Mezitím daleko odtud v hlubokém lese seděla na pařezu malá stará babka a bědovala a slzy jí tekly proudem. Bradu si opírala o košťátko a nevěděla, co si počít. Její chaloupka na kuří nožce se totiž lekla a utekla. Byla to odjakživa velice bázlivá chaloupka, která se děsila úplně všeho a babka ji musela pořád konejšit kouzelnými zaříkadly. Když chtěla jít babka pryč, musela chaloupku kouzlem uspat a přivolat jí krásné sny. Jenže tentokrát si na babčin odlet počíhala poťouchlá noční můra, sedla si chaloupce za komín, úplně ji probudila a vyděsila. Chaloupku neměl kdo utěšit a ona strachy vzala nohy na ramena. Babka se vrátila s košem plným kouzelných bylinek, ale po chaloupce už nebylo ani vidu ani slechu. Jen na stromě opodál se chichotala noční můra poťouchlice.

Babka se pustila po stopě kuří nožky, ale v hustém houští našla ležet jen svou knihu kouzel, která z chaloupky při tom úprku vypadla ven. Babka ji opatrně sebrala, sedla na pařez a listovala v naději, že najde nějaké kouzlo, kterým svou chaloupku přivolá zpět. Ale ať hledala, jak hledala, takové mocné kouzlo nenašla. Proto teď tolik plakala a nevěděla, co si počne. A když se taková babka čarodějka jednou rozpláče, nemůže přestat plakat dřív, dokud nenapláče novou studánku.

V zahrádce zatím poupátko na dýni vykvetlo a narodila se z něj malá oranžová kulička. Veliké listy ji opatrně uložily mezi sebe jako do peřinky, stonek jí posílal z kořenů vláhu a malá dýnička se kulatila a rostla. Čím dál víc se odvažovala vykukovat na sluníčko a její barva mezi zelení kolem zářila na všechny strany. Čím větší byla dýně, tím méně však bylo sluníčka. Přicházelo babí léto.

Aha, počkat! Říkáte babí? Jednu nešťastnou babku bychom tu přece měli, zrovna doplakala novou studánku. Oči jí konečně oschly, a tak otevřela kouzelnou knihu, přičarovala ke studánce vílu, aby ji měl kdo opatrovat, nasedla na košťátko a letěla rovnou za nosem. Jenže se cestou pořád rozhlížela, jestli přece jen někde neuvidí tu svou chaloupku na kuří nožce, nedávala pozor, kam letí a její košťátko nabral do svého spřežení severní vítr bouřlivák. Točil s babkou ve větrných vírech jako na kolotoči, nabíral plné náruče padajícího listí a rozhazoval je po krajině. Sbíral chmýří pampelišek i pavoučí sítě a lechtal jimi babku pod nosem. Ta se chudinka tak rozkýchala, že udělala na košťátku kotrmelec vzad a vypadla z větrného spřežení ven. Košťátko rychle srovnalo střemhlavý let a samo spěchalo přistát na pevnou zem, protože si po tom tryskovém letu s větrem o závod potřebovalo odpočinout.

A osud tomu chtěl, že ten babí let uprostřed babího léta skončil ve staré zahrádce za opuštěnou chaloupkou v zapomenutém kraji, kde rostla ta nejkrásnější dýně na světě. Babka se šťastně rozhlížela kolem sebe a věděla, že tady našla nový domov. Zabydlela se v chaloupce, zahrádku zbavila plevele a dýni opatrovala jako oko v hlavě. Věděla, že brzy nastane čas, kdy úplně dozraje. Čas, kdy dýně bude zářit nejjasněji, protože se do ní nastěhuje všechen sluneční svit. Slunce na obloze půjde spát a nastane tmavé zimní období. Když se přiblížila poslední říjnová noc, babka dýni opatrně vydlabala a vložila do ní kouzelnou svíci. V temné a chladné noci se zdálo, že se slunce vrátilo na zem. Babka stojí vedle své krásné dýně před chaloupkou s košťátkem v ruce a hlídá, aby světlo neuhaslo, dokud se po chladné zimě nevrátí slunce na oblohu a ve svém koši na bylinky opatruje nové dýňové semínko.

Halloweenská dekorace: vyrobte si svou babku s dýní
(Mgr. Blanka Novotná)

The post Pohádka o čarodějnici a dýni appeared first on Předškoláci.

