The post Indián Yakari appeared first on Předškoláci.

The post Čilá Káča appeared first on Předškoláci.

dlouhé čáry děláme
(stoj + ruka ze strany na stranu)

a za jednu chvilku pouhou,
(stoj + ukazujeme „jedna“)

střídá krátká čára dlouhou,
(stoj + ukazujeme krátkou a dlouhou)

pak obrázek nakreslíme,
(stoj + kreslíme kolečko rukou ve vzduchu)

pastelkami vybarvíme.
(stoj + kreslíme kolečko druhou rukou)

Říkanka z elektronické knihy Předškoláci

The post Pastelka appeared first on Předškoláci.

The post Hra na letadlo appeared first on Předškoláci.

kudy domů, nevíme,
(chůze za ruku ve dvojicích po třídě)

autobusem pojedeme,
(chůze za sebou ve dvojicích)

tak se domů dostaneme.
(chůze za sebou ve dvojicích)

Teď už víme pro příště,
(stojíme proti sobě + hlava „ANO“)

že je město bludiště.
(proti sobě + tleskáme se do rukou)

Říkanka z elektronické knihy Předškoláci

The post Bludiště appeared first on Předškoláci.

Motivace: myška hledá úkryt.
Říkadla: Utíkejte myšky, myši, kočka už váš pískot slyší. Myšky, honem, schovejte se, kočička se na vás třese!
Nebo – Šedivý kožíšek, maličké oči, když kočku uvidí, do díry skočí.

2. Psaní cviku vsedě směřuje k uvolnění zápěstí. Volným pohybem nahoru a dolů cvičí dotyky.

Motivace: kuře zobe.
Říkadlo: Kuřátka zobají zob, zob, zob, vrabci k nim skákají hop, hop, hop.

3. Kružnice nebo ovály nepřetržitým krouživým pohybem volnou nepodepřenou rukou po směru i proti směru hodinových ručiček. Píší vstoje.

Motivace: včelka létá kolem květů.
Říkadlo: Včelka letí mezi děti. Kupte, děti, med! Za kytičku jetelíčku dám ho na oběd.

4. Píší volnou rukou vstoje velký kruh, pak dva soustředěné menší. Krouží volně několikrát za sebou, aniž obtahují první čáru.

Motivace: otáčející se kola traktoru.
Říkadlo: Vpředu malá, čilá kola, každý svah i úhor zdolá. I ta velikánská vzadu, netočí se pro parádu.

5. Volně psaná vlnovka. Cvičit lehký posun ruky k pravému kraji papíru, opakovat správné sklonění ruky. Píše se vsedě.

Motivace: vlny na rybníčku.
Říkadlo: Co to zvoní, co to cinká na tom našem rybníčku? Hraje si tam s vlnkou vlnka na stříbrnou honičku.

7. Píší hlubší vlnovky ( dokreslují těla rybek vlnovkou ). Cvik píší lehce opřenou rukou vsedě. Před psaním vlnovku napodobují ve vzduchu.

Motivace: rybky v přehradě.
Říkadlo: Rybko, rybko, rybičko, vyskoč z vody maličko. Pročpak se k nám nepodíváš? Svítí u nás sluníčko.

8. Dolní oblouk. Píší vstoje několikrát přes sebe odleva doprava a zpět.

Motivace: houpavý pohyb kyvadla hodin.
Říkadlo: Na stěně sedí, na děti hledí. Tikají tik-tik, tak. Umíš to také tak?

9. Docvičování dolního oblouku. Píší vsedě volnou, nepodepřenou rukou. Oblouk vytvářejí rytmickým a několikrát opakovaným tahem zleva doprava a zpět. Mohou začít obtahováním předepsaného vzoru.

Motivace: Petr hloubí důlky pro kuličky.
Říkadlo: Eva, Míša, Petříček, mají pytel kuliček. Kde si mohou hloubit nohou na kuličky dolíček?

10. Cvik k uvolnění ruky pro plynulý pohyb zleva doprava psaním spojených dolních oblouků. Píše se nepodepřenou rukou, nejlépe vstoje. Zpočátku může dítě pohyb tužky zastavit za každým obloukem – snáze připojí další oblouk ostrým obratem.

Motivace: voda na řece nebo na přehradě.
Říkadlo: „Kampak jedeš parníku, že děláš tak velké vlny?”  „ Jedu, jedu k Braníku, nepřibírám, už jsem plný.”

11. Horní oblouk. Píše se několikrát přes sebe odleva doprava a zpět. Menší oblouky jsou spojeny ostrým obratem. Zpočátku jej žáci píší přesněji, zastaví-li pohyb tužky po každém oblouku. Teprve když dovedou napsat ostrý obrat, píší dva, tři oblouky plynule.

