Rubriky
Básničky s pohybem Hry, pohybová výchova K písničky

Když jsi kamarád…

D
Když jsi kamarád, tak pojď si s námi hrát, *
A
když jsi kamarád, tak pojď si s námi hrát. *
D
Když jsi kamarád, tak pojď si hrát,
D7         G
uvidíš jak budeš rád,
D            A         D
že nás můžeš napodobovat, *

(* – zde postupně vkládáme gesta a citoslovce:
ňaf ňaf, ňuf ňuf, haťa paťa, ééé, cink, kuku, plesk (bum))

Vřele doporučuji. Hrál jsem na kytaru. Začali jsme nejprve od pomalého tempa, postupem jsme tempo zrychlili. Děti se potom smály.

Rubriky
Básničky s pohybem Květiny, rostliny, stromy

Strom

Levou nohu k pravé noze – (stoj spatný, připažit)
přisuň pěkně pomalu.
Hlavu vzhůru,stopni rovně – (stoj spatný, vzpažit)
ruce zvedni nad hlavu.

Jsi strom co listy má. – (třepej prsty)
Větřík na tě zafouká,
větve tvoje rozhoupá.

Fouká, fičí, větve sklání, – (úklony vpravo, vlevo, mírně)
vpravo, vlevo se uklání. – (úklony … více)
Až ten vítr odlétne, – (nádech, výdech, připažit)
stromek ten si oddechne.

Rubriky
Pohádky

Pohádka o mém hrnci v kredenci

Byl ušatý, vlastně uchatý. Navrch zelený, uvnitř bílý a smál se, dokonce mluvil. Řeknete si, obyčejný hrnec ! A hrnce přece nemluví. Ale hned vás z toho vyvedu. Když má hrnec ucha, jako by měl uši. Slyší a poslouchá, co si povídáte. Za chvíli se naučí i mluvit, zkouší si to nejdříve tiše v kredenci a pak se odváží i nahlas. Ale nepředbíhejme.

Než můj hrnec promluvil, byl to dareba skoro k ničemu. Co mohl, nedovařil, co mohl, spálil či připekl. Takový Budižkničemu! To jsem si o něm myslela. Dokonce už i moje babička s ním mívala trápení. Jednou se jí vysmekl z rukou, poskakoval ze schodů a notně se otloukl. Tam, kde se na něm odrazil zelený smalt, tam

Rubriky
Pohádkové básničky

Drak

Děti: Draku, ty jsi vážně drak?
Drak: Hudry, hudry, je to tak.
Děti: A máš zuby dračí?
Drak: Mám dva. Ty mi stačí.
Děti: A co těmi zuby jíš?
Drak: Princezen mám plnou spíž.
Děti: I ty lháři! Každý to ví, že jsi jenom papírový.

(Děti se střídají v rolích draka a chlapečka nebo holčičky, poslední verš vždy říkají všichni.)

Rubriky
Zvířata vodní

Rybička

Rybičko, rybičko,
proč jsi tak němá,
proč tvoje písnička
slovíčka nemá?

Nemluvíš, nezpíváš,
jsi jako voda,
co vidíš, nepovíš,
a to je škoda.

Rubriky
Květiny, rostliny, stromy Povolání, řemesla

Co malíř namaloval

Namaloval malíř v knížce
žlutý klobouk pampelišce.
Sedmikrásku v bílém šátku,
kapky rosy na památku.

Rubriky
Domácí zvířata a jejich mláďata Pohádky Z pohádky do pohádky

Neposlušná kůzlátka

V jedné chaloupce žila koza se svými kůzlátky. Jednoho rána šla koza jako obvykle na pastvu. Když odcházela, varovala malá kůzlátka: „Kůzlátka, děťátka, já jdu na pastvu, abych měla pro vás mlíčko, ale vy buďte hodná a nikomu neotevírejte. Mohl by přijít vlk a všechny vás sežrat.“

Za okny ale kozu slyšel vlk a rozhodl se, že na kůzlátka vyzraje a sežere je. Proto počkal, až koza odejde a potom zaťukal na dveře. „Kůzlátka, děťátka, otevřete mi vrátka. Ve vemínku mlíčko nesu, v hubě voděnku a na rohách travičku.“

Rubriky
. Zima 3+ roky Hry podle věku Přijde k nám Mikuláš

Školka pro starší děti: Andělé a čerti

Pondělí: Ententyky dva špalíky (rozpočítadlo)

Ententyky, dva špalíky
čert vyletěl z elektriky.
Bez klobouku bos,
natloukl si nos.

Úterý: Anděl z dřívka od nanuku

Budete potřebovat: dřívko od nanuku, tvrdší papír na sukni, kancelářský papír velikosti A5 na křídla, plsť nebo kartón pleťové barvy, bavlnu nebo vlnu na vlasy, fixy na dozdobení, menší gumičku, nůžky, lepidlo typu Herkules.

Rubriky
Vysočina

Pověst o založení města Pelhřimova

Ke vzniku města se váže hned několik pověstí. Tato pověst je jednou z mnoha, které si lidé předávali z generace na generaci. Historicky lze doložit snad jen fakt, že v letech 1224 – 1225 byl pražským biskupem Pelhřim (Peregrin) z Vartenberka. Jedna z pověstí hovoří o tom, že biskup Peregrin, který se při své pouti do Říma v letech 1225 – 1226 zastavil u studánky Belky, byl natolik okouzlen krásou krajiny, že zde založil město, které nazval svým jménem – Pelhřimov. Pelhřimovští měšťané mu zachovali věčnou vzpomínku tím, že jeho siluetu umístili do svého městského znaku.

Rubriky
Pohádky

Honzík v Zeleninovém království

Honzík seděl nad talířkem polévky a mrzutě v ní převracel lžící kousky zeleniny. Nabral hrášek a zase ho vylil, pak zas mrkvičku… Jen do pusinky lžící nezabloudil. Kdyby to tak byly jahodové knedlíky nebo palačinky, to by byla jiná písnička, to už by měl talíř vymetený. Ale zelenina! Ta Honzíkovi nejela.

Exit mobile version