Přišla další neděle a Káča šla znovu na zábavu. Jako vždy si sedla ke kamnům a sledovala, kdo s kým tancuje. Doufala, že pro ní také už konečně někdo přijde.
Najednou se v sále objevil myslivec, kterého nikdo neznal. Objednal si pití a zamířil si to přímo ke Káče. „Napij se, krásná dívko,’ oslovil ji a podal jí džbán. Káča byla polichocena, že si ji konečně někdo všiml. Napila se. Poté ji tajemný myslivec vyzval k tanci. Konečně byla také Káča v kruhu. Byla šťastná! Celou noc s myslivcem protancovala. Ten jí poté šel doprovodit domů.

„Kdo vůbec jsi, tajemný cizinče?“ zeptala se ho zvědavě cestou domů Káča. „Já jsem čert a bydlím v pekle,“ prozradil se převlečený myslivec. „Jestli chceš, ukážu ti svůj domov.“ Káča byla ráda, že někdo o ni jeví zájem, a s takovým jedincem by šla třeba i do pekla. Proto souhlasila, sedla si čertovi na záda a v tu ránu se ocitli v pekle.

„Tak jsme tady Káčo, teď ze mě slez,’ řekl ji čert v pekle. Ale kdepak Káča! Ta byla ráda, že ji někdo chtěl a rozhodla se držet se čerta jako klíště.
Čert byl zoufalý, nevěděl, jak se Káči zbavit. Navíc ho Lucifer poslal zpátky na zem. „Vrať se zpátky, až tuhle ženštinu nebudeš mít na zádech,“ poručil mu, a tak chudák čert musel zpět na zem. Chodil po zemi a nevěděl, jak se Káči zbavit.

Jednou při své cestě potkal pasáčka ovcí, a protože byl už opravdu moc zoufalý, hned si mu postěžoval.
„Pokusím se ti pomoci,“ nabídl se pasáček, „jen mi tu pohlídej na chvilku ovce.’ „Pojď a chyť se mě,“ oslovil pasáček Káču. Té bylo jedno, koho bude mít, hlavně když se bude moci někoho držet, a tak hned přeskočila na pasáčka.

Ten chvíli s ní chodil a přemýšlel, jak se jí zbavit. Tu ho něco napadlo! „Shodím Káču do řeky i se svým kožichem,“ umanul si.
Pomalu se blížil k řece a rozepínal si knoflíček za knoflíčkem. Samozřejmě nenápadně, aby Káča nepojala sebemenší podezření. Poté se opatrně vyvlíkl z jednoho rukávu, druhého…a šup, už byla Káča i s kožichem v řece. Pasáček se hned otočil a utíkal zpět k čertovi.

Čert byl šťastný, že se konečně zbavil Káči. „Děkuji ti, pasáčku. Sejmul si ze mě velké břemeno. Abys věděl, tak já jsem čert a jednoho dne se ti bohatě odměním,“ řekl a zmizel pasáčkovi před očima. Ten z toho byl zmatený, ale nevěnoval tomu větší pozornost.

V té době v království, kde žil pasáček, vládl kníže, který myslel jen na sebe. Se svými rádci prohýřil veškeré peníze v zámku a ještě navíc obíral lidi. Lid tímto jednáním samozřejmě velmi trpěl a svého panovníka i jeho rádce nenáviděl.

Jednoho dne chtěl kníže, aby mu hvězdář věštil z hvězd jeho budoucnost. Ten se zahleděl do hvězd a pravil: ‘Milý kníže, vaši budoucnost nevidím růžově. Za své činy, kterých se dopouštíte, vám hrozí peklo.“ Panovník se velmi rozzuřil a vyhnal hvězdáře pryč. Ovšem v duchu o tom stále přemýšlel a začal se bát.

V tu dobu se vrátil čert na zem, aby vyhledal pasáčka. Poté mu řekl: „Přišel čas, kdy se ti bohatě odměním. Musím vzít knížecí rádce do pekla, ale nejsou až tak zlí a věřím, že by se mohli napravit. Proto, až je budu chtít vzít do království pekelného, tak přijdeš, odeženeš mě a já uteču. Rádcové ti budou vděční. Od každého z nich vezmi za tuto službu 2 pytle zlatých. Ale pozor: Až si přijdu pro samotného knížete, tak se neopovažuj zabránit mi v tom. Ten jediný do pekla skutečně patří!“

Když nastal ten pravý čas, šel pasáček do království. Zrovna odváděl čert jednoho z knížecích rádců. Pasáček k němu přistoupil se slovy: „Čerte, nech rádce na pokoji, nebo bude zle.“ Po těchto slovech čert skutečně odešel.

