Pověsti

Strašidelný pohřební průvod

Podle starých letopisů a vzpomínek pamětníků bývala dříve i ta povětrnost jiná. Panovaly krutější zimy se sněhem po pás a mrazy, až stromy pukaly, a tak žhavá léta, že lidé vedrem omdlévali a na troud vyprahlé lesy se samy vznítily. Byly tak urousané roky, že obilí nastojato hnilo, a naopak zase tak suché, že ozimy uschly a jař vůbec nevzešla.

Pověst o sedmadvaceti popravených

Nikdo neví, kde odpočívá všech dvacet sedm českých pánů, kteří položili život 21.června 1621 na Staroměstském náměstí. Jejich hlavy byly pro výstrahu vyvěšeny v železných koších na Staroměstské mostecké věži, a teprve po dlouhé době je směli příbuzní vložit do krabic označených jmény a pohřbít kdesi v Týně; avšak vypráví se, že tajným rozhodnutím byly z toho místa odneseny a pochovány v kostele svatého Salvátora, anebo možná někde docela jinde. A tak se dodnes neví, kde odpočívá …

Slepý hudebník

Jedna z nejznámějších karlštejnských pověstí povídá o slepém hudebníkovi, který – doprovázen na každém kroku věrným psem – hrával v hradě na loutnu. V té době tu byl na návštěvě brunšvický kníže s proradným komorníkem, který se ho na hostině pokusil otrávit. Podal šlechtici číši s otráveným vínem, ten ji ale – nic netuše – předal zpěvákovi. Ať se prý napije, když celý den tak pěkně vyhrával. Když prostý muzikant pozvedl pohár ke rtům, …

Hrad Borotín a jeho nemrtvá?

Starý zámek Borotín najdete asi čtyři kilometry od obce Sudoměřice, která se nalézá na silnici Praha – České Budějovice. Ač se této historické památce říká “starý zámek”, tak se nejedná o zámek v pravém slova smyslu. Je to gotický hrad, který byl přestavěn na zámek, ale zřícenina (která se z něj dochovala) nese známky gotického hradu. Gotické je i podzemí této zříceniny, které poskytuje příjemné chladné prostředí i ve vysokých teplotách. V těchto chodbách při troše štěstí spatříte (hlavně za soumraku) netopýří reje. …

Pověst o prelátovi a čertovi

Když zestárnul bohatý krumlovský měšťan Gruntherer, který téměř přes noc zbohatl tak, že pomalu nevěděl, co s penězi, začal mít neklidné spaní. Přiznal se své ženě, že pro majetek a pro peníze upsal duši ďáblu. Ustaraná manželka běžela o radu ke krumlovskému prelátovi. Tento mocný pán, který dovedl účinně a …

Hrad Šelmberk, ohnivé dítě a zjevení svaté Kateřiny Alexandrijské?

Okolo hradu Šelmberk můžeme najít krásnou panenskou přírodu, což je pravděpodobně tím, že na hrad a ani do jeho okolí nevede železnice. Proto sem nepřijde ani mnoho lidí, takže je tu klid pro mnohá zvířata. Snad i proto si tento hrad vyhlédlo mnoho druhů netopýrů. Konají se zde i “netopýří noci” při kterých se pozorují netopýři, chytají se do sítí a pozorují se ultrazvukem. Přitahují-li vás tyto”letájící myšky”, záhadné pověsti, temná gotická atmosféra a krásné lesy, tak je tento hrad stvořen právě pro vás.

Švanda na Šibeničním vrchu

Strakonický dudák Švanda byl vždy vesel, nikdy nikoho nezarmoutil. Vtipem přímo sršel a když nadul měch a spustil na dudy skočnou, neodolali ani staří výměnkáři, aby si v kole mezi chasou nezarejdili. Jednou byl na posvícení v Dražejově, nedaleko Strakonic. Toho léta byla dobrá úroda, byl proto blahobyt.

Švanda hrál celé tři dny, celé tři noci. Jídla i pití bylo hojnost, stále ho zdržovali a – samo sebou se rozumí – že proti tomu ničeho nenamítal. Teprve čtvrtého dne, za temné noci pověsil dudy na záda a ubíral se k domovu.

Čert na faráře nevyzrál

Horní Vltavice – Do konce století zbývalo už jen pár měsíců, ale faráři v Horní Vltavici nebylo souzeno se ho dožít. Pater František po krátké nemoci skonal, ale jeho místo nezůstalo dlouho prázdné. Volarský kaplan Gustav Praxl, který nastoupil na post duchovního správce zdejšího farního kostelíka po Františkovi, byl snaživý a měl v osudu dáno, že jednou svěřenou farnost proslaví široko daleko a kostel, faru i hřbitov zvelebí. Ale o tom, onoho letního dne roku 1899, samozřejmě ještě nikdo neměl tušení.

Ballada z rokoka

Napsal ji Alois Jirásek podle vyprávění svého přítele Mikoláše Alše. Tato příhoda žije ve zdejší krajině v několika verzích lidového vyprávění a Červený kříž ve vrážských lesích a tři stejné kapličky, postavené v pravidelném trojúhelníku kolem Cerhonic, jsou trvalou připomínkou krvavé události, k níž dala podnět nešťastná lidská lakota. Na opuštěné, bažinatém místě v lesích se odehrála tragédie tří Francouzek v době francouzsko rakouské války v roce 1742. Po porážce francouzské armády 23. května 1742 u Českých Budějovic rakouskými vojsky, pod vedením knížete Lobkovice, ustupovali Francouzi z Písku přes Mirotice, Rakovice a Mirovice. …

O Latránu a založení hradu Krumlova

V dobách temného středověku, kdy v místech dnešního Českého Krumlova neleželo ani město ani hrad, se v údolí řeky Vltavy rozprostíraly rozsáhlé temné hvozdy, kterými vedla obchodní stezka z Rakous do českého vnitrozemí. A právě na skále nad říčním brodem v lesích měli své sídlo loupežníci a lapkové, zkrátka lotři, kteří přepadávali a olupovali pocestné i kupecké vozy, projíždějící lesnatým krajem. Ovšem …

Přejít nahoru