The post En ten týky appeared first on Předškoláci.

K zakoupení zde: www.detskecd.info

The post Písničky pro nejmenší dětičky: CD “ROK” appeared first on Předškoláci.

Novinkou je vydání CD PÁRTY, které je zaměřeno na slavnosti v mateřské škole. Naleznete zde písničky k Mikuláši, Karnevalu nebo ke slavnostnímu pasování na školáky. S touto písničkou hudební studio připravilo i pamětní CD pro školáky.

Ukázka:

Více na webových stránkách www.detskecd.info

The post Představujeme: Hudební CD Párty appeared first on Předškoláci.

• Omalovánka 1. díl obsahuje písně: Cesta kolem světa; Cinky, linky; Houpy, houpy; Písnička pro Adélku; Šnečí jízda; Vánoční čas
• Omalovánka 2. díl obsahuje písně: Barborka a motýl; Čertí rock’n’roll; Hraví andělé; Nejhodnější medvídek; Vločky z krajky; Svatební čtverylka a báseň o čertech „Hepčí“

Připravuje se i prodej v Jistebníku. Možnost zakoupení v ZUŠ Bílovec
Odpoledne PO–ČT od 14:00 do 17:00, v pátek 13.00 – 15:00.

Eva Tížková a “Zpívající klavíristi”

CD Cesta kolem světa

01. Cesta kolem světa

02. Barborka a motýl

03. Mámu má každý rád

04. Svatební čtverylka

05. Cinky, linky

06. Houpy, houpy

07. Hraví andělé

08. Vánoční čas

09. Vločky z krajky

10. Písnička pro Adélku

11. Nejhodnější medvídek

12. Šnečí jízda

13. Čertí rock’n’roll

14. Diskopárty

15. Neposeda čas

The post Písničky pro děti: CD Cesta kolem světa appeared first on Předškoláci.

Krátké videofilmy jsou určené žákům mateřských škol a nejmladším žákům prvního stupně škol základních. Každé zvíře je nejdříve během dvou až tří minut představeno. Text komentáře přináší věku přiměřené informace. Následuje videoklip, který téma obrazově rozvíjí a posouvá do emoční roviny. Autorka hudby, Hana Budišová – Colombo, měla na zřeteli pěvecké možnosti dětí ve věku 5 – 9 let. Hudební složka byla konzultována s dr. Aloisem Čadou. Přikládáme zpěvník s notovým zápisem písniček, akordovými značkami a klavírním partem. Pro nácvik a pohybové aktivity je součástí souboru CD s písničkami a se samostatně nahraným doprovodem. V duchu rámcového vzdělávacího programu projekt umožňuje propojení standardních vyučovacích předmětů směrem k nadpředmětovému přístupu ke vzdělávání.

Objednávka

Popis témat, která se v klipech objevují; náročnost pro zpěv:

• Naše zvířátka – vstupní motivační videoklip, rozsáhlejší písnička
• Kačenka – kachna divoká, domácí, kačer, plovací blány; jednoduchá písnička s jednoduchou melodií a textem
• Kozí rodinka – koza, kozel, trkání, kůzle, kozí mléko; písnička s rozsáhlejším textem a náročnější melodií
• Kočička – přenášení koťat, drápky, noční vidění; písnička s obsáhlejším textem a náročnější melodií
• Žabka – vajíčka, pulci, ropucha, skokan, rosnička; písnička s jednoduchou melodií a textem
• Králík – dlouhé uši přizpůsobené dobrému sluchu, králíkárna; písnička s rozsáhlým textem a náročnou melodií
• Kravička – kráva, býk, telátko saje mléko, výrobky z mléka; písnička s méně rozsáhlým textem a jednoduchou melodií
• Slepička – slepice, kohout, líhnutí kuřátka; písnička jednoduchá jak melodicky, tak i textově
• Koník – klisna, hřebec, hříbě, využití koně – práce i sport; písnička s poněkud delší základní melodií a rozsáhlejším textem
• Holoubek – chov holubů, krmení, závodní holubi; písnička s rozsáhlejším textem
• Prasátko – bachyně, kanec, selátka, divoká prasata; písnička s jednoduchou melodií a rozsáhlejším textem
• Ovečka – ovce, jehňátko, beran – vůdce stáda; písnička s rozsáhlým textem
• Pejsek – rozmanitost ras, pes vodící a policejní; písnička jednoduchá melodicky i textově
• Husička – house, husa, houser, odlišnost od kachny; písnička středně obtížná
• Žížala – život pod zemí, užitek; písnička s jednoduchou melodií a textem

Ukázky:

Zde si můžete stáhnout nebo přímo spustit malé ukázky zpracování a využití projektu. Velikost a střihové tempo bylo přizpůsobeno možnostem Internetu.

