Velikonoční svátky

Vejce a jejich zdobení

Vejce byla symbolem života už v dobách pohanských. Dodnes je spojováno s oslavami příchodu jara a nového života v přírodě. K pomlázce patří pestrobarevně pomalovaná vajíčka. V historii je to doloženo již na počátku 10. století.Tím že na jaře slepice snáší více, tak se s vejci nemuselo šetřit, při přípravě jídel i při koledě. Vejce byla součástí dávek odváděných vrchnosti a církvi i učitelům.
Magická síla připisovaná vejci se využívala v léčebných a sexuálních praktikách, měla napomáhat plodnosti lidí, zvířat i rostlin. Skořápka neboli „vejdunek“, byla Celý článek »

publikoval(a) redakce

Pomlázka

Pojem velikonoční pomlázka má tři hlavní významy:

• znamená obyčej šlehání dívek a žen jarními pruty, většinou spojené s koledováním
• pomlázka znamená také prut, častěji spletené pruty
• pomlázka jako velikonoční dar  Celý článek »

publikoval(a) redakce

Velikonoční pondělí

Říká se mu také červené pondělí. Ze všech velikonočích svátků je nejoblíbenější. Kvůli pomlázce. Ta je spletena z vrbového proutí a ozdobená pestrobarevnými stuhami. Krajově se jí říká různě: mrskačka, šlehačka, tatar, žíla, šlahačka, pamihoda, korbáč, konak, čugar, kančák, šibák, rocák a podobně. Mrskání na Červené pondělí u nás dokládají záznamy z konce 14. století. Tehdy prý šlehali nejen muži ženy, ale i opačně. Ze vzájemného mrskání se Celý článek »

publikoval(a) redakce

Boží hod velikonoční

Velikonoční neděle, říká se jí též Velká, je svátečním dnem. Dopoledne se lidé scházeli v kostele na bohoslužbě. Tato neděle byla dnem radosti celého křesťanskéhé světa ze svého vykoupení. Do kostela se nosily ke svěcení různé pokrmy, mazance, beránek, vejce, ale i chléb a víno. Boží hod byl dnem příjemným, odpočinek a sladké zahálení. Bylo třeba jen nakrmit dobytek. Běda ale hospodyni, která vzala žehličku či jehlu do ruky. Zanítily by se jí prsty.  Celý článek »

publikoval(a) redakce

Bílá sobota

Bílá sobota je posledním postním dnem a časem přechodu, očekávání a příprav na Velkou noc
Doma se uklízelo, bílilo, pekly se mazance a beránci, pletly pomlázky, zdobila vajíčka. Mazanec je u nás nejstarším velikonočním pečivem a byl původně bez cukru. Do 18. století se připravoval z mouky, másla, vajec a sýra nebo tvarohu a plnil se masem.  Celý článek »

publikoval(a) redakce

Velký pátek

Nejvýznamnější den křesťanských Velikonoc, čas smutku a nejdůslednějšího půstu k poctě ukřižování Ježíše Krista. Lidové přívlastky Bolestný, Tichý pátek vyjadřuje smutek, pokání a půst věřících pro památku ukřižování a smrti Ježíše Krista. Je to velký svátek křesťanů, zvláště protestantů.  Celý článek »

publikoval(a) redakce

Zelený čtvrtek

Je podle liturgického kalendáře dnem radosti i žalu, kdy se připomíná Kristova poslední večeře s učedníky, jejichž počet symbolizoval dvanáct izraelských kmenů. Pojmenování dostal Zelený čtvrtek s největší pravděpodobností podle zeleného mešního roucha používaného tento den při katolických bohoslužbách. Na Zelený čtvrtek se do soboty naposledy rozezní zvony a poté jsou nahrazeny řechtačkami. Na Zelený čtvrtek kluci běhávali po vsích a dělali strašlivý rámus na dřevěné hrkačky a klapačky, ať už malé, padnoucí do ruky či velké připevněné na trakaře. Říká se „zvony odlétají do Říma“.  Celý článek »

publikoval(a) redakce

Škaredá středa

Škaredé středě se také říká Samometná středa, Smetná středa, Velké středa (pravoslaví) nebo Černá středa. Tento den je připomínkou zrady apoštola Jidáše Iškarionskéh, který se podle tradice ve středu spiknul s farizeji proti Ježíši. Jidáš byl jeden z Kristových dvanácti apoštolů. Podle Bible poskytl židovské veleradě informaci, kde by mohou Ježíše zatknout. Odměnou mu bylo třicet stříbrných. Ježíš při poslední společné večeři označil Jidáše za zrádce. V noci ze čtvrtka na pátek Jidáš vrátil peníze židovské veleradě a spáchal sebevraždu.  Celý článek »

publikoval(a) redakce

Datum Velikonoc je pohyblivý a určují je jarní úplněk měsíce, nejbližší neděle po prvním jarním úplňku. Velikonoce mohou tedy být od 22. března až do 25. dubna. Letos tyto svátky připadají na 8. a 9. dubna.

V našem slavení Velikonoc se prolnuly dvě tradice, které určují jejich charakter. Je to především oslava jara a také v křesťanské podobě zmrtvýchvstání Ježíše Nazaretského. Pro křesťany je důvod slavení Velikonoc příběh umučení, ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše. Z dramatu Ježíšovy smrti, které se odehrálo v Jeruzalémě kolem roku 30, nevzešly jen velikonoční svátky, ale i podstata křesťanské víry. Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem Celý článek »

publikoval(a) redakce