Autor: J. Štýchová

The post Žirafa appeared first on Předškoláci.

The post Chůze poslepu appeared first on Předškoláci.

Nejen obsah svačiny je ale důležitý, důležitý je i obal, do kterého svačinu dáme. Plastové fólie nebo mikrotenové sáčky jsou nejméně vhodné, protože neumožňují jídlu dýchat a obzvlášť v teplejším počasí hrozí nebezpečí, že se jídlo zapaří a začnou vznikat bakterie. Papírové ubrousky sice před tvorbou bakterií jídlo chrání, ale neuchrání jeho zničení v batohu.

Všechny tyto nedostatky řeší novinka na českém trhu – svačinové boxy Cocina. Tyto boxy jsou látkové, takže prázdné nezabírají tolik místa v přeplněných školních taškách, dají se prát v pračce a vnitřní kapsu mají omyvatelnou. Navíc jsou vyrobenou z termo materiálu, který svačinu během dne ochrání. Na výběr je několik motivů, které se neomrzí.

K dokonalé svačině tak už chybí jen správný nápoj ve správné a nejlépe zdravé lahvi.

Zdravá lahev® s velkým Z je lahev, která je vyrobena z polypropylenu určeného pro lékařské a farmaceutické použití. Neobsahuje ftaláty, ani změkčovadla a je bez tradičního plastového zápachu. Dá se mýt v myčce nebo ohřívat v mikrovlnce. Je vhodná pro všechny typy nápojů bez omezení, dokonce i pro sycené nápoje. K láhvi se dá dokoupit náhradní zátka a víčko nebo termoobal, který udrží nápoj v zimě teplý a v létě chladný a osvěžující. Sympatické na lahvi je i to, že nejde o žádnou Čínu, ale o český výrobek vyráběný v Čechách. Lahev se užije nejen ve škole, ale i při sportu nebo na výletech.

Od listopadu 2011 je navíc v prodeji nová řada Zdravé lahve®, která kromě designových změn a rozšíření řady o 1 l lahve přináší i několik technických vylepšení. Nově je určena pro nápoje až do 100°C, je ekologicky šetrná (zdravá láhev je plně recyklovatelná a při její výrobě nejsou používány látky zatěžující životní prostředí) a je možné dokoupit speciální hubici vhodnou pro sportování.

PET lahve mohou obsahovat UV stabilizátory a různá změkčovadla a obzvlášť v horkých dnech se mohou z lahví uvolňovat do nápojů toxické látky. Budete to u svých dětí riskovat?

autor: activacek.cz

The post Svačiny pro děti do zdravých obalů appeared first on Předškoláci.

 Více her od Ženy007

Pondělí:Když jde malý bobr spát

Jan Vodňanský / Petr Skoumal

Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát,
tak si chvilku hraje rád, hraje rád, hraje rád,
postaví se na zadní, na zadní, na zadní,
jenom, bobře, nespadni, jenom nespadni.

Refrén 1:
Prosím vás, buďte tak dobří, dělejte to jako ti bobři,
raději hned po dobrém následujte za bobrem.

Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát,
dobré jídlo jídá rád, jídá rád, jídá rád,
pije mléko, glo-glo-glo, glo-glo-glo, glo-glo-glo,
aby mu to pomohlo, dělá glo-glo-glo.

Refrén 1

Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát,
tak si uši myje rád, myje rád, myje rád,
vyčistí si pravý zub, levý zub, dupy-dup,
a už spinká jako dub, spinká jako dub.

Refrén 2:
Prosím vás, buďte tak hodní, dělejte to jak bobři vodní,
stejně Jana jako Jan pochodujte do hajan.

Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát,
tak si chvilku hraje rád, hraje rád, hraje rád,
postaví se na zadní, na zadní, na zadní,
jenom, bobře, nespadni, jenom nespadni.

