Motivace: myška hledá úkryt.
Říkadla: Utíkejte myšky, myši, kočka už váš pískot slyší. Myšky, honem, schovejte se, kočička se na vás třese!
Nebo – Šedivý kožíšek, maličké oči, když kočku uvidí, do díry skočí.

2. Psaní cviku vsedě směřuje k uvolnění zápěstí. Volným pohybem nahoru a dolů cvičí dotyky.

Motivace: kuře zobe.
Říkadlo: Kuřátka zobají zob, zob, zob, vrabci k nim skákají hop, hop, hop.

3. Kružnice nebo ovály nepřetržitým krouživým pohybem volnou nepodepřenou rukou po směru i proti směru hodinových ručiček. Píší vstoje.

Motivace: včelka létá kolem květů.
Říkadlo: Včelka letí mezi děti. Kupte, děti, med! Za kytičku jetelíčku dám ho na oběd.

4. Píší volnou rukou vstoje velký kruh, pak dva soustředěné menší. Krouží volně několikrát za sebou, aniž obtahují první čáru.

Motivace: otáčející se kola traktoru.
Říkadlo: Vpředu malá, čilá kola, každý svah i úhor zdolá. I ta velikánská vzadu, netočí se pro parádu.

5. Volně psaná vlnovka. Cvičit lehký posun ruky k pravému kraji papíru, opakovat správné sklonění ruky. Píše se vsedě.

Motivace: vlny na rybníčku.
Říkadlo: Co to zvoní, co to cinká na tom našem rybníčku? Hraje si tam s vlnkou vlnka na stříbrnou honičku.

7. Píší hlubší vlnovky ( dokreslují těla rybek vlnovkou ). Cvik píší lehce opřenou rukou vsedě. Před psaním vlnovku napodobují ve vzduchu.

Motivace: rybky v přehradě.
Říkadlo: Rybko, rybko, rybičko, vyskoč z vody maličko. Pročpak se k nám nepodíváš? Svítí u nás sluníčko.

8. Dolní oblouk. Píší vstoje několikrát přes sebe odleva doprava a zpět.

Motivace: houpavý pohyb kyvadla hodin.
Říkadlo: Na stěně sedí, na děti hledí. Tikají tik-tik, tak. Umíš to také tak?

9. Docvičování dolního oblouku. Píší vsedě volnou, nepodepřenou rukou. Oblouk vytvářejí rytmickým a několikrát opakovaným tahem zleva doprava a zpět. Mohou začít obtahováním předepsaného vzoru.

Motivace: Petr hloubí důlky pro kuličky.
Říkadlo: Eva, Míša, Petříček, mají pytel kuliček. Kde si mohou hloubit nohou na kuličky dolíček?

10. Cvik k uvolnění ruky pro plynulý pohyb zleva doprava psaním spojených dolních oblouků. Píše se nepodepřenou rukou, nejlépe vstoje. Zpočátku může dítě pohyb tužky zastavit za každým obloukem – snáze připojí další oblouk ostrým obratem.

Motivace: voda na řece nebo na přehradě.
Říkadlo: „Kampak jedeš parníku, že děláš tak velké vlny?”  „ Jedu, jedu k Braníku, nepřibírám, už jsem plný.”

11. Horní oblouk. Píše se několikrát přes sebe odleva doprava a zpět. Menší oblouky jsou spojeny ostrým obratem. Zpočátku jej žáci píší přesněji, zastaví-li pohyb tužky po každém oblouku. Teprve když dovedou napsat ostrý obrat, píší dva, tři oblouky plynule.

Motivace: žába skáče – hop.             Žabka skáče – hop, hop, hop.
Říkadlo: Voda žbluňká, žába kuňká. To to klouže! Hop do louže!

12. Docvičování horního oblouku. Děti cvičí volnou nepodepřenou rukou psaní horního oblouku houpavým pohybem vpravo a vlevo. Oblouky umisťují mezi trsy lístků a zaplní jimi celou plochu.

Motivace: krtek na zahrádce.
Říkadlo: A krtci zase, věřte mi, jsou nejšťastnější pod zemí, právě si pokoj vyhrabali pod sazenicemi.

13. Cvik směřuje k uvolnění ruky pro plynulý pohyb zleva doprava psaním spojených horních oblouků. Píše se nepodepřenou rukou, nejlépe vstoje. Zpočátku může dítě pohyb tužky zastavit za každým obloukem, snáze připojí další oblouk ostrým obratem.