Videoklip Kravička – kráceno: velikost 2,89 MB

Kravička v MŠ Kohoutova, Brno: velikost 778 kB

Reference:

Protže jde o nový projekt, můžeme zatím uvést jen názory, se kterými jsme se setkali, když jsme na několika mateřských školách ověřovali první verzi klipu Králík:

„Text písně i melodie je obtížnější, ale děti ji zvládly překvapivě dobře.“

MŠ Boskovice

„Je vynikající jako poslechová píseň a děti přímo provokuje k tanci.“

„Text písně jednoduchý, výstižný; opakující se pasáže jsou pro předškolní děti výhodné – lehce si text zapamatovaly.“

MŠ Kohoutova 6, Brno

Objednávka

Autoři:

námět a texty písní: Josef Budiš, režie: Josef Strubl, hudba: Hana Budišová – Colombo, kresby a animace: Veronika Szemlová

The post Novinka: CD+DVD+noty „Naše zvířátka“ appeared first on Předškoláci.

Na albu se nachází 36 písní. Album otevírá titulní skladba „Studánko, Rubínko“, dále jsou skladby řazeny do 7 tematických bloků ( Předjaří / První kytičky, píšťaličky / Doba velikonoční / Co si ptáčci povídají / Zíváníčko na spaníčko / Na travičce / Voda – vodička). Kromě Hradištanu na albu opět zpívá řada talentovaných dětských zpěváků ve věkovém rozpětí 5 až 12 let. Jako hosty si Hradišťan přizval do studia Josefa Fojtu (klávesy, perkuse), Jiřího Kučerovského (kytara), Kamilu Kozákovou (hoboj) a  sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno Kantilénu pod vedením dirigenta Jakuba Kleckera.

Křest alba proběhne v neděli 21.6., na speciálním koncertě Hradišťanu, v rámci  festivalu Smetanova Litomyšl 2009. Hradišťan zde  představí program „Studánko, Rubínko“ v  choreografii Ladislavy Košíkové  a pozve i dětské zpěváky, aby společně předvedli písně ze stejnojmenného alba.

Natočeno ve studio Slováckého divadla v Uherském Hradišti.
Hudební režie:David Burda
Zvuková režie a mastering: Petr Blaha

Hraje Hradišťan

Jiří Pavlica– umělecký vedoucí, housle, kvinton, trumšajt, grumle
David Burda– klarinet, zobcové flétny, okarina, kazu
Milan Malina – cimbál
Michal Krystýnek – housle
Roman Gill – viola
Dalibor Lesa – kontrabas

Hosté:

Josef Fojta– klávesy, perkuse
Jiří Kučerovský – kytary
Kamila Kozáková – hoboj

Zpívají:

Alice Holubová– Pokorná /Jiří Pavlica  /David Burda/ Michal Krystýnek
sbor Hradišťanu

Děti:

Pokorná Barbora (5 let) / Unzeitigová Michaela (5 let) /  Pavlica Marek (5 let) / Korábková Anežka (6 let), Šťastná Helena (7 let) / Hodulík Tomáš (8 let) / Lesová Magdaléna (8 let) / Balajka Lukáš (9 let), Blahušová Eva (9 let) / Šťastná Renata (10 let) / Čevelová Adéla (10 let) / Blahuš Radek (11 let), Kubáníková Barbora (11 let) / Lesa Martin (11 let) / Čaňová Klaudie (12 let) / Elsnerová Klára (12 let), Matušina Patrik (12 let)

sbor dětí

KANTILÉNA – sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno
uměl. vedoucí Jakub Klecker

Studánko Rubínko

Track List:

1. Studánko, Rubínko 01:42
2. Jaro 00:41
3. Sněženky / Bledulky 01:36
4. Čáp letí přes moře 01:31
5. Viju, viju věneček 01:22
6. Konvalinka 01:30
7. Blatouchy I. 00:40
8. Blatouchy II. 01:09
9. Píšťala 01:22
10. Dělám, dělám píšťalenku 01:55
11. Smrtná neděla 02:20
12. Když se hory zelenaly 02:15
13. Velikonoční čas 02:22
14. O čem se zpěvným ptáčkům zdává (Zpívají ptáčci) 02:03
15. Datel 01:46
16. Dětí jako smetí (Kos se směje) 02:02
17. K čemu by byl kosu nos 01:22
18. Moudrý pták sova 02:11
19. Sedí vrabec 01:28
20. Uspávanka se studánkou 01:40
21. Mlýnek 01:52
22. Dřímotěnka 02:21
23. Spi, synáčku, spi 01:43
24. Hop, hop, můj koníčku 01:03
25. Probuzení 01:25
26. Na Žalmana 01:45
27. Svatý Jiří vstal 00:58
28. Máky 01:51
29. Zvonička 01:06
30. Zvoním, zvoním / Jehňátko 02:00
31. Mráček / Mraky / Deštník 02:29
32. Pradlenka 01:10
33. Pršelo, bylo tma 01:08
34. Daj Pán Bůh deštíčka 02:39
35. Studánka v lese (Tancovala víla) 02:11
36. Studánko, Rubínko (Otvírání studánek) 01:48

Hradišťan:

Jiří Pavlica– umělecký vedoucí, housle, kvinton, trumšajt, grumle
David Burda– klarinet, zobcové flétny, okarina, kazu
Milan Malina – cimbál
Michal Krystýnek – housle
Roman Gill – viola
Dalibor Lesa – kontrabas

The post Hradišťan & Jiří Pavlica – Studánko, Rubínko appeared first on Předškoláci.