Refrén 1

Úterý: Vyškrabované obrázky

Silnější čtvrtku celou pomalujte voskovkami. Čím silněji, tím lépe. Ani místečko nesmí zůstat bílé. Potom čtvrtku přetřete pomocí štětce černou tuší. Jestli nemáte tuš, zkuste smíchat tekuté mýdlo s černou temperou. Nechejte pořádně zaschnout.
Různě silnými hřebíčky vyškrabujte do tuše barevné obrázky. Po odškrábnutí vrstvy tuše se objeví barva voskovek pod tuší.

Středa: Hádání s baterkou

Potmě si sedněte do místnosti. Vždy krátce posviťte baterkou na nějaký předmět. Kdo uhodne, co to je?

Čtvrtek:Napínavá pohádka

Zachumlejte se do deky a čtěte napínavou pohádku. Vždy při vyslovení určitého slova, které se v pohádce hodně opakuje, musí dítě zavýt jako strašidlo. Např. v pohádce o třech prasátkách vyje při slově “vlk”. Cvičíte tak pozornost dítěte.

Pátek: Přiřaď stín

Vyrobte si jednoduché stínové divadlo. Mezi dvě židle natáhnete silnější šňůru a přes ni kolíčky připevníte prostěradlo nebo světlý ubrus. Dozadu postavíte lampu na čtení. V pokoji zhasnete, rozsvítíte za prostěradlem pouze lampu. Trošku si pohrajte se směrem a umístěním světla, aby stíny na prostěradle byly jasné.
Nanoste si dozadu tvarově zajímavé předměty a postupně je ukazujte divákům sedícím před oponou (prostěradlem). Kdo uhodne, co to je? Střídejte se.

Sobota

Den pro rodinu. Co tento víkend podniknete?

Neděle

Den výletů, návštěv a kamarádů. Kdo je oblíbeným kamarádem vašeho dítěte?

Žena007 – Rodina a domácnost s málem

The post 5 aktivit pro děti: Den a noc appeared first on Předškoláci.

Sama z vlastní zkušenosti neb mám o dost mladšího bratra, vím, jaké to je udržet v dětech pozornost. Děti jsou, jak víte neposední tvorové, proto u ničeho nevydrží moc dlouhou, ale podívejme se i mezi sebe, mezi dospělé a položme si otázku: jak dlouho vydržíme u aktivity, která nás nebaví? A tak je to i u dětí.

Udržet pozornost vašich ratolestí lze jen hrou, prostě zábavnou formou. Ukažme jim, že každá práce jde i s humorem. Vezměte si například hru, ve které se mluví o čápovi, který ztratil čepičku a měla určitou barvu. Dospělí vždy určí barvu, kterou měla čápova ztracená čepička a tu či onu barvu musí dítě nalézt. Výborné věci, když si nevíte rady jak děti například naučit barvy. Aby jejich motivace byla ještě větší, tak je lepší hrát tuto hru ve společnosti i jiných dětí, děti se totiž budou snažit býti těmi nejlepšími mezi ostatními. A hru můžete ukončit nějakou odměnou. Řekněte mi, kdo by se pak nechtěl snažit, když bude mít slíbený nějaký ten mls či něco jiného.

K učení nových věcí, řekněme poučných, jsou dobré příběhy. Které dětem můžete v nejlepším případě předčítat či vyprávět. Nikoho přece jen tak neomrzí napínavé a zajímavé příběhy. Těmito poučnými příběhy není myšleno nic jiného než například bajky. Jde o krátké příběhy, kde vystupují zvířátka s lidskými vlastnostmi a z každého příběhu nám vždy vypadne nějaké mravní ponučení. Není to dobrá kombinace? Zabavíte děti, které se zároveň poučí.

Tak to bylo jenom málo z toho, jak lze v dětech probudit tvořivost, ale hlavně udržet pozornost a zároveň je něčemu přiučit. Nezapomínejme tedy, že vše musí pobíhat hrou.

The post Jak těžké je zabavit děti appeared first on Předškoláci.

