Naši hosté pak dětem ukázali, že v této hře se snažíme soupeřovy kameny obklíčit. A vytvořili na desce “kytičku”. Položili na desku černý kámen a na 4 přiléhající průsečiky položili 4 bílé kameny. Pak opět nechali děti, aby si toto vyzkoušely. Po prvním pokusu o umístění více než 4 kamenů pan Jasuda vysvětlil, že opravdu stačí jen 4 kameny na průsečíky, které s černým kamenem “sousedí po čáře” – v parku se přeci taky chodí po cestách.

Dále ukázali, že černý kamínek nemusí čekat, až ho bílý obklíčí, ale může se zachránit připojením dalšího kamínku. Bílý pak bude potřebovat mnohem víc kamenů na obklíčení celé černé skupiny. I to si děti hned vyzkoušely. Naši hosté umístili na desku tři kameny a pak dvě děti umístily svůj bílý kámen a Juki jeden černý, dokud nebyla celá černá skupina obklíčená. Poté děti rozdělili na dvě skupinky, které hráli proti sobě. První dítě za skupinku černých položilo kámen doprostřed desky, první dítě za skupinku bílých položilo kámen hned vedle, druhé dítě za černé se snažilo obkličovat bílý kámen a tak to pokračovalo, až se černé skupině povedlo dokončit obklíčení dvou bílých kamenů. Černí vyhráli, ale musí ještě odstranit obklíčené kameny z desky, říká mistr Jasuda.

Následovala výměna barev a odveta. Opět vyhráli černí. A teď to zkusíme trochu jinak.
Zahrajeme si Živé go.

Juki udělala s třemi dětmi kruh a postavila se do rohu místnosti. Paní učitelka se s druhou trojicí postavila do druhého rohu. Zbylé děti si sedly na bobeček různě v prostoru. “Tři, dva, jedna, teď!” odpočítal Jasuda start. Čtveřice se rozběhly a snažily se polapit sedící kamínky. Když se sedící dítě ocitlo uprostřed čtveřice, zvedlo se a spolu se čtveřicí utíkalo do jejího výchozího rohu. Tam si zase sedlo na bobeček. Když byly všechny sedící děti přesunuty do rohu, spočítalo se, ve kterém rohu je víc dětí a ta skupina vyhrála.

Na úplný závěr děti vytvořily dvojice a tyto dvojice dostaly papírovou desku s kameny a zkoušely hrát takto proti sobě. Mistr Jasuda a paní Juki samozřejmě sledovali a občas pomohli srovnat kameny, či upozornili, že už je vlastně dohráno.

Již bez pomoci vzácných hostů jsme podobný program připravili i pro další školky a po několika týdnech uspořádali malý turnaj pro jednotlivce i družstva v několika disciplínách. Soutěž jednotlivců se hrála na papírových deskách, ovšem již s plastovými kameny zapůjčenými z DDM. Druhou disciplínou určenou jednotlivcům bylo řešení piškotových úloh. Soutěžící si mohl vybrat, zda bude hrát bílými či černými a úkolem bylo jedním tahem zajmout nějaké kameny. A protože jako kameny byly použity piškoty, všechny zajatce mohl soutěžící na místě sníst.

I pro družstva byly dvě disciplíny. Cílem bylo obklíčit skupinu asi 5 černých kamenů. Paní učitelka přidělovala svému družstvu kameny, děti stály v řadě a běhaly postupně k tabuli s deskou a pokládaly jeden bílý kámen. Kdo dokončil obklíčení, odstranil černou skupinu – přemístil je na tabuli někam mimo desku.

Druhou disciplínou bylo výše popsané živé go.

Pro vítěze jsme samozřejmě připravili medaile a každý dostal drobnou cenu za účast.

Z čeho lze vyrobit soupravu

Magnetická deska z Japonska je poněkud dražší, a u nás se neprodává. Lze však využít široká víčka z různých lahví od limonád, ta mají přibližně stejnou velikost jako originální souprava a desku lze nakreslit třeba na kousek karimatky. Potřeba je asi 20-25ks víček od každé barvy.