Motivace: žába skáče – hop.             Žabka skáče – hop, hop, hop.
Říkadlo: Voda žbluňká, žába kuňká. To to klouže! Hop do louže!

12. Docvičování horního oblouku. Děti cvičí volnou nepodepřenou rukou psaní horního oblouku houpavým pohybem vpravo a vlevo. Oblouky umisťují mezi trsy lístků a zaplní jimi celou plochu.

Motivace: krtek na zahrádce.
Říkadlo: A krtci zase, věřte mi, jsou nejšťastnější pod zemí, právě si pokoj vyhrabali pod sazenicemi.

13. Cvik směřuje k uvolnění ruky pro plynulý pohyb zleva doprava psaním spojených horních oblouků. Píše se nepodepřenou rukou, nejlépe vstoje. Zpočátku může dítě pohyb tužky zastavit za každým obloukem, snáze připojí další oblouk ostrým obratem.

Motivace: ptáček skáče hop přes náš plot.
Říkadlo: Kuře zobe zob, zob, zob,   vrabec skáče hop, hop, hop.  Datel ťuká ťuk, ťuk, ťuk.   A už ani muk.

16. Docvičování vodorovné čáry. Děti spojují naznačený začátek notové osnovy s jejím naznačeným koncem. Píše se jedním tahem zleva doprava. Opět sledovat správné držení ruky a tužky při psaní.

Motivace: notová osnova pro hezkou písničku.
Říkadlo: Jestli víte, co to čmárá na papír náš táta?  Jedna čára, druhá čára,  třetí, čtvrtá, pátá.

A už je hotova notová osnova.

17. Nácvik svislých čar. Píše se vsedě mírně opřenou rukou shora dolů. Sledujeme správné držení tužky při psaní.

Motivace: Pomáháme stavět plot.
Říkadlo: Dřevo z lesa nanosíme a plaňky z něj vyrobíme. Postavíme jednu k druhé, za chviličku plot z nich bude.

18. Nácvik šikmých čar. Píše se vsedě jedním tahem zdola nahoru přes celý list, kterým děti nepohybují.

Motivace: děti sáňkují.
Říkadlo: Děti sáňky vytahují, za kopeček pospíchají. Jedou dolů z kopečka, jak by měly kolečka.

19. Nácvik hadovky různé velikosti. Cvičí se s úspěchem jako listy lípy. Při cvičení záleží na správném tahu u pravé strany listu.

Motivace: lípa na podzim.
Říkadlo: Padá listí, zlaté, rudé, je ho plná zahrada. A co potom padat bude, až to listí opadá?

20. Nácvik horní kličky na linku. Píše se jedním tahem, dbáme na dodržování sklonu a výšky. Čáry tažené zdola nahoru jsou více nakloněné než shora dolů.

Motivace: za autem se práší.
Říkadlo: Auto jede, sláva, sláva,  táta mává, máma mává.  Auto jede tů, tů, tů,  táto, mámo, už je tu.

21. Traktor frk, frk na silnici  spěchá frk, frk k oranici.  Bude frk, frk orati bez koní a opratí.

22. Nácvik šikmé čáry shora dolů na linku. Děti posunují ruku volně, netisknou ji křečovitě k listu. Důsledně je třeba zvykat děti na správnou polohu těla, ruky, tužky, natočení listu. Žáci mohou nejdříve obtahovat předepsaný cvik na pracovním listě.

Motivace: prší, prší….
Říkadlo: Kapi, kapi, kap,  je tu velký mrak.  První kapky dolů letí, honem běžte domů, děti.

23. Nácvik šikmé čáry zdola nahoru jen mírně prohnuté. Píše se na linku. Dbáme na to, aby děti čáru příliš neprohýbaly, vede to k deformaci. Píše se vsedě.

Motivace: stonek tulipánu.
Říkadlo: Na zahrádce tulipán zasadil náš strýček Jan. Květ má jako zvonek, prohnutý má stonek.

The post Pracovní listy appeared first on Předškoláci.

The post Karnevalové masky appeared first on Předškoláci.