Nepatříte zrovna mezi zručné kreslíře a rádi byste ozdobili svou zeď či nábytek pěkným motivem? Nebaví Vás už bílé stěny? Do malování se Vám nechce? Anebo toužíte po okamžité změně a v podstatě bez práce? Pro Vás všechny by mohly být nejvhodnějším řešením samolepící dekorace! Moderní design během chvíle změní prostor k nepoznání! Objevte i Vy jejich kouzlo a mnohostranné použití!

Firma Hornschuch Cs rozšířila svou kolekci dekorací designové série s názvem deco Spirit o zcela nové vzory. Originální dekory jsou vhodné k ozdobě veškerých hladkých ploch (dveře, skříně, atp). Díky modernímu designu během chvíle změní prostor k nepoznání. Lze je opakovaně používat, jednoduše se nalepí a zase odlepí. Díky speciálnímu lepidlu ani při přelepování nepoškodíte podkladovou plochu. Vybírat můžete z různých vzorů jako jsou květinové, geometrické, zvířecí, dětské a z mnoha dalších.

Velkoplošné samolepky deco Spirit nabízejí atraktivní a dynamické motivy, snadno se aplikují, a umožní okamžitou změnu s maximálním efektem. Snad toto vše přispělo k tomu, že se staly velkým hitem nejen u nás, ale po celé Evropě. Pláty samolepek jsou nejběžněji o velikosti 65 na 85 cm a obsahují i několik typově stejných motivů, které se dají použít i jednotlivě. Stačí jen sejmout libovolný motiv z plátu a aplikovat dle našeho vkusu ať již na stěnu, či na nábytek.

Možná Vás zaujmou motivy postav, většinou jde o siluety v černé barvě, které po aplikaci na stěny či nábytek zaujmou na první pohled. Zvláště vtipně vypadají postavy hudebníků a „pařmenů“, které jistě upoutají zejména mladší generaci. V nabídce jsou i samolepy životní velikosti postav.

Pro romantiky bychom doporučili ozvláštnit prostor květinovými či rostlinnými motivy, které se vyrábějí v různých barvách i variacích. Při aplikaci doporučujeme použít kousek motivu na nábytek a z něj pak pokračovat i na stěnu. Výsledný efekt je velmi originální a zaručeně přitáhne pozornost Vašich návštěv. Jednotlivé květiny se dají použít i na dlaždičky v koupelně či na kuchyňské lince.

Pro děti je připraveno rovněž množství motivů. Pro nejmenší je na výběr z oblíbených motivů s krtečkem, dále z autíček, zoologické zahrady, exotických či běžných domácích zvířátek, z lodiček a vodního světa, dinosaurů… Vše krásně barevné, veselé a roztomilé, jak to mají děti rády.

Pro ty starší děti je u hotových dekorů připraveno modernější pojetí, ve stylu graffiti, například s nápisy Princess či Make noise. Teenageři si mohou vybrat z motivů skate, snowboard, kol či různých známých značek typu Vehicle a Represent.

Na výběr jsou i další výrobky, kterými můžeme celou proměnu pokojíčku dotvořit – nálepky, pěnové figurky, bordury, metry, magnetky, prostírání, korkové podložky, úložné koše a krabice, fototapety apod.

STAŇTE SE NAŠIMI FANOUŠKY NA www.Facebook.com! Učinit tak můžete kliknutím na následující odkaz Hornschuch CZ – od dekorací až po tapety a zvolení buttonu „To se mi líbí“!

Samolepicí fólie zakoupíte v řetezcích Globus, Hornbach, Bauhaus, ve specializovaných prodejnách s tapetami, v papírnictvích a internetových obchodech.
Inspirujte se na: WWW.HORNSCHUCH.CZ

The post Originální dekory na stěny i nábytek appeared first on Předškoláci.

