Jméno autora: redakce

Čert

Jako koza rohatá vypadal náš čert.
Ocas měl až za vrata, odnes by nás hned.
Do pekla černého, do kotle velkého.
Ale hodný Mikuláš přehodil přes čerta plášť,
zlatou berlí zakouzlil, čerta zastavil.
Pak proutěný koš plný dárků před nás postavil
a krásný anděl nás po vlasech něžně pohladil.

Říkanky pro upevnění hlásek C, S, Z

rikanky pro upevneni hlasek cszKniha je čtvrtou publikací z cyklu logopedických textů určených převážně dětem, které mají v řeči větší obtíže než pouze výslovnostní. Obsahuje ilustrované básničky, které slouží k upevnění ostrých sykavek C, S, Z v různých pozicích ve slově. Básničky respektují vývoj řeči a jsou sestaveny tak, že neobsahují vývojově nejobtížnější hlásky R a Ř ani ostatní sykavky. V závěru je i několik říkanek k procvičení diferenciace ostrých a tupých sykavek. K jejich využití lze přistoupit, pouze když dítě umí C, S, Z i Č, Š, Ž.

Na každého jednou dojde

V lesíku žily pracovité veverky, které sbíraly jídlo na zimu. Všechny poctivě sbíraly a dávaly je do společné spíže. Avšak veverka Rita sbírala potravu jen pro sebe. Nasbírané dobroty si schovávala do komůrky.

Nastala zima a zásob ubývalo. Nejstarší veverák řekl:
„Budeme muset zmenšit příděl potravy, nebo nikdo z nás zimu nepřežije.“
Veverka Rita si pomyslela, že ona ano, neboť ona měla ve své komůrce ještě dost jídla. Ale protože byla chamtivá, s nikým se nechtěla rozdělit, udělala si ve své komůrce past na nenechavce.

Září volá

Září volá nás do školky,
to už neuvidíš létat poštolky.
Budeš chvilku s dětmi venku,
pak očekávej zase tvojí maminku.
Kamarádi už na Tebe čekají,
příjemně se s tebou pobaví.

Spěchat se vždy nevyplácí, zvědavost též smysl ztrácí

V jednom malém domečku uprostřed lesíka, kde zpívali ptáci, všude tekly pramínky potůčků a všechno kolem vonělo a kvetlo, stála sklenička s vodou.
Voda povídá skleničce: „Skleničko, skleničko, jak to venku krásně žije, svítí, kvete, se raduje. Chtěla bych se na chviličku podívat ven, nechci býti stále tady, ve skleničce jen.“ Sklenička odpoví: „Vodo, vodo, vodičko, nevím, potěší-li tě srdíčko, vyjdeš-li ven, už nebudeš k užitku, hajný z lesa utahaný, nebude mít k úpitku.
Voda si říct nedala, překlopila skleničku, rozlila se po chaloupce.
Teď jen vyschne na podlaze, zvědavost se platí draze.
Dobře jí radila sklenička, však neposlechla ji vodička.

Přejít nahoru