Skáčeme, běháme a hrajeme si na hřišti i pod střechou

Děti a pohyb
Pohyb je pro děti důležitý nejen jako nevyhnutelný předpoklad přirozeného tělesného rozvoje, upevňování zdraví, zvyšování tělesné zdatnosti, ale také pro jejich sociální rozvoj. V současnosti se pohybová aktivita většiny dětí snižuje natolik, že často nemůže její rozsah a kvalita účinným způsobem přispívat k jejich zdravému vývoji. Jedním z nepříznivých důsledků civilizačního pokroku je nedostatek pohybu, tendence snižování fyzické zátěže a současně nárůst nároků na psychiku.
Místo spontánní pohybové aktivity dochází mnohdy k hypoaktivitě, tedy k nedostatečnému množství pohybové aktivity. Oblíbenější se stává pasivnější způsob života, k němuž patří sledování televize, videa či hraní počítačových her, což se odráží ve snížení zdatnosti, a ve svých důsledcích to může vést k ohrožení zdravotního stavu.
Často však děti nemají ani dostatek příležitostí osvojit si mnohé pohybové dovednosti, které ještě před padesáti lety byly samozřejmostí – běhání v různých terénech, skákání a přeskakování, šplhání po stromech a zídkách. Některé děti se pak jeví jako pohybově nenadané a nemohou za to. Tělesná zdatnost a její psychické prožívání však mají velký význam pro utváření zdravé dětské osobnosti, jak se o tom zmiňuje např. psycholog Zdeněk Matějček. Pro děti, a zvláště pro chlapce ve školním věku, je mimořádně významné umět to, co ostatní, nenechat se zahanbit ve výkonu, obstát úspěšně v soutěži a získat si určitou prestiž.

Rozvoj koordinačních schopností
Pokud je naším cílem zvládnutí a prožívání základních pohybových forem, musíme začínat u rozvoje koordinačních schopností. Koordinace zahrnuje harmonickou spolupráci mezi smyslovými orgány, centrálním nervovým systémem a svaly. Koordinační dovednosti tedy ovlivňují správný průběh všech lidských pohybů. Hry a cvičení proto musí zahrnovat ty nejdůležitější okruhy koordinačních schopností, které lze zjednodušeně popsat takto:

• rychlé a přesné reagování na signály,
• kinestetické rozlišování, přesnost a ekonomičnost pohybů,
• umění sladit pohyby jednotlivých částí těla ke splnění zadaného úkolu,
• ovládání těla v prostoru,
• udržování rovnováhy v různých polohách,
• zachycení rytmu a přizpůsobení se mu,
• přizpůsobování a změny pohybu v závislosti na novém zadání a novém prostředí.

Vedle uvedených koordinačních dovedností neztrácíme ze zřetele ani důležité kondiční schopnosti jako ohebnost, aerobní i anaerobní vytrvalost, rychlost i sílu.
Rozvoje základního pohybového fondu můžeme dosáhnout pomocí her a cvičení, které budou mít různé způsoby řešení. Motivaci zvýší nové náměty soutěží, skupinová spolupráce a problémově zadávané úkoly. S výhodou lze využívat kombinaci s jinými druhy her a sportovních odvětví.

Ukázky z knihy:

Hra s během
Skupina běží na dráze, na louce nebo na hřišti. Vedoucí běží jako první nebo stojí uvnitř kruhu a udává způsoby běhu. Uplatní se zde umění ovládání těla i zvládání pantomimických pohybů. Příklady povelů a námětů:

• běž co nejtišeji,
• běž co nejhlučněji,
• při běhu buď co největší, nebo co nejmenší,
• běž, jako bys létal,
• při běhu koulej pomyslný míč,
• při běhu tlač pomyslný kočárek.

Je možné se skupinou vymýšlet další náměty a společně je realizovat.
Hra několika skupin – každá vymyslí a předvede vlastní způsob běhu.

Netradiční rozcvička
Tradiční rozcvičku vyměníme za netradiční cviky:
Zapalovač – předpažíme, ruku dáme v pěst a pomalu pohybujeme nahoru a dolů palcem; to samé s druhou rukou.
Rozbíjení okna – imitujeme házení kamenů na dálku (pravou i levou rukou).
Kopání do kamenů z dlouhé chvíle – imitace kopání do malých kamenů – střídavě oběma nohama.
Házení vlaštovek – předstíráme házení papírových vlaštovek.
Na honu – imitujeme střelbu z lovecké pušky.
Indiánský zajatec – imitujeme válečný tanec indiánů kolem mučednického kůlu.
V ringu – předstíráme útočícího boxera.
Vichřice – imitované klácení a ohýbání těla podle směru větru (zezadu, zepředu, ze stran).
Za rohem – vedoucí představuje hlídače nebo strážníka a otáčí se na místě; ostatní se pohybují za jeho zády tak, aby je neviděl.
Škola hudby – imitujeme hru na hudební nástroje (basa, harfa, pozoun, činely apod.).
Na hlídače – pohybujeme pouze očima – nejprve nahoru a dolů, zleva doprava, poté pohyby očí kombinujeme.
Na degustátora – imitujeme ochutnávání dobrého vína.
Jako doprovod použijeme reprodukovanou hudbu pro rytmizaci pohybu.

Stolní rytmy
Pomůcky: Stůl, židle, stopky

Hráč začne pravidelně plácat střídavě pravou a levou rukou na desku stolu, dbá na správný rytmus. Pokusí se bez chyby dodržovat po dobu minuty a půl např. následující rytmus: jednou plácne levou rukou a dvakrát pravou rukou. Zkouší toto cvičení nejdříve volně a postupně zvyšuje frekvenci pohybu. Jakmile zřetelně poruší stanovený rytmus, přestane a začne znovu.

• Další rytmy: jednou levou a třikrát pravou, nebo dvakrát levou a třikrát pravou apod.
• Rytmy ve dvojicích: hráč A klepne levou rukou, hráč B také levou, hráč A dvakrát pravou, hráč B třikrát pravou.
• Vlastní rytmy. Dvojice nebo větší skupina si vytváří svůj rytmus a snaží se ho udržet 1 minutu.

Ukázky z knihy Skáčeme, běháme a hrajeme si na hřišti i pod střechou (Portál, 2010)
http://obchod.portal.cz/produkt/skaceme-behame-a-hrajeme-si-na-hristi-i-pod-strechou/

Publikoval(a) redakce (1 169) 
Štítky: Byly, Forem, Lety, Pod, Tedy, televize, Za