Rubriky
Pohádkové omalovánky

Indián Yakari

Příběh o malém indiánském chlapci jménem Yakari, jeho dobrodružstvích a cestách. Yakari je malý indiánský chlapec, kterému se zdají neobyčejné sny, ve kterých se většinou setkává s Velkým Orlem, svým totemovým zvířetem. Ten mu doporučí chovat se tak, aby se mu co nejvíc podobal. Yakari proto jde a napodobuje orla; dělá to však příliš doslova (například se pokouší létat), takže jeho snaha nedopadá moc dobře… Se svým přítelem Bizoním Zrnkem se vydají pozorovat lovce při lovu mustangů. Yakari při té příležitosti zachrání Malého Bleska, nepolapitelného a nezkrotného mustanga a Velký Orel mu za tento čin věnuje orlí pero. V táboře však Yakarimu nikdo nechce věřit, jak se k peru dostal a jeho otec mu ho odebere, s odůvodněním, že si ještě nezasloužil ho nosit (nevykonal Velký Čin).  Yakari si pero nakonec po mnoha dobrodružstvích vyslouží. Dalším velkým ziskem ze všech těch peripetií je také přátelství Malého Bleska, díky kterému Yakari objeví další svůj zvláštní dar: dokáže rozmlouvat se zvířaty.

Rubriky
Zvířata v ZOO

Žirafa

Žirafa má dlouhý krk,
proto chodí zpříma,
když je hodně unavená
tak ve stoje dřímá.
Okusuje listy stromů,
s plným bříškem jde pak domů.

Autor: J. Štýchová

Rubriky
Pohádky

Proč se hrábě zlobily

V městském parku se uklízelo. Léto skončilo, pomalu se blížila zima. Listí v korunách stromů změnilo barvu, uschlo a opadalo. Pokrylo trávník šustivým kobercem.

Pan zahradník svolal své pomocníky, rozdal jim hrábě a přidělil jim místo, které měli uklidit. Cesty a cestičky vykartáčovalo malé autíčko, ale na trávník si netroufalo, proto ho bylo potřeba vyhrabat ručně.

Všichni se dali vesele do práce. Hromádek listí přibývalo. Hrábě se brigádníkům v rukou jen kmitaly. Jediný, komu se moc pracovat nechtělo, byl Bohumil. Chvíli hrabal s ostatními, ale pak ho to začalo nudit.

Rubriky
Pohádky

Jak beruška pomáhala

Po bílém květu kopretiny běhala červená beruška Věruška a hlídala si svoje hospodářství. Pod květem, pěkně v suchu a v teple, se pásly vykrmené mšice. Jejich sladké „mlíčko“ beruškám moc chutná, proto se o své stádečko dobře starají. Někdy se stane, že se k němu nenápadně dostane jiná beruška, která si chce ukrást trochu té dobroty. To má potom beruška Věruška plné ruce práce, aby

Rubriky
Pohádky

Spadlístek a Malovánek

Skončily prázdniny, sluníčko začínalo ztrácet svou letní sílu a ve svých postýlkách se začali probouzet skřítci Spadlístek a Malovánek. Jsou to podzimní skřítkové, kteří zodpovídají za listí stromů. Aby se správně vybarvilo a ve správnou chvíli opadalo.

Spadlístek má pelíšek hluboko u kořenového mízního jezírka. Začátkem září začnou na jeho dno dopadat první kapičky mízy, která se vrací před zimou z větví do jezírka a ten zvuk Spadlístka spolehlivě probudí. Protáhne se, jedním otevřeným očičkem mrkne do jezírka, spokojeně pokývne hlavičkou, že je všechno jak má být a už šplhá nahoru.

Rubriky
Pohádky

Rozum a Štěstí

Jednou potkalo se štěstí s Rozumem na nějaké lávce. „Vyhni se mi!” řeklo Štěstí. Rozum byl tehdáž ještě nezkušený, nevěděl, kdo komu se má vyhýbat; i řekl: „Proč bych já se ti vyhýbal? Nejsi ty lepší než já.”
„Lepší je ten,” odpovědělo Štěstí, „kdo více dokáže. Vidíš-li tam toho selského synka, co v poli oře? Vejdi do něho; a pochodí-li s tebou lépe nežli se mnou, budu se ti pokaždé

Rubriky
Pohádky Z pohádky do pohádky

Čert a Káča

V jedné vesnici bydlela Káča. Byla svobodná, a to už ji bylo k čtyřicítce, ale nikdo ji stále nechtěl. Ve vesnici byla každou neděli muzika. Káča tam pokaždé chodila a doufala, že ji někdo vyzve k tanci, ale nikdo to neudělal. Proč? Káča byla protivná a každý se raději od ní držel dál.

Přišla další neděle a Káča šla znovu na zábavu. Jako vždy si sedla ke kamnům a sledovala, kdo s kým tancuje. Doufala, že pro ní také už konečně někdo přijde.
Najednou se v sále objevil myslivec, kterého nikdo neznal. Objednal si pití a zamířil si to přímo ke Káče. „Napij se, krásná dívko,’ oslovil ji a podal jí džbán.

Rubriky
Pohádky Z pohádky do pohádky

O třech přadlenách

Byla jedna chudá vdova a měla jen jednu dceru, a té říkali Liduška. A že neměly žádných polí, ba ani jedinké kravičky, živily se přádlem. Liduška byla sice velmi hezké a způsobné děvče, ale měla od sebe tu chybu, že byla náramně líná a kdykoli měla sednouti ke kolovratu, dala se vždycky do pláče, a když ji matka přece k tomu přivedla, nestálo to její přádlo ani za řeč. Jednou to ale matku již omrzelo, i rozhněvala se a dala jí pohlavek. Tu se dala Liduška do náramného pláče a nářku, až to bylo

Rubriky
Domácí zvířata a jejich mláďata Pohádky Z pohádky do pohádky

Neposlušná kůzlátka

V jedné chaloupce žila koza se svými kůzlátky. Jednoho rána šla koza jako obvykle na pastvu. Když odcházela, varovala malá kůzlátka: „Kůzlátka, děťátka, já jdu na pastvu, abych měla pro vás mlíčko, ale vy buďte hodná a nikomu neotevírejte. Mohl by přijít vlk a všechny vás sežrat.“

Za okny ale kozu slyšel vlk a rozhodl se, že na kůzlátka vyzraje a sežere je. Proto počkal, až koza odejde a potom zaťukal na dveře. „Kůzlátka, děťátka, otevřete mi vrátka. Ve vemínku mlíčko nesu, v hubě voděnku a na rohách travičku.“

Rubriky
Péče o děti Zprávy

Zimní detoxikace organismu nejen pro maminky

Jak se zbavit škodlivých látek z organismu v zimních měsících? I když jsme spíše zvyklé na jarní očistu těla, kdy s prvními slunečními paprsky vyrazíme do přírody, zaběhat si, nakoupíme zeleninu, připravujeme si očistné čaje, vyměňujeme šatník.. Ani v zimě bychom neměli zapomínat na očistu. I když nás honí mlsná, o vánocích často hřešíme a jíme jídla, která přes

Exit mobile version