Motivace: ptáček skáče hop přes náš plot.
Říkadlo: Kuře zobe zob, zob, zob,   vrabec skáče hop, hop, hop.  Datel ťuká ťuk, ťuk, ťuk.   A už ani muk.

16. Docvičování vodorovné čáry. Děti spojují naznačený začátek notové osnovy s jejím naznačeným koncem. Píše se jedním tahem zleva doprava. Opět sledovat správné držení ruky a tužky při psaní.

Motivace: notová osnova pro hezkou písničku.
Říkadlo: Jestli víte, co to čmárá na papír náš táta?  Jedna čára, druhá čára,  třetí, čtvrtá, pátá.

A už je hotova notová osnova.

17. Nácvik svislých čar. Píše se vsedě mírně opřenou rukou shora dolů. Sledujeme správné držení tužky při psaní.

Motivace: Pomáháme stavět plot.
Říkadlo: Dřevo z lesa nanosíme a plaňky z něj vyrobíme. Postavíme jednu k druhé, za chviličku plot z nich bude.

18. Nácvik šikmých čar. Píše se vsedě jedním tahem zdola nahoru přes celý list, kterým děti nepohybují.

Motivace: děti sáňkují.
Říkadlo: Děti sáňky vytahují, za kopeček pospíchají. Jedou dolů z kopečka, jak by měly kolečka.

19. Nácvik hadovky různé velikosti. Cvičí se s úspěchem jako listy lípy. Při cvičení záleží na správném tahu u pravé strany listu.

Motivace: lípa na podzim.
Říkadlo: Padá listí, zlaté, rudé, je ho plná zahrada. A co potom padat bude, až to listí opadá?

20. Nácvik horní kličky na linku. Píše se jedním tahem, dbáme na dodržování sklonu a výšky. Čáry tažené zdola nahoru jsou více nakloněné než shora dolů.

Motivace: za autem se práší.
Říkadlo: Auto jede, sláva, sláva,  táta mává, máma mává.  Auto jede tů, tů, tů,  táto, mámo, už je tu.

21. Traktor frk, frk na silnici  spěchá frk, frk k oranici.  Bude frk, frk orati bez koní a opratí.

22. Nácvik šikmé čáry shora dolů na linku. Děti posunují ruku volně, netisknou ji křečovitě k listu. Důsledně je třeba zvykat děti na správnou polohu těla, ruky, tužky, natočení listu. Žáci mohou nejdříve obtahovat předepsaný cvik na pracovním listě.

Motivace: prší, prší….
Říkadlo: Kapi, kapi, kap,  je tu velký mrak.  První kapky dolů letí, honem běžte domů, děti.

23. Nácvik šikmé čáry zdola nahoru jen mírně prohnuté. Píše se na linku. Dbáme na to, aby děti čáru příliš neprohýbaly, vede to k deformaci. Píše se vsedě.

Motivace: stonek tulipánu.
Říkadlo: Na zahrádce tulipán zasadil náš strýček Jan. Květ má jako zvonek, prohnutý má stonek.

The post Pracovní listy appeared first on Předškoláci.

The post U potoka roste kvítí appeared first on Předškoláci.

Při výběru prvního kola si mnohdy ani neuvědomujeme jeho váhu. Je opravdu těžké a pokud má maminka jet s předškoláčkem s tímto kolem a ještě s kočárkem, kde veze miminko, má opravdu co dělat. Vhodnější je proto kolo bez šlapek, které váží kolem 4 kg, což dítě zvládne oproti velkému kolu uzvednout, poponést.

Součástí tohoto kola je především brzda. Dvouleté dítě jí ještě moc nepoužívá, ale tří, čtyřleté už si na ní postupně zvyká, protože rychlost, kterou dokáží tito prckové udělat na fisrt bike je opravdu velká.

Při výběru si dejte pozor, aby sedátko mělo spíše tvar koňského sedla, ne klasické cyklistické sedlo. Pokud na něj dvouleté dítě sedne, mělo by mít celá chodidla na zemi a nemělo by stát na špičkách. Kolo by mělo mít možnost dát sedlo opravdu nízko a mohlo se pak zvednout. Máte-li více dětí ve věku od 2 do 5 let, oceníte i snadno měnitelnou výšku sedátka – nářadí s sebou na procházky asi nosit nebudete.Všímejte si také z čeho je vyroben rám.

