Lev si zašel na trvalou
Lev si zašel na trvalou,
poručil si, honem alou!
Stříhat, česat a tak dál,
chci být fešák, vždyť jsem král.
Jsem
Když jsi kamarád…
D
Když jsi kamarád, tak pojď si s námi hrát, *
A
když jsi kamarád, tak pojď si s námi hrát. *
D
Když jsi kamarád, tak pojď si hrát,
D7 G
uvidíš jak budeš rád,
D A D
že nás můžeš napodobovat, *
(* – zde postupně vkládáme gesta a citoslovce:
ňaf ňaf, ňuf ňuf, haťa paťa, ééé, cink, kuku, plesk (bum))
Vřele doporučuji. Hrál jsem na kytaru. Začali jsme nejprve od pomalého tempa, postupem jsme tempo zrychlili. Děti se potom smály.
Jak zabavit dítě, když venku prší?
Jak zabavit dítě, když venku prší? Vyrobte si bonboniéru!
Potřeby na bonbóny: piškoty, marmeláda, párátka, gumoví medvídci apod., rozinky či jiné sušené ovoce. Na krabici: papírová krabička od vajec, prstové barvy
- Piškoty slepíme marmeládou. Na párátko napíchneme želatinové bonbóny a sušené ovoce, celé to zapíchneme do piškotu. Můžeme máčet v libovolné polevě. Vynikající trénink jemné motoriky, ti co nepracují, ujídají 🙂
- Krabici od vajec pomalujeme zvenku prstovými barvami nebo polepíme kousky nastříhaných (balících) papírů.
- Po zaschnutí polevy naskládáme do krabice, zbytek uložíme z dosahu na potom. Navrhněte dítěti, aby všem nabídlo a pochlubilo se tak svou prací.
- (pozn. redakce: pokud se vám nezamlouvá krabička od vajec – z hygienických důvodů – lze doplnit potravinářským alobalem, nebo vymyslet jinou kreativní náhradu).
…
Barevné řady
Pomůcky: karton, nůžky, barevné fixy nb pastelky, popř. barevné papíry a lepidlo, různě barevné knoflíky (nejlépe v základních barvách)
Příprava hry: z kartonu vystřihněte pruhy široké asi pět centimetrů a třicet centimetrů dlouhé. Na pruhy namalujte několik puntíků různých barev. Puntíky mohou být z barevného papíru nalepeného na pruh kartonu.
Popis hry: každé dítě se snaží přiřadit své knoflíky na puntíky a samostatně položit další knoflíky ve správném pořadí. …
Měsíc a Lucinka
Lucinka ležela ve své postýlce s medvídkem v náručí a ne a ne usnout. Za oknem se na ni usmíval Měsíc v úplňku. Úplněk se říká Měsíci, když září na obloze jako nedělní koláč od babičky. Lucince se zdálo, že na ni Měsíc mrká a něco jí chce říct. Vstala z postýlky a šla k oknu.
„Co bys mi rád pověděl, Měsíčku?“ zeptala se potichoučku.
…
Pohádka o mém hrnci v kredenci
Byl ušatý, vlastně uchatý. Navrch zelený, uvnitř bílý a smál se, dokonce mluvil. Řeknete si, obyčejný hrnec ! A hrnce přece nemluví. Ale hned vás z toho vyvedu. Když má hrnec ucha, jako by měl uši. Slyší a poslouchá, co si povídáte. Za chvíli se naučí i mluvit, zkouší si to nejdříve tiše v kredenci a pak se odváží i nahlas. Ale nepředbíhejme.
Než můj hrnec promluvil, byl to dareba skoro k ničemu. Co mohl, nedovařil, co mohl, spálil či připekl. Takový Budižkničemu! To jsem si o něm myslela. Dokonce už i moje babička s ním mívala trápení. Jednou se jí vysmekl z rukou, poskakoval ze schodů a notně se otloukl. Tam, kde se na něm odrazil zelený smalt, tam …
Výrobek vhodný pro každou příležitost
Pomůcky: sklenice s úzkým hrdlem, luštěniny všeho druhu, pytlovina nebo děrovaná látka, lýko
Do misek si nasypeme luštěniny, které seženeme. Já jsem použila krmný bob, pohanku, jáhly, čočku žlutou i hnědou, hrách, fazole. Skleničku plníme střídáním luštěnin až po hrdlo, to pak ozdobíme kusem pytloviny, zavážeme lýkem. Je to nenáročná rychlovka s velkým úspěchem.
Zkoušela jsem také plnit sklenici barvenou rýží. Jako barvu jsem použila potravinářské barvivo, které jsem rozmíchala v malém množství vody a tímto roztokem jsem zakapala běžně dostuonou nejlevnější rýži a za občasného míchání nechala v pokojové teplotě zaschnout. Použila jsme více barev, měla jsem tedy pestrou škálu obarvené rýže a tou jsem plnila sklenici stejným způsobem jako u luštěnin. Efekt byl super, jen pozor na …
Čert a Káča
V jedné vesnici bydlela Káča. Byla svobodná, a to už ji bylo k čtyřicítce, ale nikdo ji stále nechtěl. Ve vesnici byla každou neděli muzika. Káča tam pokaždé chodila a doufala, že ji někdo vyzve k tanci, ale nikdo to neudělal. Proč? Káča byla protivná a každý se raději od ní držel dál.
Přišla další neděle a Káča šla znovu na zábavu. Jako vždy si sedla ke kamnům a sledovala, kdo s kým tancuje. Doufala, že pro ní také už konečně někdo přijde.
Najednou se v sále objevil myslivec, kterého nikdo neznal. Objednal si pití a zamířil si to přímo ke Káče. „Napij se, krásná dívko,’ oslovil ji a podal jí džbán. …
O třech přadlenách
Byla jedna chudá vdova a měla jen jednu dceru, a té říkali Liduška. A že neměly žádných polí, ba ani jedinké kravičky, živily se přádlem. Liduška byla sice velmi hezké a způsobné děvče, ale měla od sebe tu chybu, že byla náramně líná a kdykoli měla sednouti ke kolovratu, dala se vždycky do pláče, a když ji matka přece k tomu přivedla, nestálo to její přádlo ani za řeč. Jednou to ale matku již omrzelo, i rozhněvala se a dala jí pohlavek. Tu se dala Liduška do náramného pláče a nářku, až to bylo …
Rýma
Venku je ošklivo,
smutno a deštivo.
K tomu mám rýmu,
nemůžu v kostýmu
na maškarní ples –
ten je právě dnes. …