3B je trio (Bibi, best Boy, Bongo), které představuje kolekci písniček určených pro děti a jejich rodiče. Album obsahuje sedmnáct skladeb, ve kterých se mlsá čokoláda, cestuje po celém světě, hledají se štěňátka, slaví se narozeniny, dozvíte se koho otravují komáři, co žere pračka, kdo zasednul na louce kobylku nebo usnul u počítače, rapuje se s tučňáky, dozvíte se jak to dělají lidé z národa Čanki a na závěr usnete s ukolébavkou z Walesu. Triu 3B vypomohli na albu Jablkoň, Radůza, Čankišou, Tata bojs, Žamboši, Hm…,  a řada dalších. CD bude obsahovat navíc dva dárky – originální 3B brýle & volnou vstupenku do zábavního parku hodnotě 149,- Kč, která opravňuje k volnému vstupu v jednom z rodinných zábavních parků – Bongo v Brně či Galaxie ve Zlíně.

Bibi: Ty naše brýle. To je paráda, co? Viděls nás v nich? Jak to říct… zkus si je nasadit… to je co? Když se přes ně koukáš, hned vypadáš božsky.
Protože hudba neposkytuje u dětí v současnosti tolik oblíbený „tči dé“ rozměr, nabízí toto album „tři bé“ brýle. Každý z hvězdného 3B tria má svůj vlastní design brýlí a ty budou jako vystřihovánka vždy v jedné (náhodně zvolené) verzi umístěny v obalu CD. Exklusivní digipack originálně ilustrovaný Rudolfem Brančovským obsahuje také 24 stránkový booklet se všemi texty.

Bongo: No, to je pravda, že máme občas problémy, teď zrovna nás naštvali organizátoři jedný nejmenovaný soutěže, protože se prý kreslený postavy nějak vylučujou z pravidel. Tak jsem jim tam napsal, že to jako neberem a že vznášíme protest, že se odvoláme k prezidentovi. A dopadlo to dobře!!!! Tady je vidět, že člověk se má ozvat proti bezpráví… Co? No, napsali, že to je irelevantní.

Album Bongo BonBoniéra pokračuje v řadě kvalitní hudby pro děti, kterou můžete u vydavatelství Indies Scope nalézt (např. Hrajeme si u maminky a Studánko rubínko Hradišťanu či alba Kašpárka v rohlíku a jiné).

bestBoy: Další plány jsou jednoduchý, my rozhodně nechceme zůstat na místě, my se vyvíjíme dál, to je jasný… Navíc teď se nám ozval jeden kámoš, Android, že prej pro nás má nějaký aplikace, … jsme to v kapele řešili a myslíme si, že to sedí.  Není vůbec marnej nápad bejt aplikovaný.

Bib: Přesně, já teorii nesnáším.
Album vydává Indies Scope ve spolupráci s rodinným zabavním parkem Bongo (www.bongobrno.cz)

Seznam skladeb:
1/ Minach – Čokoláda  2:33
2/ Květy – Medvídek 1:17
3/ Jablkoň – Narozeniny 2:41
4/ Radůza – Do Afriky 2:28
5/ Monty – Koník 1:53
6/ Žamboši – Štěněcí 4:19
7/ Šimíčková & Cicvárek & OKO – Mikuláši! 2:08
8/ Hm – Ruce 1:37
9/ Vodňanský & Skoumal – Naše pračka 1:22
10/ Tata bojs – Jaro 3:04
11/ Koňaboj – Já mám koně 3:30
12/ Poletíme? – Drápy 4:35
13/ Cymbelín – Komáři 1:37
14/ Dva – Pingu Hop 4:07
15/ Zuby nehty – Kobylka 2:46
16/ Čankišou – Ja pr pr 3:43
17/ James Harries – Heno, Heno 2:02

http://twitter.com/3B_Bongo
http://www.facebook.com/pages/3B/174827115868063
http://www.myspace.com/3bbongo

Kdy jsi se rozhodl/rozhodla, že se staneš muzikantem?

Rozhodl jsem se ve 13ti letech, kdy jsem napsal svou první skladbu “Pochod pionýrů”… Zdeněk Král (Minach)

27. dubna 1985, kolem tři čtvrtě na pět odpoledne. Martin E. Kyšperský (Květy)

Věděl jsem, že budu muzikantem až v okamžiku, kdy jsem si poprvé šáhl na kytaru. Nebo ona na mě? Nevím, někdy koncem základky. Dřív jsem se snažil, ale nedařilo se mi muzikantem stát. Našel jsem ve skříni trumpetu, ale byla mi zabavená ve škole. Pak foukací harmoniku, tu mi ve škole taky vzali… Jan Žamboch (Žamboši)

Já jsem se nerozhodla, že se stanu muzikantem. Ono to tak prostě vyplynulo. Chtěla jsem hrát a nebylo kde, tak jsem začala hrát na ulici do klobouku. Tam mě potkala Zuzana Navarová, dokopala na konzrvatoř, no a to už tak člověka nasměruje, že se obvykle pak začne živit muzikou. Radůza

