The post Kde jsou vdolky s povidly appeared first on Předškoláci.

Pan zahradník svolal své pomocníky, rozdal jim hrábě a přidělil jim místo, které měli uklidit. Cesty a cestičky vykartáčovalo malé autíčko, ale na trávník si netroufalo, proto ho bylo potřeba vyhrabat ručně.

Všichni se dali vesele do práce. Hromádek listí přibývalo. Hrábě se brigádníkům v rukou jen kmitaly. Jediný, komu se moc pracovat nechtělo, byl Bohumil. Chvíli hrabal s ostatními, ale pak ho to začalo nudit.

„Proč bych se honil, však mi práce neuteče, na chvilku si odpočinu“, pomyslel si, odhodil hrábě a posadil se na lavičku. Z kapsy vyndal svačinu a pustil se do ní. Pozoroval, co kde lítá a práce stála. Ostatní už přes své hromady listí skoro neviděli a on pořád ještě seděl a lelkoval. Dokonce si na chvíli i zdříml.

Bylo poledne, když se Bohumil probral. Rozhlédl se kolem sebe a zjistil, že všichni už mají hotovo, jen na jeho místě leží listí skoro netknuté. Po hlavní cestě se k němu blížilo nákladní auto, které sváželo shrabané hromady. Bohumil vyskočil z lavičky:

„Jejda, jejda, to se bude pan zahradník zlobit! Kde jste, hrábě? Přece jste mi neutekly, někde tady jsem si vás položil?“ Bohumil se rozhlížel, ale ať se díval, jak se díval, hrábě neviděl.

Ležely schované v listí a vyčkávaly. Zlobilo je, že je jejich dočasný majitel tak líný a že je jen tak halabala odhodil. Chtěly ho za to potrestat. Bohumil je hledal v listí, neviděl je a šlápl jim na zuby. Násada se prudce zvedla a už tu byl trest za lenost i za nepořádnost! Na čele mu vyskočila pořádná boule.

Náklaďák dojel až k němu. Vyskočil z něj pan zahradník a když viděl, že Bohumil nemá svou práci hotovou, spustil na něj:

„Ty jsi mi ale pracant! Vrať mi hrábě a jdi si po svých a už se tady neukazuj!
Lenochy tu nepotřebuji!“

Hrábě podal šikovnému děvčeti, které se hned dalo do práce a ještě si přitom zpívalo. To se jim moc líbilo! Hrabaly o sto šest, takže netrvalo dlouho a bylo hotovo. Park byl uklizený a připravený schovat se pod bílou peřinku, až přijde čas.

Brigádníci vrátili hrábě panu zahradníkovi, aby je uložil do skladu k ostatnímu nářadí. Tam budou do jara odpočívat a potichoučku budou svým kamarádům vyprávět o tom, jak potrestaly lenocha.

Pohádka z elektronické knihy Předškoláci

The post Proč se hrábě zlobily appeared first on Předškoláci.

The post Březen appeared first on Předškoláci.

The post Leden appeared first on Předškoláci.

Je naprosto normální, že hry a hraní představují v období dětství hlavní náplň všech aktivit. Navíc hry jsou pro děti v předškolním věku nejdůležitější činností. Učí se soustředit na specifickou činnost a také ji dokončit. Dítě hrou zapracovává své zážitky, otiskuje do ní svět kolem sebe a nově nabyté zkušenosti. Hrou si pomáhá k pochopení skutečného světa a zmenšený, přesto reálný svět LEGO® DUPLO®, je k tomu ideální pomůckou. Jednotliví životní obrazy s dětmi můžete zkusit na nečisto a vysvětlit jim, jak pracují policisté, co se děje na farmě nebo jak to chodí u lékaře.

