Ale jak se blíží k lesu, zvířátka ho uviděla a už se olizují, co že se to k nim blíží za dobrotu – lehce pootevřeme ústa a jazykem přejíždíme střídavě po horním a dolním rtu. Snažíme se, aby jazyk tvořil špičku. Poté zkusíme kroužit jazykem kolem dokola celých rtů na jednu i druhou stranu.

První potká Koblížka zajíc (zkusíme zahopsat jako zajíc) a povídá: „Koblížku, Koblížku, já tě sním.“ „I nesníš zajíci. Utekl jsem dědečkovi, babičce, uteču i tobě!“ A už se Koblížek kutálel pryč.

Takto můžeme předvádět jednotlivá zvířata, až se dostaneme k lišce. Jak víme, liška byla rychlá a Koblížka slupla, než se nadál – sevřeme rty k sobě a jazykem zevnitř střídavě tlačíme do jedné a druhé tváře, jako když má liška Koblížka v tlamě.

Protože ale liška věděla, že je správné si po každém jídle vyčistit zoubky – nezapomněla ani teď – čistíme si zoubky jazykem – lehce otevřeme ústa a přejíždíme špičkou jazyka po horní řadě zubů a pak po spodní řadě zubů.

Spoj Koblížka jenom s těmi zvířátky, se kterými se v pohádce setkal:

Pohádka může posloužit zejména při skupinové logopedické terapii v logopedických třídách. Samozřejmě se ale dají využít i s dětmi v běžné mateřské škole. Děti se u nich protáhnou, procvičí jak hrubou, tak i jemnou motoriku. Zejména se ale snaží rozvíjet oromotoriku, regulaci výdechového proudu a obecně mimiku obličejových svalů. K pohádce je také tématický obrázek na vymalování a jednoduché grafomotorické cvičení.

Autorka: Bc. Veronika Zajíčková
Pohádka je zařazená do soutěže: Napište pohádku pro děti

The post Pohádka o Koblížkovi appeared first on Předškoláci.

The post Já jsem malý mysliveček appeared first on Předškoláci.