Zakladatelkou směru motessoriovské pedagogiky je italská lékařka a pedagožka Marie Montessoriová, která v roce 1907 otevřela v Římě dětský domov (casa dei bambini) pro děti předškolního věku, který se stal vzorovým zařízením pro Itálii a později pro mnoho zemí po celém světě. Při jeho koncipování vycházela ze svých znalostí lékařky a znalostí zejména rousseauovsko-tolstojevské pedagogiky, která klade důraz na přirozený vývoj jednotlivců a rozvoj schopností.

Základním myšlenkovým kamenem montessoriovské pedagogiky je koncepce vytváření přirozeného výchovného a vzdělávacího prostředí a poznatek z vývojové psychologie o tzv. senzitivních fázích.  Jde o určité období, v němž jsou děti připraveny se učit určitým jevům a nejlépe rozvíjet svoje schopnosti (tj. učení se řeči, pohybovým dovednostem, sociálním dovednostem, regulace emocí apod.) Učitel by měl tato období rozpoznat a připravit dítěti takové ideální podmínky, které by umožnily co nejlépe dané dovednosti zvládnout.

Sama Montessoriová definovala svůj koncept v tomto duchu : ”  V dítěti leží osud budoucnosti. Kdokoli si přeje úspěšnou společnost, musí chránit dítě a pozorovat přirozený způsob jeho jednání.  Dítě je tajemné, silné a obsahuje v sobě tajemství lidské povahy. Kdokoli si přeje následovat moji metodu, potřebuje pochopit, že nesmí uctívat mne, ale sledovat dítě, jako svého učitele.”

Montessoriovská pedagogika pracuje s pochvalou. Je známo, že děti k rozvoji svých schopností potřebují motivaci a nejlepším způsobem je motivovat děti “zevnitř”.  Pochvala nepůsobí “pouze” jako popud k rozvoji dílčích schopností, ale zejména k rozvoji sebevědomí dítěte. Je známo, že děti s nízkým sebevědomím mnohdy nejsou schopny dobře rozvíjet své schopnosti, protože  “si nevěří”.  Proto není dívu, že právě Montessoriová jako dobrý znalec dětské psychologie přikláněla pochvale obzvláštní význam. Zároveň podporovala vlastní aktivitu dětí a její pedagogické směřování se opravdu dá shrnout pod větu ” Pomoz mi, abych to mohl udělat sám”.

Zvláštní místo v montessoriovské pedagogice představila tzv. kosmická výchova. Jejím smyslem je poskytovat dětem povědomí o vzájemných vazbách člověka s přírodním prostředím často za pomoci projektového vyučování.

Další význam připisuje montessoriovská pedagogika prací s didaktickým materiálem a nejrůznějšími učebními pomůckami.  Zdůrazňuje účelnost, jednoduchost, estetičnost,  bezpečnost a přiměřenost věku.  Děti rády manipulují s předměty a řeší konkrétní úkoly, které ke svému uspokojení dovedou mnohokrát opakovat a nechtějí být rušeny. Veškerá činnost je individualizována , dítě si zaměstnání volí, pracuje svým tempem podle vlasních záměrů. Učitel zde není “rozhodčím” o práci, ale “pomocníkem” dítěte.

Pro práci v mateřských školkách vytvořila Montessori “dvanáctero” :

1. Vychovatel musí vytvářet předem připravené prostředí a starat se o něj.
2. Vychovatel musí sám ovládat užívání a využití didaktického materiálu a umět dětem zprostředkovat jeho používání.
3. Vychovatel je aktivním, když zprostředkovává dítěti vztah s okolím, je pasivním, pokud se tento vztah již uskutečnil.
4. Vychovatel musí děti neustále pozorovat a diagnostikovat, aby uměl pomoci v okamžiku, kdy je požádán o pomoc.
5. Vychovatel musí a smí podat pomocnou ruku jen tehdy, když je požádán o pomoc.
6. Vychovatel musí umět naslouchat a potom se ptát.
7. Vychovatel musí respektovat dítě, když pracuje, a nevyrušovat ho.
8. Vychovatel musí umět respektovat dítě, když dělá chyby, aniž by ho hned opravoval.
9. Vychovatel musí respektovat dítě, které odpočívá a přihlíží práci jiných, aniž by ho rušil a nutil do práce.
10. Vychovatel se stále musí snažit nadchnout dítě do práce.
11. Vychovatel musí nechat děti pocítit, že se na jeho pomoc mohou kdykoli spolehnout, nesmí ale svoji pomoc vnucovat.
12. Vychovatel nabízí dítěti, které dokončilo svoji práci a vyčerpalo své síly, mlčky svoji duši.

