Ve zříceninách hradu byl údajně ukryt velký poklad střežený zakletým duchem hradního pána a Bílou paní libštejnskou. Byli na hradě kdysi zavražděni pánem z Krašova a jejich kosti byly vhozeny do hlubokých sklepů. Z jejich zakletí je vysvobodil rolník jménem Klouz, což byl jedenáctý potomek nevinných obětí. (Podle jiné verze pouze pochoval jejich kosti). K hradu se váže i varianta pověsti o …
Jednou na Štědrý den se vracel domů domů Jura Fajar. Už se pomalu stmívalo a Jura se těšil na svoji chaloupku a štědrovečerní večeři v kruhu rodiny. Jura byl hajným, už mu bylo skoro sedmdesát let, ale co tehdy na své cestě domů zažil, to se mu nikdy v životě nepřihodilo a už ani nepřihodí. Šel zamyšlený domů, vzpomínal, co všechno viděl v lese a co se mu nelíbilo, v duchu na to láteřil. Jak se tak brodil sněhem a láteřil, najednou …
Krtek je typické podzemní zvíře, přesto se zatím do žádného hornického znaku nedostal. Nevděk světem vládne, protože by si to rozhodně zasloužil. Vypráví se řada pověstí o tom, že stál na počátku objevu uhlí v mnoha lokalitách pozdější intenzívní těžby. Jedna taková pověst se vypráví i ve Vrapicích na Kladensku. Původně to byl zemědělský region a tamní sedláci samozřejmě kontrolovali, v jakém stavu jsou jejich pozemky a zda se na nich …
Všechno má mít svůj začátek, tím spíše pak dolování, které z Bohem zapomenutého slezského kraje v krátké době udělalo zemi důlních věží a vysokých pecí. Prvním mužem, který zjistil, že uhlí hoří, byl podle pověsti kovář jménem Keltička, člověk zvídavý, který provozoval své řemeslo ve Slezské Ostravě. To prý se seběhlo tak: Keltička měl pole v údolí zvaném Burňa – tak jako mnoho jiných řemeslníků v oné době se nespoléhal jen na své šikovné …
U mlýna “Kotuláku” pod Kotoučem stávala kdysi malá chaloupka. Obýval ji chudý krejčí. A protože se živil poctivě, měl bídy stále dost, která každým rokem ještě vzrůstala. Jednoho svatvečera přišel k němu neznámý pán a žádal ho, aby mu ušil oděv. Krejčík přislíbil a tázal se, kdy a kam má mu jej donésti. “Přijdu sám”, řekl neznámý a poohlédnuv se po chudé izbici, odešel. V ustanovený den, kdy měl býti šat dle dohody dohotoven, přišel …
„V celých davech,“ vypravuje Luccä, „v dobách války třicetileté čarodějnice a obludy létaly v povětří; jediné město Cukmantl mělo osm katův, kteříž upalovali jednu „obludu“ po druhé a nemohouce býti hotovi, do ohně házeli konečně i šest až osm „čarodějnic“ najednou, aby práci svou zrychlili.“ Od roku 1630 až roku 1651 bylo upáleno čarodějnic v Cukmantlu 85, ve Frývaldově 102, v Nise 11 a v jiných dvou obcích 44, úhrnem 242. Čarodějnice …
Po krátkém popisu kraje u Vyškova následuje stručný povahopis Hanáků a pak popis města Vyškova. Založení a původ Vyškova má vysvětliti pověst, čerpaná prý „z jakýsi starých spisů, víry hodných“. Pověst zní takto:
Před dávnými časy, v těch dobách, kdy v našich zemích vládl mocný Samo, černaly se tmavé hvozdy na místě, kde stojí dnes Vyškov. Nebylo ani dědin v okolí a řeka vlekla se zvolna tichými, divoce zarostlými …
V širokém okolí, které je tvořeno z jedné strany hradbou Krušných hor a z druhé malebným Českým středohořím, stojí teplický zámek. Ze zámecké věže je vidět na Krušné hory, na místa, kde se odpradávna dobývaly rozličné rudy a stříbro. V sídle majitelů teplického panství se již v 16. století nalézalo takzvané zlatnické ohniště, místo, kde se pěstovala alchymie. Cílem pokusů bylo nalezení kamene mudrců, s jehož pomocí se obyčejné rudy měnily …
Že neexistují trpaslíci, vodníci, hejkalové, divoženky, bílé paní a čarodějnice? Máte pro to nějaký důkaz? Protože např. pověsti Krušných hor v publikaci „Pověsti Chomutovska“ tvrdí něco jiného.
Podle informací, sesbíraných zmíněným autorem knihy, žili trpaslíci v chomutovském kraji zcela určitě. Ovládali prý tajemné síly, díky nimž se mohli stát neviditelnými, ale samozřejmě věděli …
K mnoha kopcům v severních Čechách, které prý ukrývají ve svých útrobách zlaté poklady, patří i Buková hora na Děčínsku, dnes známá hlavně díky obrovské stavbě televizního převaděče. Přestože se poklad zatím nikomu nepodařilo spatřit, již od nepaměti bylo v kraji všeobecně známo, že se jedná o obrovský kus zlata, připomínajícího muže s dlouhým plnovousem. V rozeklané skalní sluji ho nepochybně ještě dnes střeží …
Děčínsko: O zlatém pokladu pod Bukovou horouPokračovat ve čtení »
