The post O původu názvu obce Klipec appeared first on Předškoláci.

„To je pro mě úplně nepřehledný labyrint. Tady bych asi zabloudila“, řekla maminka.
„Myslím, že ne! Všude jsou směrovky, které tě bezpečně vyvedou tam, kam se chceš dostat. Horší to bude teď. Tahle veliká nákupní střediska jsou učiněná bludiště. Děti, držte se vozíku, ať se tu neztratíte“, nabádal tatínek své ratolesti.

Za chvilku se nákupní vozík plnil lahvemi minerálek, bochníkem chleba a dalšími nezbytnými potravinami. Nalézt všechno zboží, které potřebovali, dalo trochu práce. Projížděli mezi regály, zahýbali tu doleva, pak zase doprava a děti se docela nudily. Kdyby kolem byly aspoň hračky, ale sáčky koření a balíčky sýrů pro ně nebyly zajímavé.

„Víš co, dáme si závod, kdo bude dřív u támhle té uličky“, ukázal Matěj Johance zamýšlený cíl. „Já poběžím z druhé strany“, dodal ještě a zmizel za pyramidou z džusů. Johanka se rozběhla, ale byla pomalejší. „To neplatí. Tys vyběhl dřív. Ještě jednou“, dožadovala se spravedlivého odstartování závodu.

Zatímco se rodiče rozhodovali, jaký koupí salám na svačinu na cestu, děti si krátily čas po svém. Najednou zjistily, že se při své hře dostaly až k mrazícím pultům a ať se rozhlížely, jak chtěly, rodiče nikde v dohledu nebyli. Johanka začala natahovat moldánky, ale starší bráška ji uklidňoval:

„Nebul, najdeme je! Nevzpomínáš si, kde jsme je viděli naposledy?“ Uplakaná Johanka jen kroutila hlavou. Matěj ji vzal za ruku a vedl ji kolem uliček mezi regály. Do každé nahlédli, ale po rodičích nebylo ani památky.

Johanka odmítla jít dál: „Já chci za maminkou!“

Plačící dívenka upoutala pozornost slečny, která rovnala do regálu krabičky čaje:
„Vy jste se ztratily, děti?“ Zeptala se a pohladila Johanku po vlasech.
„Pojďte, pomůžu vám najít vaše rodiče.“ Vedla děti přes celou prodejnu a pak po schodech k zasklené kanceláři, kde je předala paní vedoucí s vysvětlením, co se stalo.

Paní vedoucí vzala mikrofon a v celém nákupním středisku se ozvalo:
„Ztracené děti Johanka a Matěj, čekají na své rodiče v kanceláři.“

Obě děti si zvědavě prohlížely prodejnu z výšky a zároveň na několika obrazovkách. Paní vedoucí jim nabídla bonbony, aby jim čekání na ztracené rodiče lépe uteklo. Johanka sice ještě pofňukávala, ale jen do chvíle, než na jedné obrazovce uviděla maminku s tátou, spěchající nejkratší cestou za nimi. Oba dostali co proto, maminka jim vyhubovala a tatínek se na ně v autě ještě chvíli mračil. Ale dlouho mu to nevydrželo. Děti si budou pro příště určitě pamatovat, že v labyrintu uliček se dá snadno zabloudit a budou si dávat větší pozor.

A rodiče taky. Pořádně se vylekali, když zjistili, že se jim děti ztratily v bludišti mezi zbožím.
To jim ta dovolená pěkně začala!

Pohádka z elektronické knihy Předškoláci

The post Cesta na dovolenou appeared first on Předškoláci.

Vyděšená rodina do rána nezamhouřila oka a hned, jak se rozednilo, prohledal hlídač celé stavení. Nic podezřelého však nenašel. S obavami proto všichni očekávali příchod dalšího večera. A bylo proč. Jakmile se totiž setmělo, začaly se podivné rány ozývat starou hájovnou znovu. A utrpení hlídačovy rodiny teprve začínalo.

