Sama z vlastní zkušenosti neb mám o dost mladšího bratra, vím, jaké to je udržet v dětech pozornost. Děti jsou, jak víte neposední tvorové, proto u ničeho nevydrží moc dlouhou, ale podívejme se i mezi sebe, mezi dospělé a položme si otázku: jak dlouho vydržíme u aktivity, která nás nebaví? A tak je to i u dětí.

Udržet pozornost vašich ratolestí lze jen hrou, prostě zábavnou formou. Ukažme jim, že každá práce jde i s humorem. Vezměte si například hru, ve které se mluví o čápovi, který ztratil čepičku a měla určitou barvu. Dospělí vždy určí barvu, kterou měla čápova ztracená čepička a tu či onu barvu musí dítě nalézt. Výborné věci, když si nevíte rady jak děti například naučit barvy. Aby jejich motivace byla ještě větší, tak je lepší hrát tuto hru ve společnosti i jiných dětí, děti se totiž budou snažit býti těmi nejlepšími mezi ostatními. A hru můžete ukončit nějakou odměnou. Řekněte mi, kdo by se pak nechtěl snažit, když bude mít slíbený nějaký ten mls či něco jiného.

K učení nových věcí, řekněme poučných, jsou dobré příběhy. Které dětem můžete v nejlepším případě předčítat či vyprávět. Nikoho přece jen tak neomrzí napínavé a zajímavé příběhy. Těmito poučnými příběhy není myšleno nic jiného než například bajky. Jde o krátké příběhy, kde vystupují zvířátka s lidskými vlastnostmi a z každého příběhu nám vždy vypadne nějaké mravní ponučení. Není to dobrá kombinace? Zabavíte děti, které se zároveň poučí.

Tak to bylo jenom málo z toho, jak lze v dětech probudit tvořivost, ale hlavně udržet pozornost a zároveň je něčemu přiučit. Nezapomínejme tedy, že vše musí pobíhat hrou.

The post Jak těžké je zabavit děti appeared first on Předškoláci.

b) Dle Václava Hájka z Libočan.
Kníže český Oldřich, času jarního chtě sobě a svým služebníkům kratochvíli učiniti, jel až do Postoloprt, a odtud častokrát vyjížděje do lesů, s jeleny a jinou lesní zvěří mnohé provozoval kratochvíle. I přihodilo se dne jednoho, když se z lovu navracel a jel skrze jednu v jížto jméno její bylo Opučna, i uviděl uprostřed vsi, jak stojí u studnice dívka velmi krásné postavy. Praní šatův nechavši, tvář svou na kníže a jeho služebníky obrátila. I řekl jest kníže svým služebníkům: „Vidíte-li tu krásnou pannu“? I odpověděli: „Ctěný kníže a pane náš, vidíme“. A on jim řekl: „Věřte mi jistě, že jest toho div nemalý, že tato víska velmi chatrná mohla takové krásné stvoření uroditi. Optejte se jí, prosím vás, které její jméno.“ To oni když jsou učinili, ochotnou tváří odpověděla řkouc: „Jest mé jméno Božena“. Obrátiv se kníže k svým služebníkům řekl: „Jistě vám pravím, že tato Božena bude má žena“.

Druhého pak dne kníže, povolav k sobě vladyk znamenitých, rozkázal jim jeti do vsi té, kdež jest stála dívka peroucí. I řekli jemu: „Nevíme, které jest té vsi jméno“. A on jim řekl: „Ptejte se, kde jest stála včera dívka u studnice jménem Božena toho času, když jsem já se s lovčími a holoty s lovu navracoval. A oni přijevše do Opučné ptali se obyvatelův řkouce: „Včera, když kníže pán náš jel‘ skrze tuto ves, která jest dívka mající na sobě čechel stála u studnice peroucí, jež má jméno Božena?“ A oni řekli: „Dcera Domoradova, souseda našeho“. A povolavše ji, jim ji ukázali. Kteřížto odpověděvše se Domoradovi otci jejímu a Samoborce její mateří a vůli knížete oznámivše dívku chtěj anebo nechtěj na kůň přistřený vsadivše, na dvůr knížete do Postoloprt přivezli a že se zalíbila knížeti perúc, té vsi dali jméno Peruc. Ženy pak poctivější oblekli jsou ji v roucho, které kněžnám náleží, před Oldřicha ji přivedli a on pojav ji za ruku hned s ní před kněze předstoupil. A tu hned vstoupil ve svatý stav manželský a povolav některých vladyk obojího pohlaví, skvostný jim učinil oběd.. Třetího pak dne na Vyšehrad se obrátil a na zejtří svolav starší a znamenitější, oznamoval jim a ukázal, kterak jest od Pána Boha krásnou manželkou obdařen.

