Poznámka k rozboru redakce: většina těch pohádek má morální ponaučení (zlí dojdou trestu…), prezentovaná “pohádka” naopak zcela jednoznačně předkládá dosti odporné jednání jako normální. Co si z toho děti mohou odnést? Zrušíme část trestního zákoníku, kde je definována vražda, protože přece veverky mají na věc taky svůj pohled? Pohádka není každá slátanina, kde zvířátka mluví a nebo se vyskytují nadpřirozené bytosti, ten žánr je HLAVNĚ o chování v životních situacích a vytváření morálních postojů. Pravda, občas trochu zastarají, dnes už nehubíme ohrožené druhy plazů (bez ohledu na to, zda plivají oheň a žerou degenerované feudálky), ale vždy tam jsou vystiženy postoje společnosti doby vzniku (a mrazí mě pomyšlení, že mezi námi chodí lidé, kteří považují vraždu manžela za žádoucí normu).

Máte-li zkušenosti s vhodnými pohádkami, napište a pošlete také ukázku vlastní pohádky pro děti. Rádi si ji přečteme. Chápeme však, že “vhodnost” je diskutabilní u spousty pohádek, neboť …

• O Červené Karkulce (Karkulka se toulá sama po lese, vlk sežere babičku)
• Kocour Mikeš (medializovaná část “Milé děti, ti lidé byli cikáni”)
• O perníkové chaloupce (kde skončí ježibaba, když vleze na lopatu?)
• O Šípkové Růžence (zlost a pomsta sudičky)
• O dracích (“nevhodná” konzumace princezen)
• Sůl nad zlato (chování otce, když vyslechne dcerku)
• Sedmero krkavců (chování matky, která nezvládne stresovou situaci)
• … a takto se dá pokračovat (znáte-li podobné případy, napište – doplníme je)