Nikdy jsem se pro to nerozhodl – navíc profesně vlastně muzikant nejsem, jen nadšený amatér. Jediný zlom, na který si tak vzpomínám: někdy v 17ti jsme zakládali první (poprockovou) kapelu a pochopitelně jsem tehdy chtěl, abychom se vytáhli před publikem. K čemuž vlastně nedošlo. Tedy: zahráli jsme párkrát, ale o nějakém vytížení nelze mluvit. Ale nám to tehdy připadalo skvělé:) Ivo Cicvárek

Rozhodl jsem se nedávno, před pár dny. Zatím jsem podepsal smlouvu jen na půl úvazku a uvidím, jak se mi to bude líbit. Třicetipětileté období před tímto rozhodnutím lze tedy nazvat dobou zrání k rozhodnutí stát se muzikantem prozatím na půl úvazku. Viktor Ekrt (Hm…)

Nevím jistě, který okamžik byl nejvíc určující. Možná filmy s Bažanty. Obzvlášť Velký bazar a Blázni ze stadionu. Dozvěděl jsem se, že to je ve skutečnosti kapela a úplně mě to nadchlo! Nevím, jestli jsem se chtěl vyloženě stát hudebníkem, ale rozhodně jsem chtěl být v kapele. Mardoša (Tata Bojs)

Rozhodovat jsem se nemusela. U nás doma se zpívávalo, se sestrami jsme chodily do folklorních i hudebních skupin, takže to tak přirozeně vyplynulo. Za muzikantku se ale moc nepovažuji. Raději zpívám, než hraju. Jiřina Šánová (Koňaboj)

Muzikantem jsem byl už jako dítě, když jsem mlátil kusem merkuru do dřevěné postýlky při poslechu Beatles a budu jím i ve chvíli, co budu ležet na kapačkách a mé srdce bude hrát na přístroje poslední písničku píp píp píp píp. Jako křesťan věřím, že se dostanu do nebe, takže i tam bych rád hrál v nějaké kapele. Ale kdo ví, co mi tam dají na práci… Klidně bych tam i něco natíral, to mě baví stejně. Ruda Brančovský (Poletíme?)

Hudba mě bavila hned od dětství. Jako úplně malé děcko jsem létal po kotárech s malými klacíky, které byly chvilku dirigentská palička a chvilku saxofon. Pak jsem hned od školy začal hrát na zobcovou flétnu. Jestli budu nebo nebudu muzikantem jsem se nerozmýšlel, prostě mě hudba bavil, a přitahovala… Tomáš Šenkyřík (Cymbelín)

Na podzim roku 1978 na koncertě Planetárium Václava Neckáře a skupiny Bacily. Karel Heřman (Čankišou)

The post 3B – Bongo BonBoniéra appeared first on Předškoláci.

Debutové album Singalana (2007, Indies Scope) a i druhé album Tubab Woman (2010, Indies Scope) jsou nahrávky, které připravovaly i natáčely dámy z Yellow Sisters delší dobu a v produkci se zaměřovaly na každičký detail, tón skladby. Tentokrát album vzniklo v daleko kratším čase a navíc ve velmi uvolněné atmosféře. „Chvilkama to byla dost divočina, takový zvěřinec :). Zvlášť když jsme jich tam v jednu chvíli měly všech osm dětí na jednou a snažily jsme se s nimi nahrát sbor bojujících ninjů.“ A tak z nového alba sálá radost z muziky, zpívání a rozpustilost dětí. Rodina Yellow Sisters si hraje a zpívá a zve vás ať se k nim přidáte. Není nic jednoduššího.

TRACKLIST

1. Mravenčí / 02:38
2. Krteček je hrdina / 02:54
3. Šel jeden krokodýl / 04:10
4. Máša vítá babi s dědou / 00:12
5. Sraz naháčů / 02:34
6. Máme doma strašná zvířata / 02:29
7. Veverka / 02:39
8. Máváme fandíme / 02:27
9. Máša nám budí miminko / 00:09
10. Houpy Hou / 02:16
11. Vlaštovka / 02:38
12. Ninja team / 03:28
13. Hubka kouká z pod mechu / 00:10
14. Houbová / 04:54
15. Vánoční bim bam / 02:38
16. Máma / 01:29
17. Kalimba pro sladké usínání / 00:48
18. Spinkej spinkej / 02:56
19. Hajíjajá / 02:14

Yellow Sisters:

Antonia Nyass, Bára Vaculíková, Lucie Hawa Goldin, Léňa Yellow
Toni – kazu (5), Bára – balafon (3), xylofon (7), kalimba (17)

Hosté:

Coco (1, 7, 16), Lesiánek (1), Máša (4, 9), Jaroslav Pachý (6, 7, 12), Avishai Goldin (7, 8, 12), Papis Nyass (8), Andělka (10), Samba Goldin (8, 12), Adrian Švec (8, 12), Samsidin Nyass (8, 12), Petr Wajsar (14), Richard Vít (13, 19)

Nahráno ve studiu Largo Jaroslavem Pachým
Produkce:  Yellow Sisters
Mix a master:  Jaroslav Pachý

Bio

Yellow Sisters je ženská vokální skupina – a cappella, která svým zpěvem prochází s lehkostí napříč žánry soulu, funky, r´n´b, world music, jazzu i reggae. Yellow Sisters jsou zvukovými iluzionistkami. Ve svých autorských písních experimentují s hlasem a hledají originální způsoby vyjádření melodie a rytmu.