Až do 16. listopadu se třídvorskou hájovnou rozléhaly děsivé zvuky, jejichž původce zůstal neviditelný. Někdy je bylo slyšet mezi šestou a osmou večerní, jindy kolem půlnoci, někdy až mezi čtvrtou a šestou ranní. Dokonce se stalo, že bylo neidentifikovatelné rány možno zaslechnout i během dne. Zvěst o řádění hlučného ducha, tedy poltergeista, ve Třech Dvorech se bleskem rozletěla po okolí a do hájovny se začali sjíždět novináři a jim v patách i četníci, aby nekalé činnosti pochybných živlů učinili přítrž. Jenže podivný duch se nebál vystupovat ani před veřejnými činiteli a dunivé zvuky se ozývaly v pravidelných intervalech dál. Původce tohoto jevu byl nejprve hledán po celé hájovně. Byla rozebrána postel, vytrhána a překopána podlaha a zkoumáno i zdivo a okolí domu, ale nic podezřelého se nenašlo. A tak začali brzy do hájovny jezdit zvědavci, aby na vlastní uši poznali podivuhodného klepajícího ducha.

Nakonec dorazili se svou výbavou i spiritisté a kladli neznámé síle řadu otázek „na tělo“. Podle jejich tvrzení jim podivný duch klepáním přesně odpovídal. To vše trvalo přes dva týdny. A pak 16. listopadu ráno hájovna náhle ztichla. Tajemné zvuky se druhý den neozvaly, a pak ani následující den, ani celý příští týden. Ačkoliv zvědavost stále lákala nové pátrače, podivné rány už nikdy nikdo nezaslechl.

Dodnes se neví, co bylo příčinou této záhady, kterou na vlastní uši slyšely desítky lidí. Spekulovalo se o tom, že záhadné údery měla na svědomí říční vydra, nebo že šlo o unikající důlní plyny ze vzdáleného Kaňku. Přizvaní spiritisté prohlásili Formánkovu osmiletou vnučku Marii za médium, které nevědomky přitahuje neznámé síly. Přešly roky a s nimi i světová válka. Hájovna vyhořela a její trosky byly nakonec zbořeny. Zmizeli i pamětníci, po nichž zůstaly jen novinové články a útržkovité zápisy. Celou záhadu překryl čas zapomněním. A tak už se dnes nikdo nedozví, kdo byl původce zvukového „poltergeistu“ v onom podivném dušičkovém čase roku 1903. A možná je to dobře.

The post O hlučném duchu v třídvorské hájovně appeared first on Předškoláci.

Tak začněme u nás. Skiareál Špindlerův mlýn nabízí v letošním roce 16 vleků na zhruba 25 km upravovaných sjezdových tratí převážně lehčí a střední obtížnosti. Při placení skipasů se Novákovi přesvědčí o tom, že ani tuzemské lyžování nepatří k nejlevnějším radovánkám. Podle ceníku platného pro lyžařskou sezonu 2010/2011 zaplatí dospělý za jednodenní lyžování 700,- Kč, dítě starší šesti let pak 450,- Kč. Kdo se bude chtít ve Špindlu zdržet celý týden, nechť si připraví 3.200,- Kč za šestidenní skipas pro dospělého a 2.060,- Kč pro dítě. Novákovi tak zaplatí 2.300,- Kč za den, respektive 10.520,- Kč za šestidenní lyžovačku, a to už je v rodinném rozpočtu opravdu znát. Vzdálenost střediska od Prahy je asi 150 km, takže autem se Novákovi do Špindlu dostanou pohodlně za 2 hodiny. Počítáme-li průměrnou cenu 3,- Kč / km, vyšplhá se cena dopravy tam i zpět na necelou tisícovku.

