MC, MŠ, RC

Montessori školka: Jak to v ní chodí?

Montessori pedagogika se mezi rodiče stále více šíří. Vzniká stále více mateřských škol, které mají v názvu montessori. Rodiče často vůbec nevědí, co od montessori zařízení čekat, případně se těžko orientují v tom, jak vypadá dobrá montessori mateřská škola, která plně naplňuje dané principy.

Cílem knihy je ukázat rodičům, jak taková autentická školka vypadá, a také odpovědět rodičům na otázky, které je při návštěvě montessori školky napadají. Zároveň kniha zdůvodňuje, proč se zde s ohledem na vývoj dítěte a teorii montessori pedagogiky určité věci dějí, např. proč nejsou na nástěnkách sněhuláci, proč je ve školce pracovní ticho, proč se ráno všichni nescházejí na společném kruhu, proč se zde nečtou pohádky, zda není v montessori málo pohybu, jak je to s kreativitou, proč nejsou ve třídách hračky apod.?

Rodiče se tak stanou vědomými a poučenými partnery pedagogů, budou vědět, na co se učitelů ve vybrané školce ptát a budou se moci poučeně rozhodnout, která školka je pro jejich dítě nejvhodnější.

Autor: Hana Slabá
brož., 216 s., 299 Kč, , zakoupíte na www.portal.cz

Mgr. Hana Slabá je lingvistka, lektorka a pedagožka se zkušeností s prací s dětmi od 1,5 roku po dospělé. Učila na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvovala mezinárodní diplomový kurz pro učitele dětí ve věku 3-6 let u Association Montessori International (AMI). Jako hlavní pedagog vedla montessori mateřskou školu, kde později pracovala jako zástupkyně ředitelky. Má zkušenosti ze zahraničních škol v Německu, Nizozemí, Británii, Francii a z mnoha v Čechách. Pracuje jako montessori metodička a odborná asistentka mezinárodních výcviků v Montessori Institutu Praha. Má tři děti, které vede v duchu montessori principů.

Ukázka z knihy

 

Alternativní školky

Soběžně se státními mateřskými školkami se po roce 1989 začaly u nás profilovat tzv. alternativní školy a školky. Tento typ výchovně vzdělávacích institucí  nelze ztotožňovat  pouze se soukromými školkami (či školami) nebo těmi, které se za “alternativní” přímo označují ( reformní školy), ale je potřeba tato zařízení chápat široce jako taková, která se vyznačují pedagogickou specifičností, jenž je odlišuje od běžných škol.

Většina odborníků přes problematiku alternativních škol se shoduje na tom, že pedagogickou alternativou nemusíme rozumět jenom soukromé, církevní či velké pedagogické koncepce, nýbrž, že alternativní mohou být jednotlivé přístupy učitelů, duch a atmosféra tříd i celých škol. Po roce 1989 se setkáváme s větší humanizací, demokratizací a liberalizací českého školství. Relativní novinkou je …

Bezpečná školka pomáhá dětem

Projekt Goodyear Bezpečná školka pomáhá dětem zvládnout základy bezpečného chování v rámci silničního provozu

I přesto, že se celkový počet smrtelných úrazů u dětské populace za posledních deset let snížil téměř o polovinu, stále se nedaří snížit množství úrazů vzniklých v důsledku neopatrného pohybu dětí na dopravních komunikacích. Z hlediska sezonality je období krátce po prázdninách nejrizikovějším obdobím závažných úrazů končících na oddělení dětské traumatologie. Podle statistik připadá na měsíc září téměř 16 % všech dětských úrazů. …

Úspěšný projekt Bezpečná školka pokračuje již pátým ročníkem

Společnost Goodyear Dunlop Tires Czech v těchto dnech zahajuje další ročník projektu s názvem „Goodyear – Bezpečná školka“, jehož hlavním cílem je zvyšovat bezpečnost dětí z mateřských škol v rámci silničního provozu. Projekt má za sebou již čtyři úspěšné ročníky a to nejen v České republice, ale i na Slovensku. V průběhu let byl rozšířen i do dalších zemí, např. Maďarska, Slovinska nebo Chorvatska. V regionu Čechy – Slovensko – Maďarsko se do projektu dosud zapojilo téměř 2 500 mateřských škol. …

Zavádění biopotravin do předškolního stravování

Projekt „Bioškoly“ představuje výsledky dvouapůletého úsilí odzkoušet systém využití potravin v kvalitě BIO ve školním stravování. Přínos i bariéry jejich uplatnění ve stravě dětí mapovala celostátní konference, nabízející téma k diskuzi i politikům a celé společnosti

Model zásobování biopotravinami přijaly školy (snadněji soukromé), kde nechybí zápal – v čase krize je však pokrok menší, než se čekalo

Zdravá škola

V roce 1991 po návštěvě expertů Světové zdravotnické organizace (WHO) se rozšířily v českých školách informace o projektu Zdravé školy. Myšlenka vznikla asi před deseti lety v Evropském úřadu WHO v Kodani jako součást programu Zdraví pro všechny do roku 2000.