Bez helmy? Ani náhodou!

Pomalu si zvykáme na rovnici kolo = helma. Pro kola bez pedálů ovšem platí dvojnásob. Děti na nich dokážou být často rychlejší, než na šlapacím kole. Čím dříve si na helmu zvyknou, tím lépe. Pomůže, když je zapojíte do výběru, budou k ní pak mít lepší vztah. Aby helma plnila svůj účel, nesmí být dítěti volná a na hlavě povlávat všemi směry. Nasaďte ji vodorovně, aby chránila čelo a spánky, a pak ji otočným šroubem na zátylku utáhněte. Teprve pak seřiďte a zapněte řemínky pod bradou. Nezapomeňte, že vaše dítě musí být také dobře vidět. Pomůže pestrobarevné oblečení, ale mnohem účinnější jsou reflexní prvky na kole, na helmě a oblečení. S helmou máme dobrou zkušenost. Musím říci, že našemu synkovi zachránila hlavičku. Rozjel se hodně rychle z kopce, kde byla nerovnost silnice a už nezvládl zavčas zabrzdit a přeletěl přes řidítka. Naštěstí měl helmu. Jak spadl na zem, bylo tam hodně kamenů, jak u kraje silnice bývá, tak si narazil helmu. Má tam na ní pěknou památku. Představa, že by jí neměl, ani nedomýšlet!! Takže pokud váháte zda helmu nosit nebo ne, neváhejte, naučte jí dítě nosit, buďte mu vy rodiče příkladem.

Na odrážedle First BIKE se dítě samo naučí:

• překvapivě rychle držet rovnováhu
• brzdit nohama a používat jemnou ruční brzdu
• lépe se orientovat v prostoru, odhadnout vzdálenost a vnímat rychlost
• bez námahy držet tempo s dospělými – na procházkách i výletech na kole

Odrážedlo First BIKE je:

• určeno dětem od 2 do 5 let
• intuitivní a nestresující příprava na samostatnou jízdu na kole bez přídavných koleček
• jediné kolo bez pedálů s nadstandardním atestem Bezpečné hračky a prestižním oceněním Česká kvalita

Proč je First BIKE nejlepší kolo bez pedálů?

• odolný, pevný a zároveň pružný rám kola
• velice jemná ruční brzda
• upoutá na první pohled svým designem
• váha- pouze 3,9 kg
• plynule nastavitelné sedlo a jeho nejnižší poloha 30,5 cm
• ideální dárek pro dítě k druhým narozeninám
• žádné šrouby a ostré hrany, které by mohly vaše dítko poranit

First bike získalo ocenění Bezpečná hračka, kterou udělil nezávislý Institut pro testování a certifikaci ve Zlíně. Je to nadstandardní atest akreditované zkušebny, který je pro spotřebitele zárukou, že jde o kvalitní a zdravotně nezávadný výrobek, vhodný pro děti daného věku. V roce 2009 získalo odrážedlo First BIKE také prestižní ocenění Česká kvalita.

First bike lyže

Víte, že se dá First bike využívat i v zimě? Nevadí, já to také nevěděla. Sundáte přední kolo, nasadíte lyži a hurá na sníh. Pasuje na všechny typy a barvy odrážedel FB a to pouze a jen pouze pro malé děti, ani v tomto případě není odrážedlo pro velké děti a dospělé. Lyže je doporučována od 3 let. Dítě musí jezdit tak, aby si mohlo přibrzdit a případně zastavit před překážkou.

Zdroj: firstbike.cz

The post First bike – kolo bez šlapek appeared first on Předškoláci.

Nebylo dobře lidem v těch dobách. Žili ve stálém strachu, kdy je pán zas začne trápit novými povinnostmi. Žil tenkrát v dědině chalupník Jan, ještě chudší, než byli ostatní sousedé. Ale měl dceru Aničku, děvče jako obrázek, nejhezčí z celé vsi. Tělo jako vrbový proutek, líčka od malin, vlasy černé a oči modré a hluboké jako studánka v Boří. Že byla Anička stéle veselá a usměvavá, měli ji všichni rádi. Navíc byla tanečnicí vyhlášenou v celém okolí. Žádná tancovačka se bez ní neobešla. Jen se u muziky objevila, již šla z náruče do náruče, z kola do kola, často až do svítání. Jednou pán uložil nové daně, a která dědina vše v pořádku neodvede, tam prý nakvartýruje vojsko. Sešli se vlčnovští sousedé na návsi pod lipami a bědovali, kterak mohou pánovu vůli splnit, když jim pole nic neurodí.