V České republice má montessoriovská pedagogika již určitou tradici, kterou začala budovat v období školské demokratizace po roce 1989. Existuje řada školek, které mají své montessoriovské zaměření zakotveno přímo v názvu, řada dalších školek pracuje podle běžných plánů “standardního” zaměření, ale využívá některé montessoriovské prvky i ve svých Rámcových vzdělávacích programch.  Poměrně daleko např. pokročilo “Centrum volného času pro děti a mládež Marie Montessori”, které bylo zřízeno při Vyšší škole pedagogické v Praze 6.  Podle Montessori pracuje řada dalších předškolních zařízení v Praze, Brně a dalších městech.  Dobré zkušenosti mají učitelé ve Vrkoslavicích na Jablonsku. Pro zájemce o bližší seznámení s montessoriovskou pedagogikou a jeji aplikaci pro praxi, mohu doporučit příručku ” Marie Montessori aktuálně” (1990), která problematiku rozebírá velmi podrobně.

Pomocné zdroje:

• Základy pedagogiky, V. Jůva et al, Brno, Paido, 2001
• Alternativní školy a inovace ve vzdělávání, Průcha. J, Praha, Portál, 2001
• Mateřinka ve stylu Montessori, Lautnerová, M., Učitelské noviny, 1999, č.38, s.13
• Maria Montessori aktuálně. 1. a 2. díl. Praha, ÚIV 1992

The post Pedagogika podle Montessori appeared first on Předškoláci.

I. část

V současné době se čím dál častěji setkáváme s problémem obtížného umístění dětí k předškolnímu vzdělávání ve třídách běžných (tj. státem, krajem, obcemi či svazkem obcí zřizovaných) mateřských školek. Důvodem je právě disproporce mezi poptávkou a nabídkou způsobená tzv. „silnými ročníky“ a relativně malým počtem mateřských školek v republice, které nejsou schopny ,vzhledem ke svým omezeným kapacitám naplněnosti, tyto děti pojmout.

Problém obtížného umístění dětí do MŠ na straně jedné a potřebě předškolního vzdělávání na straně druhé, vede k tomu, že se nabízí i další způsoby odborně vedené předškolní přípravy dětí jako „alternativa“ k edukační činnosti ve státem zřizovaných institucích. Jde např. o firemní školky, církevní školky, miniškolky apod.

Nyní se zaměříme na problematiku školek soukromých. Protože se jedná o problematiku ke které se vtahuje poměrně rozsáhlá legislativa, zaměříme se v tomto úvodu na nejpodstatnější informace :

Koncepce zřizování soukromé mateřské školy

Jestliže je mateřská škola zcela soukromým zařízením a nepodléhá síti Ministerstva školství (dále jen MŠMT), nemá nárok na žádné dotace od tohoto ministerstva. V případě, že nelze spoléhat na žádné příspěvky od MŠMT, musí být „školné“ o něco vyšší nežli ve státních mateřských školách. Poplatky se pak liší vzhledem k pestrosti nabídky se kterou taková škola disponuje (jde o rozmanitost výuky, možnost výuky cizích jazyků, možnost výuky hry na hudební nástroje apod.). Pokud je nabídka méně pestrá, je „školné“ nižší a na jeho výši se musí rodiče předem informovat v konkrétním zařízení. Obecně lze říci, že se pohybuje v rozmezí od 4 tisíc měsíčně výše.

