Jméno autora: redakce

Byla jedna propiska a pastelka. Ostatní pastelky, tužky, propisky byly v pouzdře, propiska s pastelkou ležely na stole. Propiska s pastelkou byly velmi smutné. Propiska mluvila jen o malých a velkých písmenkách, pastelku zajímaly jen barvičky světa, ve kterém žije. Jednou přišel domů kluk, kterému patřily všechny pastelky, fixy, pera, propisky i tužky. Vysypal pouzdro a odešel. K propisce se náhodou zakutálelo pero. I začali si povídat o písmenkách, jak je úžasné, když je mohou napsat. …

Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledáČíst více »

Na dvorku jednoho stavení žil pejsek Alík a kohoutek Honza. Jednou se pejsek Alík rozhodl, že si postaví krásnou a velikou boudu. Nejprve si pejsek pečlivě vybral dřevo. Když byl s výběrem spokojený, dal se do práce. Vše pečlivě přeměřoval.

Kohout Honza si z něho dělal legraci: „Alíku, ty všechno děláš pomalu, takhle boudu nepostavíš ani do zimy. To já bych to měl, už dávno postavené.“
Pejsek Alík jen odvětil: „Tak se ukaž, Honzo.“ …

Dvakrát měř, jednou řežČíst více »

Bylo nebylo, tak pohádka vždy začíná, v jednom domě žil malý kluk. Hošík se mohl jmenovat Ota, Pavel nebo Kája, ale ten náš se jmenoval Kuba. Byl to kluk jako každý jiný, chvilku neposeděl, honil se za míčem venku na sídlišti, lezl po stromech nebo si hrál s kamarády. Prostě normální kluk. …

Z pohádky do pohádky: Pomoc strašidlo?! (1/10)Číst více »