Velikonoční svátky

Vejce a jejich zdobení

Vejce byla symbolem života už v dobách pohanských. Dodnes je spojováno s oslavami příchodu jara a nového života v přírodě. K pomlázce patří pestrobarevně pomalovaná vajíčka. V historii je to doloženo již na počátku 10. století.Tím že na jaře slepice snáší více, tak se s vejci nemuselo šetřit, při přípravě jídel i při koledě. Vejce byla součástí dávek odváděných vrchnosti a církvi i učitelům.
Magická síla připisovaná vejci se využívala v léčebných a sexuálních praktikách, měla napomáhat plodnosti lidí, zvířat i rostlin. Skořápka neboli „vejdunek“, byla …

Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 9/9Pokračovat ve čtení »

Pomlázka

Pojem velikonoční pomlázka má tři hlavní významy:

• znamená obyčej šlehání dívek a žen jarními pruty, většinou spojené s koledováním
• pomlázka znamená také prut, častěji spletené pruty
• pomlázka jako velikonoční dar  …

  Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 8/9Pokračovat ve čtení »

Velikonoční pondělí

Říká se mu také červené pondělí. Ze všech velikonočích svátků je nejoblíbenější. Kvůli pomlázce. Ta je spletena z vrbového proutí a ozdobená pestrobarevnými stuhami. Krajově se jí říká různě: mrskačka, šlehačka, tatar, žíla, šlahačka, pamihoda, korbáč, konak, čugar, kančák, šibák, rocák a podobně. Mrskání na Červené pondělí u nás dokládají záznamy z konce 14. století. Tehdy prý šlehali nejen muži ženy, ale i opačně. Ze vzájemného mrskání se …

Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 7/9Pokračovat ve čtení »

Boží hod velikonoční

Velikonoční neděle, říká se jí též Velká, je svátečním dnem. Dopoledne se lidé scházeli v kostele na bohoslužbě. Tato neděle byla dnem radosti celého křesťanskéhé světa ze svého vykoupení. Do kostela se nosily ke svěcení různé pokrmy, mazance, beránek, vejce, ale i chléb a víno. Boží hod byl dnem příjemným, odpočinek a sladké zahálení. Bylo třeba jen nakrmit dobytek. Běda ale hospodyni, která vzala žehličku či jehlu do ruky. Zanítily by se jí prsty.  …

Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 6/9Pokračovat ve čtení »

Bílá sobota

Bílá sobota je posledním postním dnem a časem přechodu, očekávání a příprav na Velkou noc
Doma se uklízelo, bílilo, pekly se mazance a beránci, pletly pomlázky, zdobila vajíčka. Mazanec je u nás nejstarším velikonočním pečivem a byl původně bez cukru. Do 18. století se připravoval z mouky, másla, vajec a sýra nebo tvarohu a plnil se masem.  …

Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 5/9Pokračovat ve čtení »

Velký pátek

Nejvýznamnější den křesťanských Velikonoc, čas smutku a nejdůslednějšího půstu k poctě ukřižování Ježíše Krista. Lidové přívlastky Bolestný, Tichý pátek vyjadřuje smutek, pokání a půst věřících pro památku ukřižování a smrti Ježíše Krista. Je to velký svátek křesťanů, zvláště protestantů.  …

Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 4/9Pokračovat ve čtení »

Zelený čtvrtek

Je podle liturgického kalendáře dnem radosti i žalu, kdy se připomíná Kristova poslední večeře s učedníky, jejichž počet symbolizoval dvanáct izraelských kmenů. Pojmenování dostal Zelený čtvrtek s největší pravděpodobností podle zeleného mešního roucha používaného tento den při katolických bohoslužbách. Na Zelený čtvrtek se do soboty naposledy rozezní zvony a poté jsou nahrazeny řechtačkami. Na Zelený čtvrtek kluci běhávali po vsích a dělali strašlivý rámus na dřevěné hrkačky a klapačky, ať už malé, padnoucí do ruky či velké připevněné na trakaře. Říká se „zvony odlétají do Říma“.  …

Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 3/9Pokračovat ve čtení »