K nejvýznamnějším akcím, na kterých Yellow Sisters účinkovaly, patří například udělování ceny Homo Homini za mimořádný přínos v oblasti lidských práv při příležitosti zahájení filmového festivalu Jeden svět 2006, přímý televizní přenos z udělování cen TýTý 2006, záznam z udělování Cen Ministerstva kultury ČR v říjnu 2007, účinkování v cestopisném dokumentu televize BBC Michael Palin’s New Europe, hostování v pořadu ČT Noc s Andělem v prosinci 2007, vystoupení ve velkém sále Lucerny před světoznámými Blind Boys of Alabama, vystoupení při příležitosti koncertu Bobbyho McFerrina v Kongresovém centru v Praze, hostování na kompilaci remixů soundtracku japonského filmu Nautica, účinkování na Českém plese v Bruselu při příležitosti inaugurace České republiky do čela předsednictví Evropské Unie 2009 a hodinový pořad v londýnském rádiu BBC.

Yellow Sisters existují od roku 2005 a v témže roce nahrály své první demo CD. V roce 2006 byly vybrány do finále soutěže Colours Talents pořádané Indies Records a festivalem Colours of Ostrava, kde v červnu 2006 získaly první cenu spojenou s možností nahrání a vydání alba. Nové album Yellow Sisters s názvem Singalana vyšlo v prosinci 2006 a na jaře 2007 absolvovaly Yellow Sisters turné se stejnojmenným názvem, vystupovaly po celé České republice, na Slovensku, v Německu, Polsku, Maďarsku a ve Švédsku. Křest alba Singalana proběhl v březnu 2007 v pražském klubu Retro Music Hall a záznam koncertu, na kterém vystoupilo přes dvacet hostů, hudebníků, bubeníků a tanečnic, vydaly Yellow Sisters vlastním nákladem na DVD.

V roce 2008 se Yellow Sisters věnovaly zejména práci na projektu Střepy života, tanečnímu divadelnímu představení v choreografii Aji Řezaninové na živou hudbu Yellow Sisters, jehož premiéra proběhla v divadle Ponec. V témže roce vystoupily jako předkapela BLIND BOYS OF ALABAMA v pražské Lucerně a na soukromém večírku pro svého oblíbeného zpěváka BOBBYHO McFERRINA v Kongresovém centru v Praze. V létě hostovaly týden v Berlínském BKA-Theatre, ve Vídni zpívaly pro Českou ambasádu při příležitosti 50. výročí okupace Československa v roce 1968 a v listopadu absolvovaly úspěšné turné po Španělsku.

V lednu 2009 byly Yellow Sisters osloveny, aby otevřely svým vystoupením prestižní Český ples konaný v Bruselu při příležitosti inaugurace České republiky do čela předsednictví Evropské Unie. Vystoupily zde ve spolupráci s choreografkou Monikou Rebcovou a osmi tanečnicemi pražské HAMU v kostýmech návrhářky Liběny Rochové.
Dále v témže roce vystupovaly s doprovodnou kapelou Magic Band – mezinárodním projektem s muzikanty z celého světa (Mexiko, Gambie, Kanada) a otevřely se čistě improvizačním večerům, na kterých experimentují s vlastní hudební tvorbou, na místě tvoří písně jen pro tady a teď, do nichž často zapojují i obecenstvo.

V červnu 2010 vyšlo druhé CD skupiny nazvané Tubab Woman. V titulní písni, na kterou Yellow Sisters natočily videoklip, vzpomínají na svou africkou zkušenost, která je před lety svedla dohromady. Žánrově však částečně opouštějí vody world music a vydávají se dál směrem k r’n’b, soulu, ale i k více experimentální a poetické tvorbě na pomezí ambientu. Na desce se objevila řada hostů, kteří ji obohatili nejen vokálně, ale i instrumentálně (např. Tonya Graves, Ondřej Ruml, Markéta Foukalová, Ephraim Goldin, Jachu Reyes, Ondřej Smeykal, En.Dru, Helen Rock Violin, Adam Koller, Michal Nejtek, Petr Wajsar a řada dalších). Album zaznamenalo ohlas i ve světě, umístilo se na 7. místě mezinárodního žebříčku Spin The Globe’s Top 10 World Music Albums po boku Gotan Projectu a Salifa Keity.

V roce 2011 přizvaly Yellow Sisters ke spolupráci zpěváka, multiinstrumentalistu a skladatele Petra Wajsara, s nímž vystoupily např. pro Balcony TV .V červnu 2011 se společně zúčastnili projektu Hudbou proti slepotě občanského sdružení Světlo pro svět a vystoupili s nevidomým zpěvákem SOLO DJA KABAKEM z Burkiny Faso a Varhanem Orchestrovičem Bauerem v pražské Lucerně.

