Pověst o založení města Pelhřimova

Michael Novotný — Sat, 08 Oct 2011 22:08:32 +0000

Ke vzniku města se váže hned několik pověstí. Tato pověst je jednou z mnoha, které si lidé předávali z generace na generaci. Historicky lze doložit snad jen fakt, že v letech 1224 – 1225 byl pražským biskupem Pelhřim (Peregrin) z Vartenberka. Jedna z pověstí hovoří o tom, že biskup Peregrin, který se při své pouti do Říma v letech 1225 – 1226 zastavil u studánky Belky, byl natolik okouzlen krásou krajiny, že zde založil město, které nazval svým jménem – Pelhřimov. Pelhřimovští měšťané mu zachovali věčnou vzpomínku tím, že jeho siluetu umístili do svého městského znaku.

Další ze známých variant pověsti o založení města vypráví tento příběh. Kdysi dávno byla založena osada na nedalekém vršku. Byl odtud dobrý rozhled, obyvatelé věděli o každém, kdo projel po nedaleké obchodní stezce. Velmi často tam však nepříjemně foukal vítr a pro stavební materiál jezdili stále dál do níže položených míst. Také vody nebyl na kopci dostatek. Jednoho dne zajeli osadníci do údolí říčky Bělé, kde ve stínu stromu ležel muž. „Kdo jsi, poutníku?“ optali se osadníci. „Jsem biskup Pelegrin a jdu do Říma. Kdo jste vy a co zde děláte?“ odpověděl muž. Osadníci vyprávěli o stavbě osady i nesnázích, které jejich dílo doprovázely. Biskup jim odvětil: „Proč nepostavíte osadu rovnou tady? Je zde voda, dřevo i úrodnější půda.“ Mnozí z osadníků pak začali znovu stavět na novém místě, v údolí. Později jednali o tom, jak město pojmenovat. Vzpomněli si na moudrou poutníkovu radu, a na jeho památku pojmenovali město Pelhřimov.

The post Pověst o založení města Pelhřimova appeared first on Předškoláci.

Rokycany

Michael Novotný — Fri, 03 Dec 2010 12:47:23 +0000

Od založení na počátku 12. století bývaly Rokycany biskupským městem. Jednou se stalo, že je navštívil císař Karel IV. na své cestě z Plzně do Prahy. Byl velmi překvapen pohostinností a dobrosrdečností Rokycanských. Celé Mariánské náměstí totiž zaplnili obyvatelé, kteří ho přišli přivítat a každý mu přinesl i nějaký prostý dárek. Císař se na to hemžení díval z okna proboštství vedle kostela. Jakmile řeholníci otevřeli vrata, nahrnuli se Rokycanští dovnitř, aby předali panovníkovi svoje dary.

„Vážím si vaší náklonnosti a také já bych rád pro vás všechny něco užitečného učinil. Můžete mi povědět, co byste si přáli?“ Po těchto slovech nastalo dlouhé ticho. Sousedé se po sobě rozpačitě dívali. Až jeden z nich, místní kovář, si dodal odvahy a povídá: „Vaše císařská Milosti, ty dárky jsou z dobrého srdce a nic za ně nechceme. Trápí nás však něco jiného. Jiná městečka mají různé výsady a svobody, například právo trhu, mohou svobodně vařit pivo, však to dobře víte sám. Jenže my nemáme dosud nic takového, neboť jsme v moci jiného panstva. Snad byste nám mohl k těmto svobodám dopomoci.“ Kovář se po těchto slovech podíval po okolních řeholnících. Ti se nijak přívětivě netvářili. Císař si chvíli mnul své vousy, než odpověděl: „Bohužel mi nenáleží takové rozhodování, mohu se však za vás přimluvit u arcibiskupa Arnošta. Rozhodnutí ale závisí jen na něm.“

Císař svému slovu dostál a Rokycanští si mohli postupně vykoupit městské výsady. Po dvou stoletích pak mohli své město dokonce nazvat městem královským, čímž napříště už žádný biskup neměl Rokycany ve své moci.

The post Rokycany appeared first on Předškoláci.

Biskup – Předškoláci

Pověst o založení města Pelhřimova

Rokycany