PV. Na základě těchto kritérií byly vytvořeny inventáře a diagnostické archy k hodnocení činnosti všech oblastí školy. Jsou obsahem metodických příruček vytvořených ve VÚP pod názvem Metodika pro podporu individualizace vzdělávání v podmínkách mateřské školy (2007) a Autoevaluace mateřské školy (2008).

Kritéria souladu ŠVP PV s RVP PV včetně hodnocení jeho kvality zpracování nalezneme v 10. kapitole RVP PV. Konkrétní inventář je v metodickém materiálu VÚP Praha – viz příloha č. 5: Dotazník k hodnocení souladu ŠVP PV a RVP PV.

Kritéria hodnocení podmínek vzdělávání nalezneme v kapitolách 7.1–7.7 RVP PV, konkrétněji pak jako soubor inventářů v metodickém materiálu VÚP – viz přílohy č. 6–12: Dotazníky pro hodnocení věcných podmínek, životosprávy, psychosociálních podmínek, organizace, řízení mateřské školy, personálního a pedagogického zajištění a spoluúčasti rodičů.

Kritéria hodnocení průběhu vzdělávání nalezneme v kapitole 3.2 RVP PV – specifika předškolního vzdělávání, metody a formy práce, ale i v částech týkajících se vzdělávacích podmínek RVP PV. Soubory inventářů jsou v metodickém materiálu VÚP – viz příloha č. 13: Dotazník k hodnocení vzdělávacího procesu.

Kritéria hodnocení k výsledkům vzdělávání nalezneme v 5. kapitole RVP PV – dílčí výstupy vzdělávacích oblastí, v kapitole 3.3.2 RVP PV – klíčové kompetence a v kapitole 3.3.1. Jsou zpracované jako inventář v metodickém materiálu VÚP – viz příloha č. 14: Dotazníky k hodnocení vzdělávacích pokroků dítěte. Jde o tři dotazníky: a) Podrobný přehled o individuálním rozvoji a učení dítěte, který je v metodickém materiálu VÚP zpracován i na CD MS Excel a tak ho lze využít k rychlému záznamu a vyhodnocení na PC; b) Přehled osobnostních charakteristik dítěte; c) Záznamový arch pro sledování a hodnocení rozvoje a učení dítěte v posledním roce předškolního vzdělávání.

Zpracování výsledků – co nám hodnocení přineslo?

Půjde o komplexní vyhodnocení všech získaných informací a jejich analýzu. Následně je nutné vyvodit potřebná opatření, ke kterým je třeba se v příští autoevaluaci vrátit, a vyhodnotit, jaká je míra jejich účinnosti.

Příklady konkrétních otázek a hodnocení

Jedinci
Průběžně, nejlépe denně, pravidelně např. prostřednictvím komunikačních
kruhů, ústně, důležitější informace i písemně.

Sebehodnocení učitele – Co se nám povedlo? Co se nám nepovedlo? Co
uděláme příště jinak? Co ještě můžeme přidat?

Hodnocení a sebehodnocení dětí – Jak se ti pracovalo? Co jsi prožíval? Nastaly
překážky? Co dalo největší práci? Co se ti povedlo? Uděláš příště něco
jinak? Co bys navrhoval?

Třídy
Záznamy o vzdělávacích pokrocích dětí: Vzdělávací pokroky dětí sledujeme
průběžně, osvědčuje se zaznamenávat vzdělávací výsledky včetně
eventuálních návrhů podpůrných opatření zhruba 3× ročně.

Hodnocení integrovaných bloků – po jejich ukončení (vhodné podle společně nastavených a stejně chápaných pravidel):
a) hodnocení podmínek – jak se mi podařilo k tomu přispět (pomůcky, organizace, dostatek času, spolupráce s…);
b) hodnocení procesů – čím toho bylo dosaženo (nabídka, motivace, komunikace, klima, individuální přístup, empatie, spolurozhodování dětí, zpětná vazba);
c) pokroky dětí – vhodné otázky s využitím třech rámcových cílů:

  • co se děti naučily nebo dozvěděly nového,
  • s jakou hodnotou se setkaly,
  • které postoje a projevy samostatnosti byly podporovány;

d) hodnocení cílů – do jaké míry byly naplněny zvolené cíle, k čemu a u koho je třeba se u dalšího IB vrátit.

Celá škola (vždy s příslušnými opatřeními a následnou kontrolou jejich účinnosti)

  • hodnocení souladu zpracování ŠVP PV se zásadami stanovenými v RVP PV;
  • hodnocení kvality a vhodnosti zpracování, reálnost a kvalita naplňování cílů;
  • hospitace (průběžně podle potřeby) ředitelky, vedoucí učitelky, zástupkyně, ale i vzájemné hospitace;
  • dotazníky pedagogům a provozním pracovníkům (ze všech oblastí, dobré je porovnat sebehodnocení a hodnocení např. s kolegyní, ředitelkou, validitu zvyšují anonymní dotazníky) s vyhodnocením závěrů a následnými opatřeními;
  • dotazníky partnerům – zpětná vazba ze základní školy od dalších odborníků;
  • ankety mezi rodiči, popř. i mezi dětmi přiměřenou formou (smajlíci, barvy apod.);
  • výroční hodnocení ŠVP PV – cílů, podmínek, průběhu, výsledků vzdělávání (stejná osnova – dotazníky pro všechny třídy);
  • hodnotící zpráva (za 1–3 roky) s následnými opatřeními, korekcí ŠVP PV a kontrolou účinnosti zvolených postupů.

Ukázky z knihy Kvalita, efektivita a strategie řízení mateřské školy (Portál 2010)

Publikoval(a) (2 634) 
Štítky: , , ,




Leave a Reply


im
2007-2024 Předškoláci - Pedagogický magazín - rozvoj a výchova dětí, ISSN 1804-3615 (single)
Tento portál mediálně zastupuje Impression Media, s.r.o. | Info pro uživatele: sběr a využití dat