Rádce, který se už viděl v pekle, byl štěstím bez sebe. Děkoval pasáčkovi a slíbil mu, že mu dá, na co si vzpomene. Pasáček si řekl o dva pytle zlata. Dostal je. To samé se opakovalo i u druhého rádce.

Krátce předtím, než měl čert přijít pro knížete, kníže přišel za pasáčkem a prosil ho, aby ho také zachránil. Sliboval, že se polepší a že bude hodný na lidi. A skutečně od té doby ho lidé měli rádi. Stal se spravedlivým a poctivým. Pasáčka mrzelo, že ho čert vezme do pekla teď, když se skutečně polepšil. Začal přemýšlet, jak by se tomu dalo zabránit.

Jednoho krásného dne si skutečně přišel čert pro knížete. V tu chvíli vystoupil pasáček a povídá: „Čerte, jdi odtud pryč.“ Čert mu šeptem odpověděl: „Jak se opovažuješ porušovat naši dohodu?“ Jenže pasáček se k němu také naklonil a povídá: „To vůbec není kvůli knížeti, je tu Káča a hledá tě, tak radši rychle zmiz, než tě objeví.“

Toho se čert polekal a hned utekl do pekla. Kníže samou radostí učinil z pasáčka svého rádce a od té doby se má celé království dobře.
A čert? Ten raději nevystrčí paty z pekla. To aby náhodou někde nepotkal Káču…

The post Čert a Káča appeared first on Předškoláci.

“Zapomeňte na hádku,
nekažte mi pohádku!”

The post Ptačí hádky appeared first on Předškoláci.

The post Loupežník appeared first on Předškoláci.

 Více her od Ženy007

Pondělí:Když jde malý bobr spát

Jan Vodňanský / Petr Skoumal

Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát,
tak si chvilku hraje rád, hraje rád, hraje rád,
postaví se na zadní, na zadní, na zadní,
jenom, bobře, nespadni, jenom nespadni.

Refrén 1:
Prosím vás, buďte tak dobří, dělejte to jako ti bobři,
raději hned po dobrém následujte za bobrem.

Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát,
dobré jídlo jídá rád, jídá rád, jídá rád,
pije mléko, glo-glo-glo, glo-glo-glo, glo-glo-glo,
aby mu to pomohlo, dělá glo-glo-glo.

Refrén 1

Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát,
tak si uši myje rád, myje rád, myje rád,
vyčistí si pravý zub, levý zub, dupy-dup,
a už spinká jako dub, spinká jako dub.

Refrén 2:
Prosím vás, buďte tak hodní, dělejte to jak bobři vodní,
stejně Jana jako Jan pochodujte do hajan.

Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát,
tak si chvilku hraje rád, hraje rád, hraje rád,
postaví se na zadní, na zadní, na zadní,
jenom, bobře, nespadni, jenom nespadni.

Refrén 1

Úterý: Vyškrabované obrázky

Silnější čtvrtku celou pomalujte voskovkami. Čím silněji, tím lépe. Ani místečko nesmí zůstat bílé. Potom čtvrtku přetřete pomocí štětce černou tuší. Jestli nemáte tuš, zkuste smíchat tekuté mýdlo s černou temperou. Nechejte pořádně zaschnout.
Různě silnými hřebíčky vyškrabujte do tuše barevné obrázky. Po odškrábnutí vrstvy tuše se objeví barva voskovek pod tuší.

Středa: Hádání s baterkou

Potmě si sedněte do místnosti. Vždy krátce posviťte baterkou na nějaký předmět. Kdo uhodne, co to je?

Čtvrtek:Napínavá pohádka

Zachumlejte se do deky a čtěte napínavou pohádku. Vždy při vyslovení určitého slova, které se v pohádce hodně opakuje, musí dítě zavýt jako strašidlo. Např. v pohádce o třech prasátkách vyje při slově “vlk”. Cvičíte tak pozornost dítěte.