Ne každý však se však chystá na lyžovačku s celou rodinou. Pro rodiče, kteří nechtějí nebo z nějakého důvodu nemohou jet s dětmi na hory, se jako vhodná alternativa nabízí lyžařský tábor. Nabídka zimních táborů je sice ve srovnání s těmi letními minimální a jejich kapacita je velmi omezená, ale přesto existují kvalitní a prověření pořadatelé dětských zimních pobytů a je z čeho vybírat. Jedním z tradičních organizátorů zimních táborů je občanské sdružení DĚTI BEZ HRANIC. V jejich nabídce pro rok 2011 najdete tři tuzemské zimní tábory, z nichž dva ještě stále mohou zájemcům nabídnout poslední volná místa. Cena tábora v Peci pod Sněžkou se pohybuje od 3.999,- Kč a zahrnuje dopravu, ubytování, plnou penzi a pitný režim. V ceně není zahrnutý skipas, který cenu tábora navýší zhruba o 1.500,- Kč. I tak ale tábor zůstává levnější alternativou k rodinné dovolené. Aktuální nabídku kvalitních zimních táborů si můžete prohlídnout například na serveru www.zimnitabory.cz.

Nyní se podívejme, jak je na tom rakouský protějšek. Návštěvník střediska Planai Hochwurzen se může nechat vyvézt 22 vleky na 124 km upravených sjezdovek všech stupňů obtížnosti, což je bezmála pětkrát víc kilometrů, než může nabídnout Špindl. Na jeden den zimních radovánek si dospělý lyžař musí připravit v přepočtu podle aktuálních kurzů zhruba 1080,- Kč, dítě 570,- Kč. Šestidenní skipas pro dospělého stojí kolem 5.250,- Kč a 2.700,- Kč pro dítě. Novákovi tedy zaplatí v přepočtu zhruba 3.300,- Kč za den a 15.900,- Kč za šestidenní lyžovačku pro celou rodinu. Schladming leží 400 km od Prahy a cesta autem trvá minimálně 6 hodin, takže jet na Planai Hochwurzen na otočku na jeden se nevyplatí, počítejme tedy rozhodně s částkou za vícedenní skipasy. Doprava bude pochopitelně o něco dražší, a to více než dvakrát. Také ceny občerstvení na sjezdovce se pohybují zhruba na dvojnásobku cen na českých horách.

Další významnou položkou v účtu za zimní dovolenou bude samozřejmě ubytování. Pátravý návstěvník hor možná najde o něco výhodnější nabídku než my, ale počítejme, že v hotelích tříhvězdičkového standardu, které leží v těsné blízkosti sjezdovek, zaplatí Novákovic rodina průměrně kolem tří tisíc za noc včetně polopenze. Ve Schladmingu to pak bude ve stejném standardu zhruba dvojnásobek.

I Alpské lyžování má však svou levnější alternativu v zimních táborech. Přehled o aktuální nabídce, termínech, cenách a lokalitách získáte na www.zimnitabory.cz, nebo přímo na stránkách již zmíněného provozovatele www.detibezhranic.cz. Například za alpský tábor sdružení DĚTI BEZ HRANIC, který bude probíhat právě ve zmíněném středisku Plana Hochwurzen, zaplatí rodič 7.999,- Kč za jedno dítě, přičemž cena opět nezahrnuje skipas. Nově nyní DĚTI BEZ HRANIC nabízí možnost úhrady zimního tábora ve splátkách, což vzhledem k vyšší ceně pobytu mnohým rodinám pomůže, zejména, pokud chtějí poslat na tábor dětí více.

Jak jsme se přesvědčili, i přesto, že ceny na českých horách závratně stoupají, stále je tuzemská lyžovačka finančně výhodnější, a to téměř o polovinu, než ta zahraniční. Nicméně je důležité zmínit obecně známý fakt, že tuzemské hory jsou přeplněné a čekací doby na mnoha vlecích neúnosné. Stále přibývá lidí, kterým vadí fronty na našich horách natolik, že si raději připlatí za vleky bez čekání a větší lyžařské vyžití mezi vysokohorskými panoramaty. I když technická vybavenost českých lyžařských středisek stoupá a je mnohde už srovnatelná se zahraničními, naše hory bohužel nedosahují takových nadmořských výšek jako Alpy a počasí a sněhové podmínky tudíž narozdíl od Alp nejsou vždy ideální, a to ani při umělém zasněžování. Máme-li tedy srovnání podmínek tuzemské a zahraniční lyžařské dovolené uzavřít a shrnout, je to nerozhodně 2:2, jak ukazuje naše tabulka. Je tedy na každém z nás, aby se rozhodl, které parametry jsou pro něho prioritou.

