2011 06.11

Otevřené vyučování

Předškoláci – omalovánky, pracovní listy | Magazín pro učitelky i rodiče, předškolní a mimoškolní vzdělávání. Aktivity, náměty pro dospěláky a děti v mateřské školce, škole.

Otevřené vyučování je netradičním způsobem vzdělávání. Na poslání učitele se nic nemění – musí naučit děti určitým znalostem a dovednostem a musí je vychovávat. Otevřené vyučování však vytváří pro práci jiný rámec, než na který jsme zvyklí. Je tedy jednou z cest, kterou se pedagogové snaží změnit ducha školství. Tato metoda vychází z reformní pedagogiky 20. století, z myšlenek C. Freineta, P. Petrsena a M. Montessoriové a pokouší se o jejich originální syntézu.

Jako hlavní rysy otevřeného vyučování můžeme uvést:

  • použití pestrých a mnohostranně účiných technik, forem a metod výuky ( např. hra, umělecká činnost, společná práce, individuální práce, komunikace)
  • reakce na změněné životní podmínky dětí a na vliv masových sdělovacích prostředků a nepříznivých okolností sociálního zázemí tím, že se dává příležitost ke konkrétním aktivním činnostem, rozvíjejícím koncentraci, vytrvalost a schopnost překonávat překážky
  • podporu individuální i společné práce, v níž se rozvíjí a kultivuje vnímání a prožívání, myšlení i praktická činnost
  • změnu vztahu školy k žákovi ve smyslu humanizace a modernizace školní práce
  • změnu tradičního pojetí prostředí třídy i její atmosféry, ovzduší vzájemné důvěry, pochopení, otevřenosti a pomoci


Otevřené vyučování se realizuje především na základních školách, v primárních ročnících, ale s určitými modifikacemi se uplatňuje i na 2. stupni základních škol a lze jej využít ve výchovně vzdělávací práci u dětí předškolního věku.

Příkladem realizace otevřeného vyučování je zahájení pracovního dne rozhovorem v kruhu. Tento pořádek symbolizuje, že mezi všemi panuje rovnost, že se jedná o společenství.  K otevřenému vyučování patří také hra, která se samozřejmě přizpůsobuje věku dětí.  Většina psychologů a vývojových pedagogů připisuje právě jí mimořádný význam , protože se jejím prostřednictvím děti mohou hodně přiučit. V praxi mateřských škol se doporučuje kombinovat různé formy her, které podporují rozvoj jednotlivých složek osobnosti dětí. Běžně se kombinují hry manipulační s hrami konstruktivními. Samotná hra manipulační je nejpřirozenější, neboť si ji dítě osvojuje již ve velmi ranném věku ( jde o práci se stavebnicemi, kostkami, vkládačkami). Dále se uplatňují hry tématické neboli rolové. V tomto typu her si děti “na někoho  nebo na něco” hrají. Toto jim umožňuje poznávat a osvojovat si různé role, ale také “umět se dívat na věci z jiného úhlu pohledu” (jsou to hry na doktory, prodavače, učitele, kadeřníky..) V neposlední řadě se uplatňují hry pohybové. Přestože pohybové schopnosti nehrají nejdůležitější roli v pozdější školní úspěšnosti, jsou důležité pro socializaci dětí a pro jeho úspěšné včlenění do kolektivu. Dalším typem her jsou hry didaktické, které umožňují rozvoj rozumových schopností pro školní práci (jde o pexesa, hry typu “Člověče, nezlob se”..)

Novou organizační formou otevřeného vyučování jsou týdenní plány, které představují seznamy úkolů, které by děti v průběhu jednoho týdne měly splnit. Tento týdenní plán připravuje učitel a je programem pro volnou práci dětí. Tady je třeba připomenout, že týdenní plány je vhodné zařazovat až v realizaci otevřeného vyučování v rámci plnění povinné školní docházky, kdežto v mateřských školách se ještě nejeví jako zcela vhodné právě vzhledem k vývojovým zvláštnostem dětí ( předškolní děti nedovedou ještě sami schopně plánovat, žijí převážně v přítomnosti, nemají dostatečně rozvinuté volní vlastnosti a schopnost dlouhodobější motivace, jejich práce musí být  více řízena učitelem).

Naopak je možné v mateřských školách pracovat s různými vyučovacími formami otevřeného vyučování. Mezi konkrétní formy patří netradiční organizování setkávání společných schůzek učitelů s rodiči, kde se prodiskutovávají záměry školy, požadavky rodičů a nejrůznější problémy. Dále jde o spolupráci s ostatními školami, neziskovými organizacemi a občanskými sdruženími. V tomto smyslu je tato podoba výuky a výchovy opravdu otevřená.

Pomocné zdroje:

  • Badegruber, B. Otevřené vyučování ve 28 krocích. Praha: Portál, 1994.
  • Václavík, V. Otevřené vyučování, Praha: STROM, 1997.

Přečtěte si také:

  • Projektové vyučování 2.částProjektové vyučování 2.část V minulé kapitole "Integrovaná výuka a projektové vyučování 1.část" jsme se seznámili s obecnými východisky tvorby výchovně vzdělávacích projektů z nichž vycházejí konkrétní úkoly. Dnes […]
  • Vánoční ozdoby z ovčí vlnyVánoční ozdoby z ovčí vlny Úkol: plstěním pomocí jehly ozdobit nastříhané tvary z plsti barevným ovčím rounem Časová náročnost: 1-2 vyučovací jednotky Věková skupina: 7.ročník ZvŠ (13 -14 let)  Materiální […]
  • Andělský sborAndělský sbor Postup: Andělé jsou vyrobeni z papírového kornoutku, děti zvládly natřít čtvrtku temperovou barvou, vystřihnout a nalepit obličej anděla z barevného papíru, nakreslit obličej fixem, […]
  • Schizofrenie v dětství a adolescenciSchizofrenie v dětství a adolescenci Ztráta reality, narušení vztahu k sobě samému a k vnějšímu světu. To a mnohem více je schizofrenie. Tato duševní porucha však bohužel nezasahuje jen dospělé, ale i děti. Právě diagnóza […]
  • Náš kulíšekNáš kulíšek I když jsi měl ještě v bříšku být, přišel jsi nás už navštívit. Jak ale moudrá slova praví, inkubátor, čas, péče lékařů a sestřiček, moře lásky od vás rodičů to určitě spraví. […]

Publikoval(a) (582) 
Štítky: , , ,

Nápady a inspirace

Vítáme nově příchozí:
Inspirujte se a sdílejte!

FB stránky
FB stránky
FB skupina
FB skupina
Přidej se
Přidej se



Leave a Reply

diskuzní fórum   Vytvořte si vlastní diskusní fórum, poradnu nebo skupinu.


im
2007-2020 Předškoláci - Pedagogický magazín - rozvoj a výchova dětí, ISSN 1804-3615 (single)
Tento portál mediálně zastupuje Impression Media, s.r.o. | Info pro uživatele: sběr a využití dat