Další možností je použítí rohožky nebo kousku světlého koberce a širšího suchého zipu. I čtvercové kameny dobře plní svůj účel.

Pravidla hry Atari go

Pomůcky: čtvercová síť 8×8 polí, (resp. 9×9 průsečíků), 40 kamenů dvou barev (běžně se vystačí s 20-25ks)

Výchozí stav: prázdná deska

Skupina kamenů: Kameny tvoří skupinu, pokud jsou spojeny vodorovně nebo svisle čarou.

Tahy: Jeden tah spočívá v položení jednoho kamene na desku. Kámen lze položit na volný průsečík. Od kamene položeného doprostřed desky pak vedou 4 čáry, od kamene na okraji desky 3 čáry a od kamene položeného do rohu 2 čáry k nejbližším dalším průsečíkům. Pokud některé z těchto sousedních průsečíků nejsou obsazené jakýmkoliv kamenem, říkáme, že kámen má 4 (resp. 1, 2, 3) svobody. Kámen můžeme položit na takový průsečík, aby položený kámen nebo skupina, která položením kamene vznikla, měla alespoň jednu svobodu.

Cíl: Jako první zajmout alespoň jeden kámen. Kámen je zajat, pokud nemá žádnou svobodu. Totéž platí pro skupinu kamenů.

Další informace

Go je hra pocházející z Číny. Hraje se na desce 19×19 průsečíků. Cílem je obklíčit na desce co nejvíce volného prostoru. Během hry dochází i k obkličování a zajímání kamenů. Lze však hrát i na jiných deskách, nejčasteji se používá 9×9 a 13×13. Jako přípravu lze hrát Atari go, kterou zvládájí děti již od 3 let. Čeští hráči založili Českou Asociaci Go, více se lze dozvědět na jejích webových stránkách www.goweb.cz

The post Jak jsme hráli go appeared first on Předškoláci.

Věková skupina: 4-6 let.

Pomůcky: větší nebo střední míče podle hráčů, dětské stolky nebo švédské lavičky a Kuželky k postavení branek (bedna),drobná kolečka nebo kroužky.

Prostor: v tělocvičně (ve třídě), v přírodě.

Motivace: Budeme si povídat o fotbale a fotbalistech, zeptám se dětí jestli znají nějakého fotbalistu, nebo jestli oni sami, či někdo z jejich známých hraje fotbal. Pak jim sdělím, že si zahrajeme na brankáře.

Pravidla: Děti nesmějí překročit startovní čáru ani běžet za odkutáleným míčem. Při soutěži jednotlivců vyhrávají děti s hvězdičkami.

Prostor pro dotazy: Po vysvětlení pravidel se zeptám dětí, jestli tomu rozumí a eventuálně jim pravidla zopakuji a vysvětlím.

Zkušební kolo: Děti si hru vyzkouší, nastanou-li nějaké nesrovnalosti, tak jim pravidla hry ještě jednou zopakuji.

Hra: Hra jednotlivců nebo hra v družstvech.

Hodnocení: Až družstva nebo jednotlivci dohrají, vyhodnotím vítěze. Odměna by měla být už jen samotná hra, ale je možné všem hráčům za odměnu dát nějaké malé bonbony, vítězům třeba dva a poraženým jeden.

Metodické poznámky: Při větším počtu dětí zorganizujeme soutěž družstev. Družstva stojí v zástupu na startovní čáře, každé družstvo má před sebou branku. Vítězí družstvo, v jehož brance je nejvíce míčů. Na závěr hry si děti procvičí matematické představy odhadem, v které brance je nejvíce míčů.

The post Hra: Koulená do branky appeared first on Předškoláci.

