Zbrojnoš Vlček byl odsouzen loveckým soudem za přípravu vraždy Jindřicha Prakšického ze Zástřizl, toho času pána na Buchlově. I po mnoha mučeních stále tvrdil, že je nevinen. Když pak měl být už popraven, v zoufalství projevil své poslední přání. Vytrhl na nádvoří malou lípu i s kořeny a korunou ji zas zasadil do země. Řekl pánům, že když se do jara zazelenají kořeny je to důkaz …
V hustých lesích, kde nyní lázeňské místo Karlsbrunn leží, před dávnými časy zbožný poustevník život svůj trávil v modlitbách, odloučen od ostatního světa hříšného. Pohříživ se jednou v tuhý spánek za noci letní, spatřil svatého Huberta. Svatý táže se, co by si poustevník přál. Poustevník přemýšlel a konečně odpověděl: „Chci nemocným prospívati.“ — Probudiv se ze sna, zbožný poustevník …
Zámek, město i panství bruntálské získali po bělohorské porážce Němečtí rytíři od pánů z Vrbna, kteří vedli odboj proti císaři Ferdinandovi II. a byli za to přísně – i na hrdle – trestáni. Za vlády Německých rytířů se na Bruntálsku (jako všude jinde) rozšířily ty nejohavnější pověry, a jednou z nich zachycuje naše povídání: …
Lidová pověst O velmistrovi Janu Kašparu AmpringenaPokračovat ve čtení »
Práce v dolech byla těžká, ale kdo za ni uměl vzít, vydělal víc než obyčejní sedláci. Moc si jich ale neužili. Nejen proto, že umírali mladí, protože uhlí jim ukracovalo životy. Havíři byli také pověstní tím, že peníze se jich moc nedržely – skoro všechny se rozkutálely v místních harendách, které kolem dolů rostly jako houby po dešti. To bylo doma vždycky křiku, když horník přišel “ze šachty” pozdě v noci na vratkých nohou a bez jediného groše.
…
V době třicetileté války se našimi kraji mnohokrát táhly pluky cizích vojsk. Jednou také krajinou mezi Novým Jičínem a Šenovem táhli švédské oddíly vedené generálem Bannerem. Usadili se kolem Bernartického kopce. Tehdy však vládlo v celé zemi velké sucho a všechny potoky v okolí byly vyschlé. Vůdce Švédů Banner v důvěře boží tasil svůj kord a vrazil jej do stráně. V tom místě vytryskl mocný pramen čisté vody. Zde si nabírali vodu a napájeli své koně.
…
Povolání horníka bylo vždy nebezpečné a nejisté, nikdo si nemohl být jistý, jestli už příští chvíle nebude jeho poslední. Je proto pochopitelné, že havíři byli pověrčiví lidé a že v jejich prostředí vznikla celá řada pověstí o nadpřirozených úkazech. Některé byly docela strašidelné – například na některých dolech se věřilo, že horníci, kteří to byli zasypáni při důlních neštěstích se ozývají …
Kdysi dávno sídlili na Kotouči černokněžníci. To byli duchové, kteří nosili dlouhá černá roucha, měli dlouhé vlasy a dlouhé ježaté vousy. Ti bydleli v četných dírách Kotouče a odtud podnikali v temnotě noci své výlety k velké škodě celého okolí Štramberka. Protože Štramberští byli lidé zbožní, tak jim moc škodit nemohli. Proto se rozhodli, že se z Kotouče odstěhují pryč. Tak se stalo, že …
Jak se stěhovali černokněžníci z KotoučePokračovat ve čtení »
Jednou na Štědrý den se vracel domů domů Jura Fajar. Už se pomalu stmívalo a Jura se těšil na svoji chaloupku a štědrovečerní večeři v kruhu rodiny. Jura byl hajným, už mu bylo skoro sedmdesát let, ale co tehdy na své cestě domů zažil, to se mu nikdy v životě nepřihodilo a už ani nepřihodí. Šel zamyšlený domů, vzpomínal, co všechno viděl v lese a co se mu nelíbilo, v duchu na to láteřil. Jak se tak brodil sněhem a láteřil, najednou …
Krtek je typické podzemní zvíře, přesto se zatím do žádného hornického znaku nedostal. Nevděk světem vládne, protože by si to rozhodně zasloužil. Vypráví se řada pověstí o tom, že stál na počátku objevu uhlí v mnoha lokalitách pozdější intenzívní těžby. Jedna taková pověst se vypráví i ve Vrapicích na Kladensku. Původně to byl zemědělský region a tamní sedláci samozřejmě kontrolovali, v jakém stavu jsou jejich pozemky a zda se na nich …
Všechno má mít svůj začátek, tím spíše pak dolování, které z Bohem zapomenutého slezského kraje v krátké době udělalo zemi důlních věží a vysokých pecí. Prvním mužem, který zjistil, že uhlí hoří, byl podle pověsti kovář jménem Keltička, člověk zvídavý, který provozoval své řemeslo ve Slezské Ostravě. To prý se seběhlo tak: Keltička měl pole v údolí zvaném Burňa – tak jako mnoho jiných řemeslníků v oné době se nespoléhal jen na své šikovné …