Božena kněžna, velmi šlechetná byla, kteráž jest mravně a poctivě uměla k jednomu každému se zachovati, jakoby od svého dětinství netoliko na knížecím, ale i na císařském dvoře byla vychována.

Úmrtí Boženy kladou všichni souvěcí svědkové na r. 1052. Pohřbena jest ve Staré Boleslavi. Nápis hrobový byl také znám. (Fr. Štědrý, „Peruc“.)

The post Lounsko: Oldřich a Božena appeared first on Předškoláci.

I byl na tomto místě luh a křoví a volše, mnoho též i skály se ukazovaly. I dali městu tomu jméno Nová Plzeň proto, nebo prve Stará Plzeň byla, kterážto potom (neb toto město Nová Plzeň o mnoho větší vzrost vzala), Plzenec jako by malá Plzeň byla, jmenována až do dnešního dne jest. Dokládá se i to, že před stavěním toho města Nového na týmž místě mnoho plžů bylo, rovněž jako u Plzence, aneb u Plzně, dvora Radoušova.

The post O založení nové Plzně appeared first on Předškoláci.

Byla-li bába stará a šeredná, nemohlo býti pochybnosti, že je čarodějnicí. Vynikala-li ženská krásou nevšední, měla zajisté s čertem spolek. A podezřelou osobu odvlekli do mučírny, kdež nemohla zapírati a musila se přiznati na věci, při nichž nás strach a hrůza obchází.

Takých ďáblům zapsaných žen bylo tehdy mnoho, lid i páni učení věřili, že čarodějnice se vespolek znají, že odbývají své sněmy na Petrově Skále (Peterštein). Na tuto skálu přijížděli prý kouzelníci buď na holích, vidlích neb na červených kohoutech, proměnivše se v kocoury, sovy, netopýry a jiná pěkná zvířata. Aby dobře létaly, čarodějnice mazaly se zvláštní mastí, připravenou z mléka a z čertova lejna. Sněmům čarodějnickým na Petrově Skále čert a královna čarodějnic předsedali a tam se radili, co kde zlého by na nešťastný lid uvalili. Ďábel přicházel tam v podobě kozla. Přijímal holdování svých poddaných, dávaje se lízati pod ocasem, a rozdával peníze zlaté, kteréž však za dne proměnily se v ničemné škvarky. Potom hodovali, divoké tance tančili, obráceni jsouce k sobě zády, a hudebníkem při těchto rejdech býval kocour.
V stoletích předešlých pověrčivý lid takovýmto způsobem šálil se sám, nevinné spoluobčany vydávaje trýznění a smrti strašné.

Nepomohlo ani vysvěcení hříšných těch míst, na nichž nočního času obludy prý své rejdy prováděly. Lid vypravoval si dále o strašných věcech, které se na Petrově Skále dějí. Teprv poznenáhla podařilo se zvrátiti víru v čarodějnice. Mužové osvícení, jako jezovité Adam Tanner, Friedrich Spee a Krištof Thomasius poučovali lid, vydávajíce spisy a dokazujíce, že čarodějnic není, že to výmysl lidský. Vzdělanci věku tehdejšího počali pomalu poznávati svůj blud. poučovali lid a domohli se výsledku. Zákonodárství zrušilo tresty na čarodějnice, a lid pozvolna přivykal si věřiti, že čarodějnic není.

Tyto doby pronásledování osob nevinných minuly, ale lid pohorský vypravuje vždy ještě s tajemnou hrůzou o zlé moci, jakou mívaly ženy čarodějnické. (Opavsko)

The post O čarodějnicích appeared first on Předškoláci.

• Leh na zádech, hlavu máme na podložce, koleno přitahujeme co nejvíce ke stejnému neb opačnému rameni.

Doporučená aplikace pro předškolní věk:

• 3x opakování po 5“ levá noha
• 3x opakování po 5“ pravá noha

The post ZPC 21. Natahovače kyčle appeared first on Předškoláci.

The post U našeho lesíka appeared first on Předškoláci.