Tu se mezi nimi objevila Anička a hned se ozvala, aby si nedělali starosti, že se to nějak spraví. Jen ať ji prý pustí ke knížeti na hrad. Pravda, tatík se zdráhal. Měl o Aničku starost, aby se jí nic zlého nestalo nebo aby se mezi těmi městskými paničkami nezkazila, ale když jinak nedala a nic jiného nakonec ani nezbývalo, tak ji pustil. Anička se tedy vydala do města. Měl tam jeden vlčnovský soused bratra krejčíka a u něho našla pohostinství i příbytek. Také si od něj nechala ušít šaty, nejhezčí jaké dovede, ze samých vzácných látek. Prý půjde na bál, který pořádá pán na hradě. Krejčí se hned dal do práce a ušil šaty radost pohledět. Když se v nich Anička na bále objevila, všem přecházel zrak. Páni zůstávali v úžasu stát a divili se, kde se mezi nimi vzala taková kráska. Prý to bude nejspíš šlechtična, kterou si pozval kníže. Tak si šuškali. Hudba začala hrát, před Aničkou se uklonil první tanečník a zavířil s ní v kole. Všichni se divili, jak pěkně Anička tancuje, a sotva dohráli první a začali druhý kousek, mačkali se kolem ní páni a rytíři, baroni a hrabata z celé Moravy. Jejich napudrované paničky a slečinky pukaly závistí, když viděli, jak se páni na Aničku smějí, tisknou ji k sobě a jak se s ní v kole vytáčejí. Kdyby věděly, že ta krásná dívka je jen chalupnická dcerka, jistě by padaly do mdlob.

I pán si brzy Aničky všiml a tuze se mu zalíbila. Poručil muzikantům, aby mu zahráli sólo, a vyzval chalupnické děvče k tanci. Byl zkušený tanečník, mnoho večerů protancoval na bálech a hostinách, ale tak dobře jako s Aničkou se mu ještě nikdy netancovalo. Že byl stejně zvědavý jako ostatní, zeptal se Aničky, kdo je a kde se na hradě vzala. Ta dobře věděla, s kým má tu čest, ale nedala na sobě nic znát. Já su Anička z Vlčnova. A kdo ste vy? Řekla nebojácně. Jsem pán této země, odvětil kníže pyšně. Tož to je dobře, právě s vama sem chtěla mlúvit. Ale počkajte, až dohrajú, mně sa s vama velice dobře tancuje, na to Anička a tak se zavrtěla, až se knížeti zatočila hlava. Jakmile dohráli, zavedl pán Aničku do pěkné komnaty, posadil ji do lenošky a nalil oběma číši vína. A ona mu všechno pověděla. Jak jsou v dědině chudí, jak malá políčka mají a malou úrodu, vysoké daně že není z čeho odvádět. Tak jestli by jim pole nepřidal, však má dost. Kníže se nejdříve zamračil, ale že se mu s Aničkou tak pěkně tancovalo a že se mu i jinak líbila, rozhodl se, že jí udělá po vůli. Dobrá, dám vám půdu, ale jenom tolik, kolik sama od svítání do západu slunka obtancuješ! A proč ne? Řekla bez rozmyšlení Anička.

Pána to nejdříve překvapilo, ale pak si pomyslel: Kolik mohu ztratit. To bylo ve Vlčnově překvapení, když ještě před svítáním zastavily na návsi krásné panské kočáry. Z toho prvního, celého zlaceného a se čtyřmi zlatými korouhvičkami, vystoupil kníže pán a ještě několik jiných pěkně oblečených pánů, kteří měli být svědky. V druhém kočáře, který byl celý postříbřený a měl čtyři stříbrné korouhvičky, v šatech samý volánek a krajka seděla Anička. Premovaný lokaj jí přistavil schůdky a pomohl jí z kočáru sestoupit. Vesničané vybíhali před chalupy a mohli na té nádheře nechat oči. Sotva Anička vyskočila z kočáru, přikázala, aby zavolali muzikanty. Než si převlékla šaty, přivázala pěkný květovaný fěrtúšek a zula střevíce, už byli tady. Nejdříve přiběhl Jura s gajdama, za ním Francek s klarinetem pod paží, potom Tonek se skřípkama a Janek jako poslední vlekl basu. Nad Černou horou se právě zaleskly první paprsky ranního slunka. Jura stiskl gajdy, Tonek přejel smyčcem po strunách, Francek pískl na klarinet, Janek potáhl basu a už se nesla písnička do kraje.