Pojetí zdraví vychází z různých oblastí. Nejznámější definicí je ta, kterou publikuje právě WHO. Tato definice říká, že  “Zdraví je stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody”. Nikoliv tedy pouze nepřítomnost nemoci.  Některé současné studie poukazují na rizika současného životního stylu mladistvých, který v dospělém věku může vyústit ve skutečná onemocnění. Alarmující je skutečnost, že přibývá …

Otevřené vyučování

Otevřené vyučování je netradičním způsobem vzdělávání. Na poslání učitele se nic nemění – musí naučit děti určitým znalostem a dovednostem a musí je vychovávat. Otevřené vyučování však vytváří pro práci jiný rámec, než na který jsme zvyklí. Je tedy jednou z cest, kterou se pedagogové snaží změnit ducha školství. Tato metoda vychází z reformní pedagogiky 20. století, z myšlenek C. Freineta, P. Petrsena a M. Montessoriové a pokouší se o jejich originální syntézu.

Jako hlavní rysy otevřeného vyučování můžeme uvést:

  • použití pestrých a mnohostranně účiných technik, forem a metod výuky ( např. hra, umělecká činnost, společná práce, individuální práce, komunikace)
  • reakce na změněné životní podmínky dětí a na vliv masových sdělovacích prostředků a nepříznivých okolností sociálního zázemí tím, že se dává příležitost ke konkrétním aktivním činnostem, rozvíjejícím koncentraci, vytrvalost a schopnost překonávat překážky
  • podporu individuální i společné práce, v níž se rozvíjí a kultivuje vnímání a prožívání, myšlení i praktická činnost
  • změnu vztahu školy k žákovi ve smyslu humanizace a modernizace školní práce
  • změnu tradičního pojetí prostředí třídy i její atmosféry, ovzduší vzájemné důvěry, pochopení, otevřenosti a pomoci

Integrovaná výuka a projektové vyučování 1.část

V současnosti se setkáváme s dvojím obsahem integrace, jednak je používán jako označení po společnou výchovu a vyučování dětí s postižením a druhý význam je alternativní metoda školské práce.  V intergrovaném vyučování se vychází z globálního pohledu na skutečnosti, kdy vše souvisí se vším v nekonečných souvislostech a děti jsou vedeny k tomu, aby získávaly celistvý výklad světa.

S integrovanou a projektovou výukou se setkáváme nejčastěji na základních školách. Velmi dobře se uplatňuje na 2. stupni, kde se téma prolíná všemi vzdělávacími oblastmi stanovenými v Rámcových vzdělávacích programech (dále jen RVP). Takže se naskytuje úvaha, zda je vůbec žádoucí a efektivní prvky integrované a projektové výuky aplikovat do předškolní výchovy. Protože tento typ výuky …

Waldorfská pedagogika

Těžko bychom hledali další věhlasnější alternativní pedagogický směr, jakým je právě waldorfská pedagogika. Waldorfská pedagogika je nejrozšířenější typ alternativní školy, vznikající na bázi reformního pedagogického hnutí, které v současné době existuje téměř ve všech vyspělých západoevropských zemích. Tyto školy u nás propaguje Antroposofická společnost a České sdružení pro waldorfskou pedagogiku.

Zakladatelem školy waldorfského typu byl rakouský filosof a pedagog Rudolf Steiner, který vytvořil filosoficko-pedagogickou soustavu o výchově člověka. Tato jeho koncepce je nazývána antroposofie. Pro vhled do jeho filosofie je třeba si uvědomit, jak všestranou osobností Rudolf Steiner byl. Steiner zasahoval do mnoha oborů lidské činnosti, přestože je znám zejména v souvislosti s filosofií a pedagogikou. Podobně proslul i v oblasti tzv. antroposofické medicíny, která je rozšířená hlavně v německy mluvících zemích. Steinerova antroposofie zasahuje do umění a dokonce i do zemědělství. Obecnou všestranost tedy koncipoval také do výchovy a vzdělávání (na tomto místě stačí za připomenutí i Komenského myšlenka “pansofie” – vzdělávat všechny ve všem celoživotně). …

Pedagogika podle Montessori

V současnosti se setkáváme s mnoha pedagogickými směry, které lze úspěšně uplatňovat při výuce dětí předškolního věku.  Ten nejznámější je montessoriovská pedagogika, která vyšla z tzv. klasických reformích škol a jejím hlavním smyslem bylo přiblížit učení co nejvíce potřebám dětí. Montessoriovská pedagogika dosáhla mezinárodního rozšíření. Také v české republice existují mateřské školy, které pracují podle montessoriovské pedagogiky. Smyslem tohoto článku je přiblížit principy montessoriovské pedagogiky širší veřejnosti.

Zakladatelkou směru motessoriovské pedagogiky je italská lékařka a pedagožka Marie Montessoriová, která v roce 1907 otevřela v Římě dětský domov (casa dei bambini) pro děti předškolního věku, který se stal vzorovým zařízením pro Itálii a později pro mnoho zemí po celém světě. Při jeho koncipování vycházela ze svých znalostí lékařky a znalostí zejména rousseauovsko-tolstojevské pedagogiky, která klade důraz na přirozený vývoj jednotlivců a rozvoj schopností. …

Přejít nahoru