Rubriky
Písmena a číslice Zvířata domácí

Pejsek Punťa, chytrý psíček

Pejsek Punťa, chytrý psíček,
v pátek v parku našel míček.
Byl moc pěkný, veliký,
s červenými puntíky.

Rubriky
Pohádky

O sluníčku

Byl horký letní den. Sluníčko na obloze svítilo a hřálo. Své horké paprsky vysílalo dolů na zem, na stromy, květiny, zahrady, louky, pole, lesy, rybníky, řeky, moře a jezera. Dívalo se dolů a starostlivě zahřívalo zem a nořilo své paprsky do vodních hladin, korun stromů, polí a zahrad, odkud jako dlouhým stéblem vysávalo kapky vody a v podobě malých kapiček páry je rozfoukávalo po čisté obloze.

Rubriky
Básničky s pohybem Ovoce a zelenina Ovoce, zelenina Sklizeň plodů podzimu

Brambora

Kutálí se ze dvora
takhle velká brambora.
(ruce máme před sebou,
motáme s nimi a jako “kutálíme”)

Neviděla, neslyšela,
(dlaněmi zakryjeme oči, uši)
že na ni padá závora.
(mávneme, dvakrát tleskneme rukama)
Kam koukáš, ty závoro?
(pravou rukou se vztyčeným
ukazovákem děláme “ty,ty, ty”)

Na tebe, ty bramboro!
(levou rukou se vztyčeným
ukazovákem děláme “ty,ty, ty”) nebo ukážeme na sebe

Kdyby tudy projel vlak,
(krouživými pohyby rukou
předvádíme “vlak”)

byl by z tebe bramborák!
(opět do rytmu tleskáme)

Rubriky
5+ roků Chůze Komunikace Pozornost

Poznávání přírody

Cíl: založit u dětí elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí a vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj dětí k životnímu prostředí.

Charakteristika: poznávání a pochopení živé i neživé přírody, působení člověka na přírodu a poznání důsledků lidských činností.

Dílčí vzdělávací cíl: vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách.

Rubriky
Pohádky

Pohádka o mém hrnci v kredenci

Byl ušatý, vlastně uchatý. Navrch zelený, uvnitř bílý a smál se, dokonce mluvil. Řeknete si, obyčejný hrnec ! A hrnce přece nemluví. Ale hned vás z toho vyvedu. Když má hrnec ucha, jako by měl uši. Slyší a poslouchá, co si povídáte. Za chvíli se naučí i mluvit, zkouší si to nejdříve tiše v kredenci a pak se odváží i nahlas. Ale nepředbíhejme.

Než můj hrnec promluvil, byl to dareba skoro k ničemu. Co mohl, nedovařil, co mohl, spálil či připekl. Takový Budižkničemu! To jsem si o něm myslela. Dokonce už i moje babička s ním mívala trápení. Jednou se jí vysmekl z rukou, poskakoval ze schodů a notně se otloukl. Tam, kde se na něm odrazil zelený smalt, tam

Rubriky
Pohádky

Proč se hrábě zlobily

V městském parku se uklízelo. Léto skončilo, pomalu se blížila zima. Listí v korunách stromů změnilo barvu, uschlo a opadalo. Pokrylo trávník šustivým kobercem.

Pan zahradník svolal své pomocníky, rozdal jim hrábě a přidělil jim místo, které měli uklidit. Cesty a cestičky vykartáčovalo malé autíčko, ale na trávník si netroufalo, proto ho bylo potřeba vyhrabat ručně.

Všichni se dali vesele do práce. Hromádek listí přibývalo. Hrábě se brigádníkům v rukou jen kmitaly. Jediný, komu se moc pracovat nechtělo, byl Bohumil. Chvíli hrabal s ostatními, ale pak ho to začalo nudit.

Rubriky
Dekorace

Výrobek vhodný pro každou příležitost

Pomůcky: sklenice s úzkým hrdlem, luštěniny všeho druhu, pytlovina nebo děrovaná látka, lýko

Do misek si nasypeme luštěniny, které seženeme. Já jsem použila krmný bob, pohanku, jáhly, čočku žlutou i hnědou, hrách, fazole. Skleničku plníme střídáním luštěnin až po hrdlo, to pak ozdobíme kusem pytloviny, zavážeme lýkem. Je to nenáročná rychlovka s velkým úspěchem.
Zkoušela jsem také plnit sklenici barvenou rýží. Jako barvu jsem použila potravinářské barvivo, které jsem rozmíchala v malém množství vody a tímto roztokem jsem zakapala běžně dostuonou nejlevnější rýži a za občasného míchání nechala v pokojové teplotě zaschnout. Použila jsme více barev, měla jsem tedy pestrou škálu obarvené rýže a tou jsem plnila sklenici stejným způsobem jako u luštěnin. Efekt byl super, jen pozor na

Rubriky
Pohádky Z pohádky do pohádky

O třech přadlenách

Byla jedna chudá vdova a měla jen jednu dceru, a té říkali Liduška. A že neměly žádných polí, ba ani jedinké kravičky, živily se přádlem. Liduška byla sice velmi hezké a způsobné děvče, ale měla od sebe tu chybu, že byla náramně líná a kdykoli měla sednouti ke kolovratu, dala se vždycky do pláče, a když ji matka přece k tomu přivedla, nestálo to její přádlo ani za řeč. Jednou to ale matku již omrzelo, i rozhněvala se a dala jí pohlavek. Tu se dala Liduška do náramného pláče a nářku, až to bylo

Rubriky
Liberecký kraj

Duch Jizerských hor

Kdo Muhu vlastně je a odkud přišel? Podle pověsti se jednou sešli Krakonoš z Krkonoš a Rampušák z Orlických hor a uvažovali o tom co udělat, aby i Jizerské hory měly svého ochránce. Prohlédli si nejdříve kopce, louky a skály od Smrku po Oldřichovské sedlo a přes Černou Studnici až dolů k Jizeře, kde se do ní vlévá divoká Kamenice a dravý Žernovník. Pak se prý zastavili na dnešním Muchově, tehdy ještě tento kopec název neměl a Krakonoš usoudil, že tady je to pravé místo, protože je

Rubriky
Středočeský kraj

Pověst o kostlivci na staroměstském orloji

Ze všech postav na radničním orloji se vždycky nejvíce vyprávělo o kostlivci; nejspíš to bylo tím, že vzbuzoval největší hrůzu a proto mu lidé přikládali podivnou moc i schopnost věšteckou.

Vyprávělo se o něm, že když se na dlouhou dobu pokazí, přicházejí na český národ těžké časy a kostlivec jim dává znamení prvním kývnutím hlavy. Jeho moc může zmařit jen chlapec narozený v novoroční noci; jakmile se orloj uvede po dlouhé přestávce znova do pohybu a v půlnočním čase kostlivec poprvé kývne, vyrazí chlapec od Týnského chrámu a poběží přes celé náměstí k radnici tak rychle, aby doběhl k

Exit mobile version