Kutálí se ze dvora
takhle velká brambora.
(ruce máme před sebou,
motáme s nimi a jako “kutálíme”)
Neviděla, neslyšela,
(dlaněmi zakryjeme oči, uši)
že na ni padá závora.
(mávneme, dvakrát tleskneme rukama)
Kam koukáš, ty závoro?
(pravou rukou se vztyčeným
ukazovákem děláme “ty,ty, ty”)
Na tebe, ty bramboro!
(levou rukou se vztyčeným
ukazovákem děláme “ty,ty, ty”) nebo ukážeme na sebe
Kdyby tudy projel vlak,
(krouživými pohyby rukou
předvádíme “vlak”)
byl by z tebe bramborák!
(opět do rytmu tleskáme)
Dvora Archives - Předškoláci - omalovánky, pracovní listy
|
2019 06.09
|
|
2011 18.10
|
Uprostřed polí, tam kde stávala zaniklá ves Popovice, stávala za dob existence pňovského dvora o samotě stodola, do které se sváželo sklizené obilí před výmlatem. Na poloviční cestě mezi stodolou a pňovským dvorem, v místech dnešního čp. 38, t.j. asi uprostřed zemědělsky obhospodařovaných rolí dvora, stávala kovárna udržující nářadí a nástroje pro potřeby celého dvora. O samotě stojící kovárně se mezi zdejším lidem říkalo „pec“. Držitelem kovárny byla rodina kovářů z nedaleké vsi Celý článek »
|
2011 20.09
|
Nedaleko Krumlova na křižovatce polních cest stály dvě kamenné sochy. Obě postavy si byly tak podobné, že jim lidé říkali kamenní bratři a zdaleka k nim přicházeli poutníci. Protože se u soch scházelo příliš mnoho lidí, dala městská radnice příkaz sochy odstranit. V místě, kde byly sochy vykopány, zely dvě hluboké jámy, které se ani největším úsilím nepodařilo zasypat. Obě sochy byly uloženy v kůlně, z níž za noci vycházelo zvláštní světlo a ozývaly se podivné hlasy. Šafář dvora zneklidněl a Celý článek »
|
2011 24.05
|
Před dávnými časy vládl v Chropyni pán, kterého měli poddaní velmi rádi. Když měl nastoupit na místo markraběte, celé okolí se radovalo. Jenže radost netrvala dlouho: pánovi stoupla pýcha do hlavy a zatvrdila srdce. Na zámku se začalo žít jako u dvora. Hostina střídala hostinu, ve dne jezdily návštěvy na lov a ničily vesničanům jejich skromná políčka. Poddaní pána prosili o slitování, ale Celý článek »
|
2011 09.05
|
Místo židliček kmeny a pařezy, místo hraček klacky, listy a někdy i bláto. Může v takovém prostředí pracovat mateřská školka? Jistě že ano. Důležité schopnosti a dovednosti lze podle pedagogů z první české lesní školky rozvíjet i v terénu.
Práce lesní školky pochopitelně nespočívá v tom, že se děti „vypustí“ do lesa nebo na louku. I „lesní učitelé“ musejí o své práci přemýšlet a plánovat ji. Navíc mají možnost inspirovat se v lesních školkách v zahraničí. Mgr. Magdalena Kapuciánová, ředitelka mateřské školy Semínko, která se nachází v prostorách pražského Toulcova dvora a k níž patří také lesní školka Lesníček, říká, že snaha o založení lesní školky od začátku provází její pedagogické působení. „Když byly moje děti malé, Celý článek »
|
2010 18.10
|
Na počátku 9. století se stal německým císařem Jindřich. U jeho dvora sloužil mladý hrabě Albrecht z Oldenburka. O něco mladší než on byla i osmnáctiletá císařova dcera Elenka. A protože se jí v kráse a duchaplnosti nemohl v Německu nikdo rovnat, hrabě Albrecht se do ní z celého srdce zamiloval. Vztah to byl oboustranný, oba toužili jen po tom, aby mohli být navždy svoji. Hrabě ovšem věděl, že Celý článek »
|
2008 30.07
|
Žil byl jeden kupec a ten měl syna, který se pranic nehodil k obchodu, celé dny by jen hrál na housle, a tak ho otec jednoho krásného dne poslal do světa. Když se tak ten nezbedný syn loudal ulicí, uviděl hošíka, který si hrál se dvěma dřívky, jako by fidlal na housle. Tu se mu zalíbilo a řekl: „Nechceš se učit hrát na housle?” „Ano, ano.” řekl hoch: „Jen kdybych měl učitele.” „Tak pojď se mnou,” řekl mladý kupec: „budu tě učit!” a taky Celý článek »
Články » Poslední komentáře