V současné době Yellow Sisters připravují desku remixů a současně vydávají album dětských písní, jehož první píseň “Mravenčí” vyšla na kompilaci Indies Scope Records Bongo Bombarďák.

Yellow Sisters:
Antonia Nyass (Éterity)
Bára Vaculíková (Yellow Family, Forbidden Fruit, Funky Feast, Levelrise)
Léňa Yellow (Yellow Family, Babylon Station, DC Band, Tomato 22)
Lucie Hawa Goldin (Éterity, tanečnice a choreografka TidiTade)

Rozhovor s Yellow Sisters k albu Zvěřinec

Yellow Sisters zapojili celou svou rodinu při nahrávání alba Zvěřinec. Kolik to je vlastně členů dohromady? A zapojili se rádi, nebo jste museli přemlouvat?

Přemlouvat jsme nikoho nemusely, všechno vyplynulo ze situace. Dětí máme dohromady osm a krom toho nejmenšího, který je teď dvouměsíční, se zapojily všechny. Některé jsme musely trochu polochtat, aby se na mikrofon zasmály, ty starší se pustily do beatboxu a do rapu. Náramně jsme se u toho ve studiu bavili. Nakonec nám zahostovali i tatínkové, jeden nám složil říkanku a zazpíval synkovi ukolébavku, další zahrál na cajon a Léni partner dokonce celou desku točil, protože je naším dvorním zvukařem a kde bylo potřeba dodat trochu basu nebo rytmu, přihodil taky svou trošku do mlýna.

Písně pro děti vznikali průběžně, tak jak přicházelo mateřství jednotlivých členek Yellow sisters, nebo jste je složili až při příležitosti nahrávání?

Před více než rokem jsme si daly úkol přes léto složit pár písniček, ze kterých bychom mohly na desku pro děti vycházet. Pak postupně přišla na svět poslední čtveřice našich dětí, což naši práci na čas trochu zpomalilo. Nakonec jsme se rozhodly udělat krátké soustředění a za týden jsme měly písničky na celou desku po kupě. Úplně nás to nadchlo, jak nám to jde krásně od ruky. Bylo to evidentně to správné téma ve správný čas.

Je album žánrově jiné než předchozí desky Yellow Sisters nebo jsou to spíše „verze“ dospělých skladeb pro děti?

Myslím, že se žánrově dost liší. Dětská duše potřebuje trochu přímočařejší přístup, myslím. Hodně jsme se snažily zjednodušovat, aby si s námi děti mohli zazpívat. Takže jsou to normální písničky, žádný soul, r’n’b, nebo world music. I když jednu ukolébavku jsme si vypůjčily z Afriky a naše muchomůrka se vydala do Mexika.

Na albu jste hojně přidali rap oproti předchozím albům YS,  je to na základě přání dětí?

Dětmi jsme se v tomto ohledu spíš inspirovaly. Několikrát jsme starší syny Toni a Hawy sebou braly na soustředění a už před pár lety spolu kluci jamovaly, jeden dělal betbox a druhý do toho rapoval. Takže jsme jim jen daly prostor, ať si to vyzkouší s námi ve studiu.

Jak se spolupracovalo s dětmi ve studiu?

Chvilkama to byla dost divočina, takový zvěřinec :). Zvlášť když jsme jich tam v jednu chvíli měly všech osm na jednou a snažily jsme se s nimi nahrát sbor bojujících ninjů. Jinak jim musím složit poklonu, Adriánek třeba zvládnul nahrát beatbox hned napoprvé a Samba rap taky, dokonce si ho připravil i v angličtině a obojí se mu povedlo tak skvěle, že jsme si chvíli nemohli ani vybrat. Nakonec zvítězila čeština.

The post Yellow Sisters – Zvěřinec appeared first on Předškoláci.

Ježek zůstával přikrčený, protože psy znal a nemínil se s nimi pouštět do debaty.
Kuliferda ale opatrně vykoukl a pak sebejistě prohlásil: „Jsme kamarádi Anetky a psům neubližujeme.“

Černý psík byl odpovědí tak překvapený, že zarafal: „Ach tak, jste asi Anetčiny hračky.“
To už i Ježek koukl jedním okem a zabručel: „Ale jsem velmi pichlavá hračka. Se mnou si smí hrát jenom Anetka.“
Pes se k nim rychle sehnul, mrkl na ně a utrousil: „A ona vás tu pohodila, co?“
„Myslím, že se brzy vrátí,“ zvolal Kuliferda.
Karlík vyplázl jazyk. „Nevrátí. Pohodila vás tu, protože vás už nechce. Viděl jsem to.“

„Je to hodná holčička,“ odvětil Ježek neutrálně.
„Kdepak,“ štěkl pes, „nechce si s vámi už hrát. Ale mohl bych si s vámi hrát já, kdybyste chtěli.“ A pak poskočil ze strany na stranu, přikrčil se připraven každým okamžikem běžet s větrem o závod. Jazyk měl přitom vyplazený až k zemi v širokém úsměvu. Když se oba naši přátelé nehýbali, znovu poskočil ze strany na stranu a pohodil hlavou, až mu uši plandaly kolem hlavy.

