Se Šikulou za zvířátky

Nadané dítě v mateřské škole
Jak poznáme nadané dítě v předškolním věku

Nejdříve bychom si měli ujasnit, co myslíme pojmem nadané dítě. Pojetí je totiž vícero. Někteří (a možná právem) se domnívají, že nadání má každý člověk – malý či velký, chytrý či hloupý; někdo má nadání větší a jiný menší, někdo na kreslení, jiný na sporty. Tento přístup je dozajista oprávněný a z určitého úhlu pohledu stimuluje učitele k tomu, aby se snažil nadání – tedy to, co máme dané, neboli vlohy – u každého dítěte včas objevit, najít jeho silné stránky a začal je včas rozvíjet na základě jeho možnosti a schopnosti.

Nicméně my se zde budeme věnovat specifičtějšímu pojetí nadání, a to nadání intelektovému či rozumovému. Tento druh nadání je konkrétnější, má svůj vlastní způsob měření a děti rozumově nadané můžeme charakterizovat některými společnými projevy chování, uvažování a do značné míry i prožívání.

ROZUMOVĚ NADANÉ DÍTĚ SE VĚTŠINOU DÁ CHARAKTERIZOVAT
NÁSLEDUJÍCÍMI OBECNÝMI SPECIFIKY:

Má urychlený vývoj, a to v oblasti související s organizovanou soustavou poznatků – tedy v některém z oborů lidské činnosti. V předškolním věku je nejčastěji pozorovaný předčasný vývoj v oblasti osvojování písmen, později ve čtení, někdy může být i předčasný nástup psaní, dále je typická znalost čísel s následným osvojením základních matematických operací nebo výrazný zájem o některou oblast lidské činnosti, jako je např. astronomie, zvířata, rostliny, zeměpis, dinosauři, vznik světa, politika, globalizace, přírodní zákony. Obecně děti v předškolním věku mohou o některou ze jmenovaných oblastí projevit svůj zájem. Mimořádně nadané dítě však v této oblasti projevuje zájem trvalejšího charakteru, v tomto smyslu chce získávat značné množství informací a věnuje aktivitám spojeným s těmito tématy spoustu času.

Má vlastní způsob učení. Mimořádně nadané předškolní dítě se často může naprosto samo seznámit s některými dovednostmi, které jsou běžné až pro děti školního věku. Někdy je schopno i přes nevůli okolí (ať již rodičů či učitelů ve školce) dovést své úsilí do zdárného konce. Jsou známé případy nadaných dětí, které se prostým vyvozováním písmen naučily samy číst. Nešlo tedy o cílený trénink ze strany rodičů, ale o vlastní systém, jejž si dítě samo vytvořilo k úspěšnému zvládnutí dané oblasti. Nadané dítě se může učit kvalitativně, ale i kvantitativně jinak. Může mít jiné tempo učení (často nepotřebuje druhé opakování a pamatuje si předložené učivo velmi dlouho), učí se více v souvislostech, potřebuje pro pochopení učiva logické vazby. Málo mu jde prosté memorování nebo předkládání faktů typu „tak to je a hotovo“.

Má dlouhodobou motivaci v oblasti svého zájmu. Dítě s urychleným rozumovým vývojem v předškolním věku může projevit výrazný zájem o některou oblast lidské činnosti. Tento zájem bývá trvalejšího charakteru než u dětí z běžné populace. Někdy se ve výuce projeví i tím, že dítě hůře zvládá přechod k jiné činnosti od té, kterou má podle jeho úsudku „rozpracovanou a nedokončenou“. Setrvává na původní aktivitě, nechce se věnovat novému úkolu.

Jeho vývoj bývá nerovnoměrný, někdy oslabený v neintelektových oblastech vývoje. Náskok v učební či rozumové oblasti někdy bývá zaměňován se sociálními dovednostmi. Jde o všeobecně vžitý názor, že děti inteligentní jsou zároveň společenské a mají dobře vštípené sociální návyky. Na tomto místě je nutné podotknout, že to tak rozhodně nemusí být. Dítě s rozumovým nadáním může mít oslabenou grafomotoriku, horší sociální chování v kolektivu vrstevníků (ať již samotářského nebo panovačného charakteru), horší úroveň sociálních návyků (třeba ani ve školním věku dobře nezvládá zavazování tkaniček, pravidelnost hygieny apod.).

Jak je možné aktivity pro nadané děti zapojit do výuky v běžné mateřské škole?

Naše publikace se soustředí především na prezentaci aktivit, které máme ověřené v kolektivu nadaných dětí. Může vás v této chvíli napadnout, že naše situace s přípravou programu byla jednodušší, protože jsme pracovali s menším dětským kolektivem (10–15 dětí) a do jisté míry byly dětina podobné úrovni schopností. Možná si řeknete, že vaše situace je složitější, že není možné zapojit do aktivit pro nadané děti ty ostatní děti průměrné či pomalé, že nemůžete pro „jedno“ nadané dítě ve vaší třídě připravovat speciální úlohy, zatímco zbytek třídy bude nechán napospas.