A za ní druhá a třetí. Pán se ani nestačil vzpamatovat. Anička ho popadla do kola a už se vrtěli pod Bočky a na starou horu. Odtud se pustili pěkně dolů přes Kojiny na Podhájčí a k černé hoře. Za chvíli kníže nemohl ani dechu popadnout. Anička ho tedy pustila a vzala do kola dalšího šlechtice, co sním přijeli. Ti ale nevydrželi ani tolik co on. Když už všichni pletli nohama a přišlapovali si tkaničky od střevíců, nechala panské břichopásky být a dala se so tance s chlapci z dědiny. Panečku, teď teprve to byl tanec. Muzika hrála, jen se z gajd kouřilo, a Anička, sotva třikrát šorcem zatočila, byla o pořádný kus dál. Z Černé hory se pustila kolem Hájku a Boří na Čupy a odtud přes Výpusty k Dřínkům. To již obtancovala veliký kus polí. Pozdě začal pán litovat svého slibu. Ale co se dalo dělat? Anička se nezastavila, jen tanečníky měnila a na poledne už byla v Dřínkách, odkud je vidět až do Hluku. Když se pak slunce začalo sklánět k západu, pocítila i ona únavu a také tanečníků ubylo. Vždyť už i muzikanti museli odtancovat svoje. Proto se z Březí pustila rovnou k dědině. Nohy necítila a její chodidla, rozškrábaná o ostřici a bodláčí, zanechávala za sebou krvavou stopu. Než slunce zapadlo za hlucký háj, byla tanečnice u prvních chalup. Tam ji síly opustily docela, ale upadnout na zem nestačila. Sousedé ji vzali na ramena a zanesli až na náves. To bylo veselí po celé vsi, každý se radoval. Jenom kníže pán byl žlutý zlostí, že ho obyčejná chalupnice o tolik půdy připravila. Svému slovu však dostál a jeho písaři všechno zapsali a zaznamenali do knih. Tak získali Vlčnovjané rozlehlý katastr. Nic nevadilo, že je k Dolnímu Němčí protáhlý a na jihu ukončený hned na kraji vesnice.

A Anička? Ještě se hodně natancovala, než se vdala. Ale i potom, když přišla k muzice, nemohla se jí žádná z mladších děvčat v tanci rovnat.

The post O Aničce tanečnici appeared first on Předškoláci.

• Kdy: 7.8.2011
• Kde: Divoká Šárka, Praha 6, konečná zastávky tram 26,
  poblíž Mc Donald
• V kolik hodin: 14.30
• Do kolika hodin: cca 2 hodiny – 16.30
• Věk: miminka v bříšku do cca 10 let
• Dostupnost: kočárky, kola, koloběžky, vozíčky
• Náročnost: nenáročné
• Co s sebou: sportovní obuv a oblečení, jídlo, pití, propiska, papír, sluneční brýle, čepičky proti slunci, dobrá nálada

Marcela, tel: 605-908-797

The post Výlet pro děti – putování s luční vílou appeared first on Předškoláci.

The post Jedeme do ZOO appeared first on Předškoláci.

The post Sekyrečko, sekej kola appeared first on Předškoláci.

The post Jedna, dvě, tři, čtyři, pět appeared first on Předškoláci.

kytička vyrostla právě,
(z dřepu do stoje)

čechrá si zelenou sukýnku,
(stoj snožmo, ruce v bok, kroutit zadečkem)

protahuje si barevnou hlavinku.
(stoj roznožmo, opatrně naklánět hlavu)

K sluníčku lístky natahuje,
(stoj roznožmo, ruce natahovat nad hlavou)

ještě se ospale protahuje,
(stoj roznožmo, ruce natahovat nad hlavou)

na louce není jediná,
(stoj snožmo, hlavou „NE“)

protože jaro už začíná.
(stoj snožmo, ruce dělají velká kola před tělem)

Říkanka z elektronické knihy Předškoláci

The post Jaro appeared first on Předškoláci.

Více na stránkách www.svetdetskefantazie.cz

The post Co se stane, když se smíchají ilustrátoři a spisovatelé appeared first on Předškoláci.