Tu napadl Kuliferdu spásný nápad. „Víš co, Karlíku? Zahrajeme si na schovávanou. Zakryj si oči a štěkej do desítik, my se schováme a ty nás pak půjdeš hledat.“
„Haf, to nepůjde. Já umím štěkat jen do sedmi.“

„Do sedmi úplně stačí,“ zavolal Ježek s Kuliferdou současně, „jen počítej a nedívej se. Jinak by to nebyla hra.“

„Tak jo.“ Karlík si lehl do trávy a dal si tlapky na oči. Než stihl Ježek s Kuliferdou cokoli udělat, zase je odkryl a řekl: „Kamarádi, můžu štěkat jenom v duchu? Mě by se špatně štěkalo nahlas, když mám tlapky na očích.“
„Jistěže můžeš, hlavně už počítej.“

A tak Karlík zase šklopil hlavu, zakryl si oči a počítal. Kuliferda skočil Ježkovi mezi bodliny a pak upaloval co nejkratší cestou k plotu. Za sebou slyšeli tlumené Karlíkovo bručení, jak se snažil počítat v duchu, ale nešlo mu to. Ježek s Kuliferdou na zádech se protáhli plaňkami u plotu a pádili z kopečku do úvozu.
Pes vyskočil a přihnal se několika skoky k plotu.

„To neplatí,“ štěkal za nimi, „tohle není žádná hra. Vraťte se!“
Ale naše přátele ani nenapadlo se vrátit. Šupali po travnatém svahu dolů a Kuliferda vmáčknutí mezi bodlinami se ještě jednou otočil směrem k plotu, aby se ujistil, že ho Karlík nijak nepodhrabal nebo nepřeskočil.

Najednou je málem přejel dřevěný vozík, který prosvištěl kolem nich úvozem dolů. Seděli na něm dva kluci a jeden volal na druhého: „Podívej, Anetka přijela.“
„Jak to víš?“ volal druhý.
„Stojí tam auto.“ A už byli oba i s vozíkem v trapu.

Ježek zůstal zaraženě stát a točila se mu z toho hlava, jak těsně kolem něj prolétlo to vrzající monstrum. Pak se opatrně rozhlédl a pokračoval na druhou stranu úvozu.
Když potom šli lesem, byli už skoro doma. Byl to ten samý les, v kterém se Ježek narodil a kde ho Anetka našla. Netrvalo dlouho a došli k velkému pařezu, mezi jehož kořeny bydlela Ježkova rodina. Ježek se přivítal se svojí ženou a dětmi Jižíkem, Jažem, Ježulinkou, Jožíkem a Jožanou. Pak pozval Kuliferdu na sladkou šťávu z čerstvě spadaných jablek, protože právě začínal podzim.

Všichni hodovali, smáli se a měli radost, že jsou zase pohromadě. Stále se objímali, ale opatrně, aby se jeden o druhého nepopíchali. Kuliferdu chválili za jeho nápad stůj co stůj zjistit, jak by se z bytu dalo utéci zpátky domů do lesa.

Hrášek Kuliferda u nich zůstal na návštěvě několik dní. V lese se měl dobře. Ráno snídal rosu z trávy, po obědě odpočíval a vyhříval se na listu maliníku a večer, než se šli ježčata umýt, vyčůrat a spát, hrál s nimi kuličky.

Když začalo padat listí a ochladilo se, ukázali mu směr k hrachovému poli. Tam už všichni hráškové ležely zalezlí v zemi. Kuliferda si našel pěkné místečko, vyhloubil svůj důlek, přikryl se hlínou, aby mu nebyla zima a po celém tom náramném dobrodružství usnul dlouhým zimním spánkem.

Na jaře vyklíčil a vyrostl ze země jako dlouhý hrachový šlahoun, na kterém se urodily desítky lusků a v nich, namáčkáni jeden vedle druhého, stovky malých hrášků.
„Hele, nemačkej se, jó, tady to je moje místo!“
„Já sem větší, heč, než ty!“

„Podívejte, jakou mám pěknou barvu, tak sytou jste ještě neviděli.“
„Jé, co to je, najednou se nám v pokojíku rozjasnilo?“
„Hele, kluci, myslíte, že je ještě něco tam venku? Já myslim, že jo.“
„A já myslim, že ne.“
„Prosimvás, nechte toho, mě se chce spát.“
„Ty bys taky pořád spal, Kuliťuňťo.“

„A já jsem dostal skvělý nápad, pojďme hrát na přetlačovanou…“
To bylo povyku, to bylo života. Kuliferda byl šťastný a pyšně ukazoval své děti slunci, aby zelenaly a hřály se. A jednou za čas sem zašel Ježek, aby si u hrachového pole zavzpomínal na Anetku a na dobrodružství daleko ve městě.

Autor pohádky: Luboš Pavel

The post O Kuliferdovi 14/14 appeared first on Předškoláci.

