Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 8/9

Pomlázka

Pojem velikonoční pomlázka má tři hlavní významy:

  • znamená obyčej šlehání dívek a žen jarními pruty, většinou spojené s koledováním
  • pomlázka znamená také prut, častěji spletené pruty
  • pomlázka jako velikonoční dar 

Pomlázka je nejrozšířenější pojmenování předmětu vytvořeného spletením několika mladých pružných prutů, nejčastěji z vrby nebo břízy. Pomlázky pletli chlapci i jejich tatínci a dědečkové.
Pomlázka byla jakási příležitost přitočit se ke své milé, děvčata zase mohla projevit svůj cit ve zdobení nebo nápisu na malovaném vajíčku či kraslici.

Dospělí koledníci bývají pohoštěni pikatními jídly a alkoholem.

Co ale pak s pomlázkou? Můžete si ji zasadit na zahradě a vyroste vám z ní krásný strom. Pomlázka by se neměla vyhazovat, ale zároveň by si každý chlapec měl další rok udělat novou. Koledování skončilo a co dál. Velikonoční pomlázky či tatary házeli kluci na Moravě ze střechy, aby tam zetlely a podle staré pověry z nich nepřecházela na lidi prašivina. Jinde ji házeli do sklepa, aby se v něm nedrželi žáby.

Šlehání děvčat mělo způsobit to, že dobře vyšlehaná děvčata budou po celý rok zdravá, veselá a pilná a nebudou je štípat blechy.

Po koledování se kluci pustili do počítání koledy. Kus mazance, vajíčka, koláče, drobné peníze. Nejvíce bylo uvařených vajec. Pojídala se samotná, osolená, k chlebu nebo z nich hospodyně udělala salát, či je dala do omáčky.

Jinými zvyky je polévání vodou. Rozšířený zejména na Valašsku.

Tento příspěvek najdete v novém Velikonočním speciálu, který si můžete zdarma stáhnout zde: http://www.nasebatole.cz/?page_id=4497
Lenka Štveráčková

Leave a Reply

Přejít nahoru