Obrázkový rozvrh činností
Pro děti, které mají rády pevnou strukturu a špatně snášejí, nemají-li přesně vymezený sled událostí, bývají velmi užitečné obrázkové rozvrhy činností. Doporučuje se forma obrázků seřazených na tabuli ve sledu, v jakém za sebou budou činnosti na nich zobrazené následovat. Děti tak získají jasný přehled o tom, co je daný den čeká.
S tímto systémem velmi podrobně pracuje program TEACCH. Byl navržen pro děti s autismem a děti, které mají problémy s komunikací. Jedná se o velmi propracovaný, a tudíž i složitý program. Je však velmi úspěšný, proto se vám na dalších řádcích budu snažit stručně a srozumitelně vysvětlit, co obnáší a jak si ho můžete přizpůsobit svým potřebám.
Obrázkový rozvrh činností může zahrnovat celý den (rozdělený na dopoledne, poledne, odpoledne, večer a ukládání ke spánku), nebo jen několik hodin, záleží na tom, co přesně dítě potřebuje.
Osvědčuje se použít tabuli ze dřeva, na niž se přilepí či přitluče několik proužků suchého zipu. Rozvrh by měl být organizovaný zprava doleva nebo shora dolů.
Pro každou aktivitu během dne nakreslete symbol, připravte si fotku nebo najděte třeba v časopise vhodný obrázek. Větší děti mohou pracovat přímo se slovy.
Na obrázek se připevní druhá část suchého zipu. Materiál na výrobu karet a způsob zpracování samozřejmě není nijak omezen, nápadům se meze nekladou. Podle úrovně chápání dítěte se postupuje od konkrétních předmětů, které se později nahrazují symboly:

• Nejprve se na tabuli připevní jeden z předmětů, s nímž se daná činnost provádí, například symbolem snídaně může být lžička, pro plavání lze užít plovací kruh, pro nákup třeba tašku. Na předměty připevněte suchý zip, a je to.
• V další fázi se používají fotografie činnosti, případně fotografie vašeho dítěte, jak danou činnost samo provádí. Symbolem stacionáře může být například fotka dítěte získaná při hře s dětmi ve stacionáři, symbolem nákupu se stane fotka dítěte v nákupním vozíku.
• Potom se na tabuli připevňují jednoduché schematické obrázky, například miska s cereáliemi coby symbol snídaně.
• V další etapě se mohou použít symboly či spíš ikony Makatonu, což je systém jednoduchých grafických symbolů a znaků doprovázejících řeč. Znaky jsou odvozené z britské znakové řeči pro neslyšící a byly upraveny tak, aby dětem co nejvíc vyhovovaly, například drobné pohyby pažemi byly nahrazeny nápadnými pohyby. Děti se tak učí komunikovat na základě vnímání více smysly. Makaton obsahuje jen nejdůležitější slova ve větě, nikoli všechna slova. Například věta „Chceš napít?“ se znázorní pouze výrazem pro „pít“.
• Poslední fází jsou slova.

Bude-li rozvrh činností dítěti vyhovovat, dejte dítěti čas, aby se s ním naučilo pracovat. Až budete mít pocit, že je připravené, posuňte se do další fáze. Doporučuji vám, abyste při přechodech do dalších fází vždy po určitou dobu využívali kombinaci metod z končící i začínající fáze.
Zpočátku se vám může zdát, že tolik obrázků ani nemůžete sehnat, ale sami uvidíte, že děti zase tolik aktivit nemají, takže zpravidla nebudete muset připravovat víc než patnáct karet. A když se objeví něco nového, snadno vyrobíte kartu s vykřičníkem, aby i dítě jasně vidělo, že dojde ke změně.
S rozvrhem pracujte v průběhu celého dne, ukazujte dítěti, co právě provádíte a co budete dělat pak, aby skutečně dobře pochopilo, k čemu je obrázkový rozvrh dobrý, a především aby si uvědomilo, že všechno má nějaký řád. A jakmile nějakou činnost ukončíte, sundejte její symbol z tabule.

Ukázka z knihy Hry a činnosti pro vývoj dítěte s postižením (Portál)
http://obchod.portal.cz/produkt/hry-a-cinnosti-pro-vyvoj-ditete-s-postizenim/

The post Hry a činnosti pro vývoj dítěte s postižením appeared first on Předškoláci.