Soukromá mateřská škola je nejčastěji zřizována právní formou jako s.r.o. ve smyslu volné živnosti (čl. 72) „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“ . Živností není výchova a vzdělávání v předškolních zařízeních zařazených do sítě předškolních zařízení podle zvláštního předpisu.

Legislativně je umožněno zřizovat soukromé mateřské školky s celodenním (déle než 6.5 hodin denně, nejdéle však 12 hodin denně), polodenním (nejdéle 6 hodin) a internátním provozem.

Počty dětí ve školce

Podle vyhlášky 14/2005, vzdělává mateřská škola s jednou třídou minimálně 15 dětí a mateřská škola se dvěma a více třídami by měla mít 18 dětí ve třídě. Třída mateřské školky se přitom naplňuje do počtu 24 dětí a třída, ve které se vzdělávají děti se zdravotním postižením, má nejméně 12 dětí a naplňuje se do počtu 19dětí.

Koncepce výchovně-vzdělávací činnosti, vzdělávací programy

V souladu se školskými zákony se pro všechny typy škol a školek vztahuje vzdělávání v souladu s Rámcovými vzdělávacími programy (dále jen RVP), které se stávají východiskem pro tvorbu Školních vzdělávacích programů jednotlivých zařízení. Výhodou soukromých mateřských školek je fakt, že nemusí striktně dodržovat vzdělávací rámec stanovený MŠMT. Takto je to vidět např. u některých alternativních MŠ. Přesto i soukromé MŠ musí respektovat klíčové zásady vycházející z RVP a to zejména respektovat vývojové zvláštnosti dětí předškolního věku, mít na paměti individualizovaný přístup a sledovat naplňování obdobných očekávaných výstupů a vytváření žádoucích kompetencí. Vzdělávání v soukromých školkách by mělo zároveň sjednocovat podstatné momenty z běžného RVP, ale zároveň by měl být ponechán pedagogům dostatečný prostor k tvořivosti. Přirozené je, že i školky se soukromým zřizovatelem mohou mít svoji výchovně-vzdělávací činnost rozšířenou o pestrost nejrůznějších programů jako je např. program „Zdravá školka“, „Step by step“ apod.

Organizační a provozní záležitosti :

Režim dne v soukromé mateřské škole musí zohledňovat fyzické a psychologické zvláštnosti dětí, podmínky jejich tělesné výchovy, otužování, zdravého životního stylu a dále režim stravování a režim pitný. Tato hlediska by měla být zahrnuta v provozním řádu příslušného zařízení.

V soukromých mateřských školkách se nevylučuje vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Rovněž tuto skutečnost je třeba zohlednit a připravit k ní náležité podmínky pro zdárnou integraci. K předcházení vzniku a šíření infekčních chorob je mateřská školka povinna zajistit oddělení dítěte, které vykazuje známky nakažlivého onemocnění a zajistit nad ním dohled zletilé fyzické osoby.

Stravování dětí se řídí další samostatnou vyhláškou, která rozlišuje mezi školní jídelnou (tzn., že ve školce je zřízena samostatná kuchyně, která jídla zhotovuje i vydává) a výdejnou , která vydává jídla jež připravuje jiný provozovatel stravovacích služeb (může jít např. o spádovou ZŠ). Školní stravování se řídí zvláštními výživovými normami. Obdobně se kladou další požadavky na stavební úpravy prostor a hygienické podmínky. Této problematice se budeme blíže věnovat v dalším díle našeho seznamování v komplexním přístupu k možnostem předškolního vzdělávání. Zmíníme se dále také o požadavcích kladených na bezpečnost hraček v mateřských školách a herních zařízeních na přilehlých hřištích.

Zdroje :

• Zákon č. 455/191 Sb., o živnostenském podnikání
• Zákon 561/2004 Sb.,o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
• Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání
• Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů
• Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, VÚP Praha, 2006

The post Soukromé mateřské školky 1.část appeared first on Předškoláci.

The post Kapesníček č. 11/2011 appeared first on Předškoláci.