Pátek: Přiřaď stín

Vyrobte si jednoduché stínové divadlo. Mezi dvě židle natáhnete silnější šňůru a přes ni kolíčky připevníte prostěradlo nebo světlý ubrus. Dozadu postavíte lampu na čtení. V pokoji zhasnete, rozsvítíte za prostěradlem pouze lampu. Trošku si pohrajte se směrem a umístěním světla, aby stíny na prostěradle byly jasné.
Nanoste si dozadu tvarově zajímavé předměty a postupně je ukazujte divákům sedícím před oponou (prostěradlem). Kdo uhodne, co to je? Střídejte se.

Sobota

Den pro rodinu. Co tento víkend podniknete?

Neděle

Den výletů, návštěv a kamarádů. Kdo je oblíbeným kamarádem vašeho dítěte?

Žena007 – Rodina a domácnost s málem

The post 5 aktivit pro děti: Den a noc appeared first on Předškoláci.

Občanské sdružení NEDOKLUBKO vyzvalo psavce i nepsavce k nádhernému počinu – k napsání pohádek pro kulíšky a jejich rodiče. Měly by je provázet zvláště v prvním období, kdy se kulíšek nečekaně a předčasně objeví a oni s ním zůstanou na dlouhé týdny v porodnici. Vybrané pohádky budou na kartách formátu A5 v porodnicích u inkubátorů k dispozici. Pohádky mají léčivý náboj. Lidé často po nich sáhnou, když je jim ouvej. A tyto pohádky mohou být darem nejen pro období v porodnici a nejen pro předčasně narozené děti.

Pokud už máte v hlavě a srdci nápad na pohádku nebo jste si vzpomněli na ty, co jste vymýšleli pro své děti nebo si pamatujete ty od rodičů a babiček, tak kulíšci a jejich rodiče na ně čekají. Hlas rodičů čtoucích pohádku je balzámem pro duši. Pohádka je však balzámem i pro bolavou duši rodičů na JIPu. Prosím o pohádky co nejvíce s vcítěním, co taková maminka u svého malinkatého miminka v inkubátoru potřebuje. Humor, nadhled, něco léčivého, kouzelného, … Nebo pohádky učící k přijímání jinakosti, respektu odlišných příběhů a pomoci třebas jen nasloucháním těm, kdo to právě potřebují.

Pohádky a básničky jsou ke čtení na kouzelném blogu http://pohadky-pro-kulisky.blog.cz

Pohádky, příběhy a básničky je možné zasílat na email: eli.asek@tiscali.cz nebo pohadky@nedoklubko.cz

Také můžete zavítat na web www.pohadky.nedoklubko.cz – zde je pouze vybraná tvorba.
Prosíme o pohádky s vcítěním, co takoví rodiče u svých dětí v nemocnicích potřebují. Hřejivé, hladivé a s pozitivním vyústěním.

V případě, že rádi kreslíte a chcete svou ilustraci věnovat Nedoklubku neváhejte a svůj obrázek předčasně narozeného miminka- tzv. kulíška nakreslete a zašlete náhled paní Edith Holé na email: eli.asek@tiscali.cz. Zde jsou pro inspiraci. Autorkou je Ida Novotná. Budeme rádi i za mandaly a ilustrace přímo k pohádkám.

Podmínky: Kresba na A4 jednoduchá černobílá. Z terapeutických důvodů chceme v knize spíše černobílé ilustrace vhodné k vykreslení. Proto je ale dobré, aby obrázky měly v sobě hravost a švih. Aby upoutaly i přestože nebudou barevné.

Pohádky i kresby se budou postupně shromažďovat a třeba se najde ochotný sponzor na vydání dalších knihy Pohádky pro kulíšky nebo omalovánek pro sourozence kulíšků.

Edith Holá, koordinátor projektu Nedoklubka “Pohádky pro kulíšky” http://edithhola.blog.cz
Sama napsala nejen duhové pohádky http://pohadky.nedoklubko.cz/category/pohadky-duhove/

Zdroj: http://edithhola.blog.cz
Lenka Štveráčková (www.mojebrisko.cz)

The post Pohádky pro Kulíšky appeared first on Předškoláci.

The post Zlatý poklad na Valdeku appeared first on Předškoláci.

The post 100 her proti nudě! – červená appeared first on Předškoláci.

The post 100 her proti nudě! – modrá appeared first on Předškoláci.

Marcela Schejbalová
Říkanka z elektronické knihy

The post Sněhová vločka appeared first on Předškoláci.