Na tomto místě se sluší uvést jednu vzácnou pravdu. Po celém světě, kde se připravovaly programy pro nadané děti, pokud byly úspěšné, našly uplatnění i pro děti širšího spektra schopností a progresivní výukové přístupy a materiály zase zaujaly děti nadané, i když byly původně zamýšleny pro širší spektrum dětské populace. Jinými slovy je vhodné poznamenat, že neexistují specializované metodologické přístupy „pouze“ pro nadané děti, ale děti s rozumovým nadáním budou významně těžit z náročnějších aktivit, z činností, které jsou někdy zamýšleny pro starší děti, a z činností, které umožňují zapojit jejich hlavičky. V důsledku je vlastně jedno, jestli to bude individuální hlavolam či hra nebo speciální pracovní list či projekt. Cílem je poskytnout dítěti s urychleným rozumovým vývojem možnost adekvátní stimulace a respektovat jeho vyšší nároky na program a potřebu obtížnějších úkolů. Nebojte se zapojit školní vědomosti či dovednosti, pokud váš nadaný žáček o ně projeví zájem, nebojte se učit děti symbolické a abstraktní systémy, neobávejte se písmen, čísel a znalostí. Dnešní doba si již více poradí i ve škole s různou úrovní vstupních dovedností a znalostí dětí při nástupu do první třídy. Nyní už děti tolik neměříme jedním metrem a nenutíme je být srovnané do jedné řady při vstupu do školy. Šikovná paní učitelka už ve škole dokáže zabavit dítě, které umí číst nebo počítat a stejně jako vy ve školce zkusí nabídnout vhodnou alternativu ke standardnímu učivu. Jakýkoli pokus o individuálnější přístup a diferenciaci výuky ve prospěch různých úrovní myšlení a chápání bude mít v důsledku pozitivní dopad na celou vaši školní třídu.

Náš cíl je představit vám aktivity, které s nadanými dětmi fungují a které je baví. Přínos publikace vidíme především v tom, že chceme ukázat některé jednoduché příklady, jak „nenásilná“ může být integrace nadaných dětí v prostředí běžné školky, že vy samy je dokážete odhalit a práce s nimi bude pro vaši pedagogickou praxi krokem vpřed. Doufáme, že ve vaší náročné práci v každodenním kontaktu s velkou skupinou dětí různých schopností budou naše aktivity inspirací a odrazovým můstkem pro další práci.

Ukázka z knihy:

CO KDO ŽERE

• Zvířátka se sešla na slavnostní večeři. Pro všechna je jídlo nachystané, jen na jedno nezbude.

Které zvířátko to je? Co kdo bude jíst?

Řešení:
pes – kost, granule myš – obilí
pták – žížala zajíc – kytky
pavouk – moucha had – nic, právě tráví velké sousto

Možné úkoly

• Aby zvířata věděla, kam si mají při hostině sednout, vybarvi různými barvami část ubrusu, kde je jejich jídlo a stejnou barvou vždy zakroužkuj zvíře, které ho bude jíst.
• Jedno zvíře večeřet nebude, proč? (Had, už jedl.)
• Hádej, co snědl had.
• Jedno zvíře se bojí. Čeho? (Myš, že ji had stejně sežere.)
• Mohou se bát i jiná zvířata? Čeho? (moucha, žížala, pavouk…)
• Mohlo by se stát, že některé zvíře sní omylem cizí večeři? Kdo komu? (pták pavoukovi mouchu, myš psovi granule)
• Proč se zvířátka sešla?
• Kdo pro ně hostinu nachystal?
• Jak bude jejich oslava pokračovat?

Varianta:

Navíc by mohla být nakreslená např. miska mléka. Koho pozvali, ale nepřišel? (kočka, ale i jiná zvířata, např. ježek) Kdo je rád, že tento pozvaný host nedorazil? (myš)

NA FARMĚ

• Holčička a její bráška mají každý své zvíře. Zjisti, která zvířata to jsou.
• Kluk potřebuje jen dvě věci, ostatní patří holčičce.

Řešení:

pes – bouda a míček (Patří klukovi.)
kůň – podkova, kartáč, třmen, kolečko, kýbl, helma (Patří holčičce.)

Možné úkoly:

• Najdi a zakroužkuj dvě věci, které se mezi ostatní nehodí – patří klukovi,
  potřebuje je pro své zvíře.
• Stejnou barvou zakroužkuj i kluka.
• Ostatní věci jsou tedy holčičky, označ je jinou barvou.
• Pojmenuj děti.
• Kdo má které zvíře?
• Podle čeho jsi to poznal? Co nejvíc napovědělo?
• Která věc by se dala použít i pro péči o jiné zvíře?
• Která naopak ne?
• Víš, jak se jmenují zvířata? (pes Alík, kůň nevíme)
• Vymysli několik jmen pro koně, ať si holčička může vybrat.
• Co děti pro zvířátka ještě potřebují a není to nakreslené?
• Jaká další zvířata by rodina ještě mohla mít?
• Víš, jak se jmenují samec, samice a mládě koně a psa?
• Jak se asi děti o svá zvířata starají? Co dělají sami a s čím jim pomáhají dospělí – rodiče nebo odborníci (kovář, veterinář)?
• Jak po zvířatech uklízí? (pes ve městě)
• Jsou tato zvířata nějak užitečná? Jak?

Ukázka z knihy Se Šikulou za zvířátky (Portál 2010)

Publikoval(a) redakce (1 348) 
Štítky: Aby, Astronomie, Chce, Jak, Jako, Nebo, Oblast, Politika, Tedy, Tento, Za