Těžko budete vědět, že byl zprvu římským vojákem, ale když se mu jedné noci zjevil ve snu sám Kristus, stal se věřícím křesťanem a později dokonce biskupem. Žil však dál velice skromně skoro jako poustevník, přátelil se s docela obyčejnými lidmi, které navštěvoval, takže jaký dive, když se prý dostal i do Jihlavy… Nikdo tam samozřejmě netušil, o koho vůbec jde, tím méně pak kovář, do jehož kovárny hned vedle říčky Jihlavy zavítal. Šiml totiž potřeboval novou podkovu na pravou zadní nohu – vždyť už dost dlouho na ni pokulhával, takže poutníkovi nezbylo, než se v kovárně zastavit.

Táhlo však k večeru, kovář byl věru nerudný brach a do práce se mu nikterach nechtělo. “No, tu pantoflici tvému šimlovi ještě přidělám, ale nemysli si, že mne můžeš takhle pozdě otravovat každý den, když mám už padla… I výheň je skoro studená,”, řekl a s neustálým brumláním se přece jenom nakonec dal do práce. Když potom stál bělouš zase na všech čtyřech, natáhl kovář dlaň a povídá:

“Dostanu tři dukáty!” “Tolik?” podivil se svatý Martin a začal ty peníze hledat, kde jen mohl. Našel však pouze dukáty dva, ale mistr trval na svém, jinak že to nepůjde. “Ten poslední dukát ti tedy musí zaplatit můj kůň, nemůžeš-li počkat,” pokrčil rameny jezdec, vyskočil do sedla a něco pošeptal šimlovi do ucha. Ten zvedl napřed levou přední nohu, potom pravou a postupně i obě zadní. Nakonec s nima zatřásl, jako by právě z některé měl ten zlaťák vypadnout.

Leč nevypadl. I zveld bělouš ocas pěkně do výšky, ubzdil se, jako by luby dřel, a v té chvíli z něho vypadla pořádná hromada koňských kobližek. “Tady máš!” poznamenal světec. A než se kovář vzpamatoval, byl i s koněm za horami. To víte, pan mistr spustil takové hromobití, až se celákovárna třásla. A nepřetal dřív, dokud všechnu tu nečistotu nesmetl do Jihlávky. Jenže tu máš čerte kropáč. Když se vracel od říčky, kde si ještě vymáchal pometlo, spatřil místo poslední kobližky, na kterou předtím zapomněl právě onen dukát, co mu zůstal světec dlužen. Inu, běžel honem zase k říčce, ale kde nic tu nic, proud zatím šimlův doplatek odnesl… A poznamenejme jen k tomu, že prý od té doby se nejen na Jihlavsku, nýbrž i jinde u nás, pečou proto také martinské podkovy, přičemž recepis na ně už uvedla Magdalena Dobromila Rettigová:
Vezmi na mísu tři žejdlíky pěkné mouky, nech rozpustit tři loty přepouštěného másla, vlej do něj žejdlík sladké smenty a dvě lžíce hustých kvasnic, pak lot tlučeného cukru a z půl citronu pokrájené kůry, kvintlík tlučeného květu, zadělej těsto a dobře vypracuj, až od vařečky půjde, pak nech zkynout, osol, dobře promíchej a na vál moukou posypaný dej, udělej tolik koustů, kolik podkova a jak veliké je míti chceš. Rozválej podlouhlé kousky, pomaž buď rybízem, neb makem, neb posyp rozinkami, mandlemi, cukrem a skořicí, zaviň a dělej martinské podkovy, na papír máslem pomazaný a plech polož, pomaž rozkloktaným vejcetem, posyp trochu tlučeným, prosátým cukrem a hezky křehce je upeč. Rozumí se zde i při předešlých věcech, že kdyby mouka vlhká a tím těsto řídké bylo, mouky se přidat musí, aby se na prsty těsto nelíplo…

The post Svatý Martin a podkovy jeho šimla appeared first on Předškoláci.