Nalezněte kde bydlízvířátka, a spojteje s jejich domovy.

The post Pracovní list – Hledáme zvířátkům domov appeared first on Předškoláci.

Ťapity, ťapity, ťap.
Ach jéj ten naříkal,
plakal a utíkal.
Ťapity, ťapity, ťap.

The post Dešťové kapičky, dostaly nožičky appeared first on Předškoláci.

Za okny ale kozu slyšel vlk a rozhodl se, že na kůzlátka vyzraje a sežere je. Proto počkal, až koza odejde a potom zaťukal na dveře. „Kůzlátka, děťátka, otevřete mi vrátka. Ve vemínku mlíčko nesu, v hubě voděnku a na rohách travičku.“

Kůzlátka už už chtěla otevřít, ale nejmladší se ozvalo: „Ne, ty nejsi naše maminka, ty jsi zlý vlk. Naše maminka má hlásek jako konipásek, ty máš hluboký a hrubý hlas.“

Vlk tedy odešel s nepořízenou. Šel ke kováři a nechal si jazyk upilovat. Poté se vrátil k chaloupce a volal jemným hláskem: „Kůzlátka, děťátka, otevřete mi vrátka. Ve vemínku mlíčko nesu, v hubě voděnku a na rohách travičku.“ Kůzlátka mu chtěla otevřít, ale nejmladší zvolalo: „Ukaž nám přes dveře svou nohu, ať poznáme, jestli jsi skutečně naše maminka.“ Vlk ukázal svou nohu a nejmladší řeklo: „Ne, ty nejsi naše maminka. Ty jsi zlý vlk, naše maminka má běloučkou nožku.“

Vlk tedy opět odešel. Tentokrát rovnou k pekaři, aby mu zasypal packy bílou moukou. Poté se vrátil zpět k chaloupce.

„Kůzlátka, děťátka, otevřete mi vrátka. Ve vemínku mlíčko nesu, v hubě voděnku a na rohách travičku.“ Kůzlátka uvažovala: „Hlásek má jako maminka i nohu má bílou jako naše maminka ale…“ „Ukaž nám ještě ocas.“ Vlk ukázal ocas a nejmladší kůzlátko zvolalo. „Ne, ty nejsi naše maminka, ty jsi zlý vlk. Naše maminka má malý ocásek, ne takhle velký a huňatý jako ty. Vlk tedy běžel k tesaři, kde si nechal ocas useknout a přišel znovu k chaloupce. „Kůzlátka, děťátka, otevřete mi vrátka. Ve vemínku mlíčko nesu, v hubě voděnku a na rohách travičku.“ Kůzlátka si opět nechala ukázat nohu i ocas, ale zdálo se jim, že je to skutečně jejich maminka, a tak otevřela.

Jenže vlk skočil do dveří a všechny je sežral. Jen to nejmenší se stačilo schovat do kamen. Poté se šel vlk napít k rybníku a tam usnul. Odpoledne přišla domů koza. Volala svá kůzlátka, ale vylezlo jen to malé vystrašené a hned vyprávělo mamince, co se přihodilo.

Ta neváhala ani chviličku, běžela k rybníku, kde ještě vlk ležel, a tam mu svými rohy rozpárala břicho. Vyskočila kůzlátka a společně s maminkou se radovala, že jsou zachráněna. Od té doby kůzlátka svou maminku poslouchají a nikomu neotevírají.

The post Neposlušná kůzlátka appeared first on Předškoláci.

The post Hopsa, hejsa, hopsa appeared first on Předškoláci.

Do kurníku rychle vběhne,
vejce hbitě uchopí,
že ho musí někam schovat,
to vzápětí pochopí.

My se na ní nezlobíme,
I když kousky provádí,
máme ji tu všichni rádi,
každý z nás ji pohladí.

The post Jůlinka appeared first on Předškoláci.

Soňa Doležalová, MŠ Dubová, Brno

The post Kohoutci z papíru appeared first on Předškoláci.

The post Čistotná kočka appeared first on Předškoláci.

Pejsku náš, co děláš,
žes tak vesel stále?
Řek bych vám, nevím sám.
Hop! A skákal dále.

The post Skákal pes přes oves appeared first on Předškoláci.

The post Pohybová hra: Slepice v kurníku appeared first on Předškoláci.

The post Kuřátko appeared first on Předškoláci.