Na malé předzahrádce rostly růže, kolem nich pobíhal černý psík, který urputně poštěkával na Anetčin batůžek. Odvážný Kuliferda se nesl na Anetčině hlavě jak na hrbu velblouda a rozhlížel se. Maminka se vítala se starou paní a tatínek vyndával z kufru auta tašky.
Anetka řekla: „Ahoj, babi.“ Psa pohladila se slovy: „No tak, Karlíku, jakpak se máš? Co ty blázínku jeden! Chlupáči ušatá, skákavče nenechavá, vrčoune jeden, copak, copak ty? No tak, stačí, stačí, už neskákej prosím tě, vždyť mě povalíš.“

Dala babičce pusu na tvář a babička vzdychla: „Tys zase vyrostla, holka jedna, rosteš jako z vody. Za chvíli budeš větší než já.“
Kuliferda si chtěl babičku lépe prohlédnout a tak popošel trochu dopředu a maminka, která pohlédla na Anetku, jak zase vyrostla, si všimla, že jí něco pochoduje ve vlasech.
„Co to je?“ naklonila se blíže, „vypadá to jako hrášek s nožičkama.“

„Hrášek s nožičkama,“ zasmála se babička a spráskla ruce, „holka, holka, ty máš fantazii.“
A když maminka otočila hlavu, skočil Kuliferda do vlasů a zahrabal se tak, aby ho bylo co nejméně vidět, což naštěstí šlo, protože Anetka měla vlasy husté a tmavé.

„Kde?“ zajímalo Anetku a otáčela hlavou, ale toť se ví, na temeno hlavy si vidět nemohla. Vtom si vzpoměla a začala babičce nadšeně vyprávět: „Maminka si včera vymyslela pohádku o hráškovi. A víš jak? Napadlo jí to, když vařila hrachovou polívku a jeden hrášek jí spadnul na zem. Představ si, že když ho hledala, tak tam nikde nebyl.“
„Vážně?“ divila se naooko babička, „tak pojď ty povídálku, pojďte dovnitř, upekla jsem vám něco dobrého.“

Tatínek mezitím vyndal z auta všechna zavazadla a tak prošli vrátky a zamířili si to po cestě přímo ke dveřím domku. No a co teď? Babo raď! Tahle situace pro Kuliferdu rozhodně nebyla jednoduchá. Vždyť Anetka za chvíli vejde do domu, batoh pohodí někam pod postel a všechno začne nanovo. A les přitom je nadosah.

Z vrcholu hlavy viděl Kuliferda stromy kousek za domem. Krásné vysoké buky a smrky, které se kývaly a volaly: „Haló, Kuliferdo, vítáme tě. Tady je dobře. Žádné oranžové pantofle. A těch kapek vody, kterými se můžeš občerstvit, na každém listu deset. A těch kamarádů. Celá Ježkova rodina a celé pole hrášků. Znám to pole, znám. Je nedaleko odtud.
Kuliferdu až překvapilo, jak stromům rozumí, jako kdyby je znal odjakživa a ony znaly jeho.

„Pomozte nám!“ volal.
„To my nemůžeme,“ mávaly stromy větvemi, „máme kořeny a jsme pevně vrostlé v zemi. Ale vidíš ten malý stříbrný smrček, kolem kterého teď půjdete? Seskoč dolů a on tě zachytí. Neboj se!“

„Ale co Ježek? Nemůžu ho opustit.“
Stromy se však odmlčely. Co mohly poradit Ježkovi, který se bezmocně drápal po kluzkých stěnách batůžku? Ještě že z něj Anetka už sundala alespoň ty zbytky ze svetru a punčocháčů. Už minuli malý stříbrný smrček a byli kousek od dveří do domu, když holčička najednou zabočila vlevo a vydala se kolem zdi. Vzadu prošla zahradou s jabloněmi a na konci té zahrady u plotu si sedla na bobek, otevřela batoh a vykulila Ježka ven. Jak byla předkloněná, Kuliferda hned nepozorovaně seskočil do trávy.

„Ahoj ježečku,“ šeptla Anetka, „tady ti bude líp. Měj se dobře a nezlob se, že jsem tě vzala k nám na návštěvu.“

Zdálo se jí, jako kdyby se na ni ježek chápavě podíval a pak pohnul tlapkou na rozloučenou. Holčička chvíli seděla a čekala, jestli ještě něco udělá, nebo jestli odběhne pryč.

Když se ale nehýbal, řekla smutně: „Tak já už jdu.“ Vstala a odešla zpět k domu své babičky. Ježek s Kuliferdou osaměli. Dlouho mlčeli a dívali se, jak odchází. Bylo jim trochu smutno. Přeci jenom si Anetku oblíbili a ani trochu se na ni nezlobili.
„To bylo,“ řekl po chvíli Kuliferda, „už jsem si myslel, že zase skončíme pod postelí.“
„To bylo,“ vzdychl Ježek, „už jsem si myslel, že jsem tě nadobro ztratil.“
Obrátili se a pohlédli k lesu. Nebylo to daleko. Museli ale projít úvozem a pak ještě kousek přes louku. Najednou jim něco za zády temně zavrčelo. Úlekem se otočili. Stál tam černý chundelatý pes Karlík a upřeně na ně zíral.

Autor pohádky: Luboš Pavel

The post O Kuliferdovi 13/14 appeared first on Předškoláci.