Vycházíme ze zkušeností rodičů

Jak dětem vysvětlit, kde se bere bolest a jak to chodí u paní doktorky? Rodiče, kterých jsme se zeptali, se shodují, že důležité je vše dětem popsat. Co je čeká, jak bude návštěva probíhat, kdy bolest pomine a jak k tomu dojde. Důležité je také, aby děti pochopily, že k lékaři chodíme pro úlevu, nikoliv pro bolest. Na pomoc si tak rodiče berou oblíbené hračky, drobné odměny nebo pamlsky. Vynikajícím průvodcem v cestě za zdravím jim nyní může být i Velká městská nemocnice od LEGO DUPLO. Děti se tak formou hry naučí, jak vypadá rentgen, jak se postarat o miminko, na co má pan doktor stetoskop nebo proč zlomenina patří do sádry.

Přečtěte si další zajímavé rady a tipy, jak pomáhat dětem v jejich vlastním rozvoji, jak lépe chápat jejich svět a jak jim být co nejlepšími průvodci v cestě do velkého světa. Navštivte stránky www.duplosvet.cz

The post Hry jsou pro děti specifickou formou učení appeared first on Předškoláci.

• Papírová dekorace – slepička, kuře. Použití barevného kartonu, vystřihneme a přilepíme další díly.
• Ozdobné košíčky – zajíc, kuře, slepice, kohout. Podle šablony obkreslíme tvary jednotlivých kusů, vystřihneme, ohneme v místech, kde je potřeba a navzájem slepíme. Doděláme oči atd.
• Aranžmá do keramických misek– předem si vlastnoručně vyrobíme keramické misky, které po vypálení aranžujeme. K tomu potřebujeme umělé květiny, aranžovací hmotu, buxus a keramické zápichy na dozdobení – kuře, zajíček atd.
• Závěs s velikonočním motivem – ovečka, slepice, kuře z barevného kartonu, jednotlivé části poslepované lepidlem a aranžované na stuze zakončené mašlí.
• Mobil kuřátka – podle šablony vytvoříme z kartonu tvar kuřete, vystřihneme a k tomu si připravíme z včelí plástve kruh, který uprostřed přestříhneme a přilepíme jednou stranou k tělu kuřete, roztáhneme plástev a opět přilepíme. Připevníme na nit, kterou pak vážeme na 2 špejle uprostřed svázané.
• Aranžmá – z vrbových proutků si uděláme a spleteme tvar vejce, které ozdobíme slabou stuhou. Ve spoji vytvoříme větší mašli a ozdobíme vyfouknutými barevnými vejci, zdobené voskovou technikou.
• Mobil zajíc – za pomoci včelího plástvu a barevného kartonu vytvoříme zaječí mobil. Postup stejný jako u mobilu z kuřaty.
• Vizovické těsto – vytvoříme z vizovického těsta různé jarní motivy, dáme sušit do trouby a pak tvoříme jarní obrázky na modrotisku, kam lepíme jednotlivé motivy.
• Aranžování větve – zavařovací sklenici polepíme ubrouskem s jarním motivem, ozdobíme mašlí, vložíme větvičky zlatice a zdobíme ptáčky z textilu.
• Keramické obrázky – vyrobíme si tvar, na který chceme vytvořit jarní motiv. K němu opět z keramické hlíny za pomoci vody dolepíme zajíce, kuře, slepičku atd. Necháme uschnout, poté vypálíme a barvíme akrylovými barvami.
• Zápichy do květináče – využijeme keramickou hlínu, vykrojíme a ozdobíme. Necháme zaschnout, vypálíme, nabarvíme a upevníme patexovou pistolkou na špejli.
• K jarnímu zkrášlení interiéru patří i Morana, kterou vyrábíme s dětmi, jakožto symbol staré paní zimy a symbol jara. Celá družina se pak shromažďuje i se svými rodiči a vítáme jaro vhozením Morany do Berounky.
• Papírová dekorace – slepička, kuře. Použití barevného kartonu, vystřihneme a přilepíme další díly.
• Ozdobné košíčky – zajíc, kuře, slepice, kohout. Podle šablony obkreslíme tvary jednotlivých kusů, vystřihneme, ohneme v místech, kde je potřeba a navzájem slepíme. Doděláme oči atd.
• Aranžmá do keramických misek – předem si vlastnoručně vyrobíme keramické misky, které po vypálení aranžujeme. K tomu potřebujeme umělé květiny, aranžovací hmotu, buxus a keramické zápichy na dozdobení – kuře, zajíček atd.