Pomůcky: sklenička – kořenka (cca 10 korun) dostupná ve všech prodejnách domácích potřeb, kuchyňská sůl, Inkoust, čajová svíčka, mašlička, dvě misky, vařečka, čajová lžíce

Připravíme si kořenku, ze které odejmeme skleněný vršek, ten používat nebudeme. Dále si nasypeme do misky polovinu soli ze sáčku a tu obarvíme nepatrným zakápnutím modrého inkoustu. Záleží na nás, jakou intenzitu modré zvolíme. Důkladně promícháme vařečkou, aby se barva pěkně chytla. Tuto nabarvenou sůl necháme, za občasného promíchání, nejlépe do příštího dne v pokojové teplotě vyschnout. Ač se to nezdá, sůl se krásně obarví, ale pro výrobu svícínku by měla být suchá. Až nám sůl vyschne, tvoříme střídáním bílé a obarvené soli vrstvy. Každé patro čajovou lžičkou poctivě utlačíme, aby se nám vrstvy nesmíchaly při případném přemístění svícínku. Až kořenku zaplníme, zbývá už jen přivázat mašličku kolem hrdla kořenky a do hrdla umístit čajovou svíčku. Aby čajová svíčka nestála na soli, umístíme pod ní plastový uzávěr, který neprodyšně spojoval horní a spodní část kořenky. Tím si zajistíme, že se nám sůl nevysype při možném přenášení svícínku. Podle popisu by se mohlo zrát, že výrobek je náročný, ale opak je pravdou. Nejen dětem, ale i dospělým udělá radost.

Vyrobily děti z MŠ Nedvězí, odloučené pracoviště ZŠ a MŠ Nemilany
Paní učitelka Mgr. Marie Černochová

The post Vánoční svícen appeared first on Předškoláci.

Vyrobily děti 1. – 3. třídy z ŠD při ZŠ a MŠ Údolí Desné, pracoviště Sobotín
J. Ničová, vychovatelka ŠD

The post Vánoční strom appeared first on Předškoláci.

Jednoho pozdního večera se několik nosálovských žen vypravilo okopávat řepu. Práce jim šla dobře od ruky. Noc byla chladnější než jindy, světla bylo skoro jako ve dne, protože měsíc stál před úplňkem. Tak se na poli zdržely zvláště dlouho. Mohlo být k půlnoci, když náhle zaslechly zvonění. Stále sílilo a přibližovalo se, až se z úvozu běžícího kolem řepniště vynořil podivný pohřební průvod. V čele, jak je na vsích dosud zvykem, šel vážný muž s křížkem, za ním kněz v pohřební komži s přisluhujícími pacholaty, následoval dvouřad postav v kápích, asi mnichů, s hořícími svícemi. Dále kráčelo jakési bratrstvo či cech se znaky a korouhvemi a pak již jel vůz s rakví tažený čtyřspřežím koní černých jako havran, sledovaný zástupem truchlících. Všichni, zvláště pak mužští, byli tak pitvorně přistrojeni, že nebýt hrůzy, kterou procesí vzbuzovalo, byly by se báby daly do smíchu.

Žádná z nich se nemohla děsem pohnout ani vypravit ze sebe slovo, a tak se jen krčily k zemi, každá na svém místě mezi řádky řepy a čekaly až strašidelný pohřeb přejde.

Doma ženy o svém vidění raději pomlčely. Bály se úsměšků. Když se druhý den zjevení opakovalo, již nevydržely a svěřily se hospodáři, u kterého pracovaly. Jak bylo možno očekávat, sedlák domnělým babským povídačkám nevěřil, jen se tomu smál. Přesto, aby ženským ukázal, že má pro strach uděláno, se ještě té noci , pro jistotu s ručnicí, vypravil na pole.

Trpělivě seděl na mezi, přemohl spánek i pokušení vystřelit na zajíce, který do řepy přihopkal, až se vzdor svým pochybám i on dočkal zjevení. Když hodiny na bezdějčském kostele odbily dvanáct a nosálovský ponocný jim odpověděl rohem, zaslechl stejně jako ženské tajemné zvonění a vzápětí na vlastní oči spatřil strašidelný pohřební průvod. Dodal si potřebnou odvahu, uchopil pušku a vystřelil jednou, dvakrát a ještě potřetí…

Ale průvod nezastavil, jako by se nic nestalo pokračoval dál ve své cestě. Sedláka přešlo hrdinství a vystřídal je strach. Vrátil se domů nezvykle zaražený, jako když jej noční vidění něčím poznamenalo, a jen nerad o tom, co viděl, vyprávěl.

Od toho dne přísně zakazoval – po něm i ostatní sousedé – pracovat na poli v noci. Proto strašidelný průvod již nikdo nespatřil. Dlouho se však na něj nezapomělo. Lidé se dohadovali – a to je záhadou dodnes – čí byl ten pohřeb, proč se zjevení ukázalo právě na nosálovských polích. Souviselo snad nějak s nešťastným osudem kdysi prý na svahu Vrátenské hory ležícího významného města Kamenec, které podle pověsti bezestopy zmizelo, když všichni jeho obyvatelé pomřeli strašnou černou nemocí ?

Podle vyprávění z Bezdědic zapsal O. Lauerman

The post Strašidelný pohřební průvod appeared first on Předškoláci.