Tento článek se ale možná dostane do rukou i manželům, kteří nemohou mít, ať už z jakékoliv důvodu svoje vlastní děti, a pomůže jim se zorientovat v této problematice.
Náhradní rodinná péče má přednost před ústavní výchovou. Tento princip vyplývá z mezinárodních úmluv i z platných českých právních předpisů.
V současné době systém náhradní rodinné péče řeší ojedinělé případy osiřelých dětí, kterým oba rodiče zemřeli. Většinou se setkáváme s osudy tzv. sociálně osiřelých dětí, které mají matku nebo otce, ale ti se o ně nemohou, nechtějí nebo neumějí starat. Děti mohou být do nové (náhradní) rodiny svěřovány z: jiné rodiny, která tuto funkci neplní, z porodnice, kojeneckého ústavu, z dětského domova, ze zařízení pro osoby se zdravotním postižením, z azylového domu.
Všechny tyto děti mají právo na rodinu, lásku, pocit jistoty a bezpečí, také na řádnou výchovu, vzdělávání, zdravotní a sociální péči a zejména na naději, která jim přinese lepší zítřky. Tuto naději jim přinese nová rodina, do které se dostanou. Ta by měla umět porozumět i specifickým potřebám a projevům těchto dětí. Řada z nich má za sebou náročnou zkoušku životem, často byly tyto děti týrané, prošly si např. nechtěným těhotenstvím, kdy žena kouřila, pila alkohol. Mohou se u nich objevovat zdravotní problémy, který plynou z poškození v těhotenství. Dále tato rodina po jejich narození neplnila funkci rodiny. Děti si prošly ústavním prostředím se všemi důsledky, které sebou ústavní péče nese, a proto by nová rodina měla být na vše připravena. Jedná se o velice složitý proces.
Přeji všem dětem, aby se dostaly do rodin, kde budou štastné a spokojené.
Zdroj: Adopce.com – Průvodce náhradní rodinnou péčí, Středisko náhradní rodinné péče, Praha, 2010.s
Lenka Štveráčková