Veškerá jarní dílna je tvořena dětmi 2.oddělení školní družiny 3–4. třída. (Květa H.)
Zařazeno do jarní soutěže

The post Jarní motivy appeared first on Předškoláci.

The post Chůze poslepu appeared first on Předškoláci.

Za okny ale kozu slyšel vlk a rozhodl se, že na kůzlátka vyzraje a sežere je. Proto počkal, až koza odejde a potom zaťukal na dveře. „Kůzlátka, děťátka, otevřete mi vrátka. Ve vemínku mlíčko nesu, v hubě voděnku a na rohách travičku.“

Kůzlátka už už chtěla otevřít, ale nejmladší se ozvalo: „Ne, ty nejsi naše maminka, ty jsi zlý vlk. Naše maminka má hlásek jako konipásek, ty máš hluboký a hrubý hlas.“

Vlk tedy odešel s nepořízenou. Šel ke kováři a nechal si jazyk upilovat. Poté se vrátil k chaloupce a volal jemným hláskem: „Kůzlátka, děťátka, otevřete mi vrátka. Ve vemínku mlíčko nesu, v hubě voděnku a na rohách travičku.“ Kůzlátka mu chtěla otevřít, ale nejmladší zvolalo: „Ukaž nám přes dveře svou nohu, ať poznáme, jestli jsi skutečně naše maminka.“ Vlk ukázal svou nohu a nejmladší řeklo: „Ne, ty nejsi naše maminka. Ty jsi zlý vlk, naše maminka má běloučkou nožku.“

Vlk tedy opět odešel. Tentokrát rovnou k pekaři, aby mu zasypal packy bílou moukou. Poté se vrátil zpět k chaloupce.

„Kůzlátka, děťátka, otevřete mi vrátka. Ve vemínku mlíčko nesu, v hubě voděnku a na rohách travičku.“ Kůzlátka uvažovala: „Hlásek má jako maminka i nohu má bílou jako naše maminka ale…“ „Ukaž nám ještě ocas.“ Vlk ukázal ocas a nejmladší kůzlátko zvolalo. „Ne, ty nejsi naše maminka, ty jsi zlý vlk. Naše maminka má malý ocásek, ne takhle velký a huňatý jako ty. Vlk tedy běžel k tesaři, kde si nechal ocas useknout a přišel znovu k chaloupce. „Kůzlátka, děťátka, otevřete mi vrátka. Ve vemínku mlíčko nesu, v hubě voděnku a na rohách travičku.“ Kůzlátka si opět nechala ukázat nohu i ocas, ale zdálo se jim, že je to skutečně jejich maminka, a tak otevřela.

Jenže vlk skočil do dveří a všechny je sežral. Jen to nejmenší se stačilo schovat do kamen. Poté se šel vlk napít k rybníku a tam usnul. Odpoledne přišla domů koza. Volala svá kůzlátka, ale vylezlo jen to malé vystrašené a hned vyprávělo mamince, co se přihodilo.

Ta neváhala ani chviličku, běžela k rybníku, kde ještě vlk ležel, a tam mu svými rohy rozpárala břicho. Vyskočila kůzlátka a společně s maminkou se radovala, že jsou zachráněna. Od té doby kůzlátka svou maminku poslouchají a nikomu neotevírají.

The post Neposlušná kůzlátka appeared first on Předškoláci.