Žádná zábava není zadarmo a pobyt v bílých zasněžených horách rozhodně stojí za to, ať už jede celá rodina nebo šetříme rodinný rozpočet a vyšleme na hory jen děti.

The post Jedeme na lyže! Česká republika nebo Alpy? appeared first on Předškoláci.

Vydal se na cestu, ale i přesto, že dělá obr velké kroky, trvala mu cesta celý týden. Najednou poznával to místo, o kterém se mu zdálo. Bylo to menší město, a lidé chodili sem a tam. Zůstal překvapeně stát a nevěděl co má dělat, aby je nevyděsil. Ale jaké bylo jeho překvapení, když mu sami začali mávat na pozdrav a vlídně se na něho usmívali. Dodal si odvahy a zeptal se „Jestli tu někde bydlí rodina obrů?“

Ochotně mu ukázali cestu, která vedla do blízkého lesa. Po chvilce uviděl prostornou jeskyni, ve které bydleli obři a vypadali úplně stejně, jako v jeho snu. Velice mile ho přivítali a za chvíli si ho oblíbili, nejvíce však jejich dcera. Za krátký čas se konala svatba. A pozvali všechny lidi z města, kteří se jich nebáli, protože věděli, že i když jsou jiní, tak jsou milí a hodní. A tak tam obří rodinka žila šťastně a dlouho a jestli neumřeli tak tam žijí dodnes.

Autorka: Jarmila Štýchová
Pohádka je zařazená do soutěže: Napište pohádku pro děti

The post Obr appeared first on Předškoláci.

Luštění s nácvikem pozorného čtení
Začínající čtenáři často příliš nevnímají, co čtou. Ilustrovaný pracovní sešit s jednoduchými, krátkými cvičnými texty jim pomůže číst s větším soustředěním a pozorností. K pozornému naslouchání čtenému textu děti motivuje možnost vyluštit tajenku a správně dokreslit nebo vybarvit obrázky. Pracovní sešit je rozdělen do dvou částí.

• První obsahuje čtrnáct krátkých příběhů a na ně navazující luštěnky a dokreslovačky. Tato část je vhodná i pro předškoláky, kterým může přečíst pohádku a zadání úkolu dospělý.
• Druhá část se skládá z různých na sobě nezávislých úkolů. Děti čtou jednotlivé věty a podle nich luští tajenky nebo dokreslují obrázky. Návod k řešení je vysvětlen u každého úkolu zvlášť.

Ukázky z knihy:

O ŠIKOVNÉ OPIČCE

V jedné zoologické zahradě bydlela opičí rodina. Od jara do podzimu se opičky proháněly venku. Ale když přišly první mrazy, zalezly všechny do domečku a zůstaly tam až do jara. Opičky totiž mají rády teplo, vždyť pocházejí z Afriky. Jednou zjara se opičí mámě narodila dceruška. „Bude se jmenovat Bety po babičce,“ rozhodl opičí táta. Betynka se měla k světu. Houpala se na laně, hrála si s míčem a na děti dělala legrační obličeje. Však ji taky měly ze všech opic nejraději.
Uplynulo léto, podzim a začalo poprvé chumelit. Opice zalezly jako každý rok do domečku.
Jen malé Betynce se to nelíbilo: „Tady je hrozná nuda. Chci běhat venku!“
„To nesmíš,“ zakazovala maminka, „zmrzla bys. Kdepak, zima není pro opice.“
Ale Betynka si nedala říct. Když se nikdo nedíval, pootevřela dvířka a šup do výběhu. Sníh opičku studil. „Brr,“ otřásla se. „Máma má asi pravdu.“ Ale pak začala hopsat a běhat po stromě, až se celá zahřála. „Venku je krásně,“ libovala si.
„Betynko, nastydneš!“ vyděsila se ošetřovatelka. „Opičky nemohou lítat po sněhu. Běž rychle domů!“
„Prosím, prosím,“ žadonila Bety, „přines mi bundu, čepici a pořádné boty. Já tu nudu doma nevydržím.“
„Dobře,“ souhlasila nakonec ošetřovatelka. „Ale teď rychle do tepla!“
Od té doby trávila Betynka na sněhu celý den.
Však taky měla teplou kombinézu, čepici přes uši a na rukou palčáky. „Postavíme v opičím pavilonu kopec ze sněhu,“ rozhodl ředitel zoo a koupil Betynce sáňky. To byla teprve zábava! Bety jezdila od rána do večera. Brzy se o tom doslechlo celé město. Návštěvnost zoo prudce stoupla. Každý chtěl vidět veselou zimní podívanou. A opravdu to stálo za to.

Jaké oblečení nosila Bety? Přečti pozorně podtrženou větu a správné oblečení vybarvi.

Ukázky z knihy Víš, co čteš? (Portál 2010)
http://obchod.portal.cz/produkt/vis-co-ctes/

The post Víš, co čteš? appeared first on Předškoláci.

Vyvrcholením práce je sestavení rodokmenu – na vložený předtištěný plakát rodového stromu děti doplní do připravených políček fotografie či obrázky a jména svých příbuzných.

Názor: Velmi pěkná, na toto téma ojedinělá publikace. Téma rodiny je důležité a v dnešní době, kdy se často mluví o rozpadu tradičních rodinných vazeb, dává tato knížka příležitost tyto vazby upevnit. Zpracování knížky je moderní a atraktivní (nejen díky přiloženým samolepkám), dává konkrétní ponděty a úkoly, ale současně i prostor pro vlastní ztvárnění odpovědí. Jednoznačně doporučujeme!

Parametry: Autor: Lonica Lee, Překladatel: Eva Brožová, Počet stran: 26, Vydavatel: Fragment, Formát: 210×280 mm, Rok vydání: 2010

Anotace vydavatele: Udělej si vlastní rodokmen! Můžeš být potomkem slavného rytíře nebo dokonce samotného krále? Svůj původ zjistíš, když si sestavíš osobní rodokmen. Podrobný návod najdeš uvnitř této knihy. Připravený plakát vyplníš s pomocí své rodiny a tvůj rodokmen je na světě. Bonus: 100 jedinečných samolepek!!!

Odkaz na knihu: Moje rodina – plakát s rodokmenem
Recenze byla připravena ve spolupráci s e-shopem Agátin svět

The post Moje rodina + plakát s rodokmenem a samolepky appeared first on Předškoláci.

Miminko

Máme doma miminko,
pláče jenom malinko. (houpání miminka,ruce tvoří kolébku)
Je to boubelík (ruce na tváře jako když chceme dát štípanou pusinku)
v puse má dudlík. (prstem znázorníme dudlík u pusy)

Mimi, mimi, mimátko
sladké jako lízátko. (hladíme si bříško)
Pusinku mu dám (pošleme pomyslnou pusinku)
už nebudu sám. (ruce nahoru, kroužíme zápěstím jako ne ne)

Táta říká: “maminko,
děkuji za miminko”.
Hned je hezčí svět (rukama znázorníme zeměkouli)
i s babičkou, je nás pět. (ukážeme pět prstů)

The post Miminko appeared first on Předškoláci.

http://www.youtube.com/watch?v=Wnsp93jIEIA

The post Planeta 51 appeared first on Předškoláci.

Harry Potter a Princ dvojí krve

The post Harry Potter 6 – Princ dvojí krve appeared first on Předškoláci.