Rubriky
Středočeský kraj

Strašidelný pohřební průvod

Podle starých letopisů a vzpomínek pamětníků bývala dříve i ta povětrnost jiná. Panovaly krutější zimy se sněhem po pás a mrazy, až stromy pukaly, a tak žhavá léta, že lidé vedrem omdlévali a na troud vyprahlé lesy se samy vznítily. Byly tak urousané roky, že obilí nastojato hnilo, a naopak zase tak suché, že ozimy uschly a jař vůbec nevzešla.

Rubriky
Středočeský kraj

Pověst o sedmadvaceti popravených

Nikdo neví, kde odpočívá všech dvacet sedm českých pánů, kteří položili život 21.června 1621 na Staroměstském náměstí. Jejich hlavy byly pro výstrahu vyvěšeny v železných koších na Staroměstské mostecké věži, a teprve po dlouhé době je směli příbuzní vložit do krabic označených jmény a pohřbít kdesi v Týně; avšak vypráví se, že tajným rozhodnutím byly z toho místa odneseny a pochovány v kostele svatého Salvátora, anebo možná někde docela jinde. A tak se dodnes neví, kde odpočívá

Rubriky
Středočeský kraj

Slepý hudebník

Jedna z nejznámějších karlštejnských pověstí povídá o slepém hudebníkovi, který – doprovázen na každém kroku věrným psem – hrával v hradě na loutnu. V té době tu byl na návštěvě brunšvický kníže s proradným komorníkem, který se ho na hostině pokusil otrávit. Podal šlechtici číši s otráveným vínem, ten ji ale – nic netuše – předal zpěvákovi. Ať se prý napije, když celý den tak pěkně vyhrával. Když prostý muzikant pozvedl pohár ke rtům,

Rubriky
Středočeský kraj

Feministický omyl na Karlštejně

Kdysi na Karlštejn nemohly ženy – to se traduje dodnes a nejeden laik je sto tomu uvěřit. Však ho v tom utvrzuje i Vrchlického veselohra Noc na Karlštejně. Není to pravda, na Karlštejn měly ženy přístup stejně jako na kterýkoli jiný hrad. Zmatek v tom udělal už v 16. století Václav Hájek z Libočan, který ve své kronice zmínil hrad Karlík. Ten stál nedaleko odsud a podle Hájka měl sloužit jako noclehárna pro

Rubriky
Středočeský kraj

Zpropadený zámek

Antonín Cechner zde však ještě v roce 1913 při popisu památek v rakovnickém okrese registruje “sporé stopy sklepů”. Významný regionalista Jan Renner dokonce roku 1937 uvádí, že “jsou v lese, kde lid říká na Zpropadeném zámku, patrné sledy někdy opevněného sídla.” Co je tu k vidění dnes? Terénní profil připomíná zbytky valů s příkopy obklopujícími vyvýšený prostor, který je porostlý smíšeným lesem. Na jedné straně je tento prostor chráněn strmým srázem padajícím do údolí potoka, který se o něco níže – V Luhu pod Branovem – vlévá do řeky Berounky. Z druhé strany je

Rubriky
Středočeský kraj

Ďáblovo oko

Pověst říká, že pražský orloj vznikl z jiných důvodů než jen aby ukazoval čas. Původně prý šlo o promyšlený plán tajného bratrstva, které najalo výtečné odborníky – hodináře Mikuláše Kadaňského z Kadaně, univerzitního rektora matematika Johanna Šindela, astrologa Nicolase a tajemného kazatele známého pod jménem Rasach. Ve znamení měli archanděla Uriela, který byl (židovským) andělem znajícím tajemství pohybu nebeských těles a zjevení, byl i patronem proroctví a alchymie. Orloj také původně vypadal zcela jinak – byl bez soch, bez svatých v okénkách, bez

Rubriky
Středočeský kraj

Pověst o kostlivci na staroměstském orloji

Ze všech postav na radničním orloji se vždycky nejvíce vyprávělo o kostlivci; nejspíš to bylo tím, že vzbuzoval největší hrůzu a proto mu lidé přikládali podivnou moc i schopnost věšteckou.

Vyprávělo se o něm, že když se na dlouhou dobu pokazí, přicházejí na český národ těžké časy a kostlivec jim dává znamení prvním kývnutím hlavy. Jeho moc může zmařit jen chlapec narozený v novoroční noci; jakmile se orloj uvede po dlouhé přestávce znova do pohybu a v půlnočním čase kostlivec poprvé kývne, vyrazí chlapec od Týnského chrámu a poběží přes celé náměstí k radnici tak rychle, aby doběhl k

Rubriky
Středočeský kraj

O Švédech a ukradeném býku

Za třicetileté války neustále procházela Rakovnickem vojska válčících stran. Jednou to byli císaři, pak zase stavové, jindy Švédové. Ať už patřili k jakékoliv korouhvi, všichni se chovali stejně. Rabovali, loupili, znásilňovali, vraždili. Málokterá vesnice zůstala jejich návštěvy ušetřena. Tak se také jednou stalo, že do Hředel přitáhl oddíl Švédů. Vojáci s sebou hnali uloupený dobytek. Zastavili se u staré hředelské krčmy, která stávala při staré silnici, aby se tu posilnili před další cestou. Dobytek nechali na návsi bez

Rubriky
Středočeský kraj

Zlatý poklad na Valdeku

Na hradbách prý se tu zjevovala bílá paní. Bývalo ji vidět o půlnoci a v pravé poledne, a kdo prý jí přišel do cesty, na toho se vrhla. Hlídá ukrytý poklad, jehož částí je také zlatý stůl s dvanácti zlatými židlemi. Je to zjevení zámecké paní, kterou tu vedví roztrhli dva zločinní augustiniánští mniši. Podle jiných verzí se tato příhoda vztahuje k tzv. Studánce paní Lídy u kláštera sv. Dobrotivé. Říká se také, že

Rubriky
Středočeský kraj

Pověsti o zjevení v Hrabří

Mladé selce u Koukolů v Hrabří se narodilo děťátko. Byla po porodu zesláblá, a tak maličké pokřtili bez ní. Vybrali mu jméno, které se jí pranic nelíbilo. Proplakala proto celé noci. Od křtu maličké postonávalo a zanedlouho zemřelo. Položili ho do rakvičky a uložili do světnice. Ráno ale nebylo k nalezení. Darmo je všude hledali. Teprve o žních našli ženci dětskou kostřičku v obilí. Matka se z toho pomátla na rozumu a utopila se v rybníku na návsi. Na hřbitov sebevražedkyni pohřbít nesměli, pochovali ji proto v

Exit mobile version