Nejdříve se na okolní hory snesla mlha a pak vítr, který se rázem změnil ve vichřici. Ta začala lomcovat skalami, viklany v horách se začaly kymácet a země se chvěla. A pak právě v místě, kde oba vládci sousedních hor stáli, náhle otevřela skála a v ní vidět vchod do jakési jeskyně. Když mlha klesla, spatřil Krakonoš s Rampušákem uprostřed jeskyně průsvitnou postavu, jakoby spředenou z mlh. Měla na sobě namodralý plášť, jehož knoflíky byly z jizerského safíru, a ve tváři vodové oči velice podobné tůním na Čihadle nebo na Knajpě. Voněla již z dálky jehličím a měla dlouhé prsty, podobné kořenům buků. Když se jimi duch dotkl země, cítil každý její sebemenší záchvěv, i když přicházel až od Bílého Potoka nebo Černické skály.

Když si Krakonoš s Rampušákem prohlédli ducha, kterého stvořili, obrátil se Krakonoš k bytosti v namodralé jeskyni a pronesl několik prorockých vět:„ Budeš dbát na to, aby lid v tvém kraji byl pracovitý a spravedlivý, aby chudým křivditi nedal a ve vzájemné lásce žil, nespravedlnost a panovačnost aby trestal a zemi rádně obdělával. A abys mohl zblízka pozorovat život lidí a zvířat, smíš na sebe brát nejrůznější podoby a v případě potřeby se můžeš učinit i neviditelným.“

Oba vládci sousedních hor byli se svým dílem spokojeni a chtěli se se svým novým druhem rozloučit a vrátit se do svých hor, když si Rampušák náhle uvědomil, že nový patron nemá jméno. V tu dobu už byla noc a odkudsi z Černostudničního hřebene začala houkat sova své táhlé muhúúú. A tak Krakonoš říká: „ Co kdyby to byl Muhu?“A tak nějak se Muhu objevil v Jizerských horách a dostal své jméno.

The post Duch Jizerských hor appeared first on Předškoláci.

Sama z vlastní zkušenosti neb mám o dost mladšího bratra, vím, jaké to je udržet v dětech pozornost. Děti jsou, jak víte neposední tvorové, proto u ničeho nevydrží moc dlouhou, ale podívejme se i mezi sebe, mezi dospělé a položme si otázku: jak dlouho vydržíme u aktivity, která nás nebaví? A tak je to i u dětí.

Udržet pozornost vašich ratolestí lze jen hrou, prostě zábavnou formou. Ukažme jim, že každá práce jde i s humorem. Vezměte si například hru, ve které se mluví o čápovi, který ztratil čepičku a měla určitou barvu. Dospělí vždy určí barvu, kterou měla čápova ztracená čepička a tu či onu barvu musí dítě nalézt. Výborné věci, když si nevíte rady jak děti například naučit barvy. Aby jejich motivace byla ještě větší, tak je lepší hrát tuto hru ve společnosti i jiných dětí, děti se totiž budou snažit býti těmi nejlepšími mezi ostatními. A hru můžete ukončit nějakou odměnou. Řekněte mi, kdo by se pak nechtěl snažit, když bude mít slíbený nějaký ten mls či něco jiného.

K učení nových věcí, řekněme poučných, jsou dobré příběhy. Které dětem můžete v nejlepším případě předčítat či vyprávět. Nikoho přece jen tak neomrzí napínavé a zajímavé příběhy. Těmito poučnými příběhy není myšleno nic jiného než například bajky. Jde o krátké příběhy, kde vystupují zvířátka s lidskými vlastnostmi a z každého příběhu nám vždy vypadne nějaké mravní ponučení. Není to dobrá kombinace? Zabavíte děti, které se zároveň poučí.

Tak to bylo jenom málo z toho, jak lze v dětech probudit tvořivost, ale hlavně udržet pozornost a zároveň je něčemu přiučit. Nezapomínejme tedy, že vše musí pobíhat hrou.

The post Jak těžké je zabavit děti appeared first on Předškoláci.