Byl jeden táta a máma a měli jediného syna Honzíčka. Ještě byl chlapec, a už byl náramně silný. Jednou vyběhl za mámou do lesa, když sbírala chrastí. Chvilku se na ni dívá a potom povídá: “Ale mámo, nesbírejte se s tím, počkejte!” A chytil strom, vytrhl ho i s kořenem a …
Jedna matka měla malou dcerku. Každé ráno jí dávala k snídani mléko. Za děvčátkem přicházel had a mléko pili spolu. Když dopili, šla dcerka za matkou a prosila: “Maminko, dej mi ještě, Sísa mi to vypila.” Maminka nevěděla jaká Sísa, myslela, že je to …
Byl jeden chudý švec a měl čtyři děti, děvče a tři hochy. Ale chaloupka to nemohla uživit a nouze s bídou si tam podávaly ruce. Měl tam ve vesnici bratra rychtářem, ten dělal jen bastanta, a tuhle žebrotu že nechce ani znát. Tak co, odnikud pomoc žádná, kluci byli už dost velcí, ať si jdou hledat nějakou službu. Poslal je tedy do …
Mladičkou královnu tížily přísné zvyky na královském dvoře. Jak mohla, odběhla si na kraj lesa a tam se bavila po svém: zula si střevíčky a brouzdala se v potoce, z pomněnek si pletla věnečky a z bílých křemínků skládala obrázky květin a zvířátek. Jednou seděla u lesní tůňky a ze sítí si dělala zelenou kolébku, že do ní položí kytičku sedmikrásek jako panenku a bude ji houpat. Tu vyskočila …
Byli dva bratři, jeden velmi bohatý, druhý velmi chudý. Jednou hlídal chudý svému bohatému bratru snopy na poli, a sedě pod kupkou, spatřil bílou ženu, jak sbírala klasy, ježto zůstaly na záhonech, a zastrkávala do kupek. Když pak až k němu došla, chytil ji za ruku a tázal se jí, co je zač a co tu dělá? – „Jsem tvého bratra Štěstí a sbírám ztracené klásky, aby měl víc pšenice.” – „A prosím tě, kdepak je moje …
Jeden král měl velikou krásnou zahradu. Bylo v ní mnoho vzácného stromoví, ale nejvzácnější byla jedna jabloň, co prostřed zahrady stála. Měla každý den jedno jablko, a to bylo zlaté: ráno odkvetlo, ve dne zrostlo a do noci dozrálo, a druhé ráno kvetlo zas jiné. Ale žádné to zralé jablko nedočkalo se druhého rána, pokaždé se v noci ze stromu ztratilo a nikdo nevěděl kam a jak? Král se proto velice rmoutil.
Jednou k sobě zavolal svého nejstaršího syna a povídá: …
Bylo-nebylo: byl jednou jeden král, který se rád honil po lesích za zvěří. Jednou taky se pustil daleko za jelenem a zabloudil. Byl sám a sám, přišla noc a král byl rád, že našel na mýtině chalupu. Zůstával tam uhlíř. Král povídá, jestli by ho chtěl z lesa na cestu vyvést, že mu dobře zaplatí. – „I rád bych s vámi,” řekl uhlíř, „ale tu vidíte, žena mi se právě čeká, nemohu odejít. A kam byste taky v noci? Lehněte si na půdu na seno a ráno vás doprovodím.” – Brzy potom se …
Byl jeden král a byl tak rozumný, že i všem živočichům rozuměl, co si povídali. A poslouchejte, jak se tomu naučil. Přišla k němu jednou nějaká stará babička, přinesla mu v košíku hada a povídá, aby si ho dal ustrojit: když ho sní, že bude všemu rozumět, co které zvíře v povětří, na zemi i ve vodě mluví. Tomu králi se to líbilo, že bude umět, co nikdo neumí, dobře babičce zaplatil a hned poručil …
Za sedmero horami a sedmero řekami, a možná ještě kousek dál, bylo malé království, v němž mladý král panoval. Toho času na zámku stoly se prohýbají pod plnými mísami jídla a džbánů vína, neboť se koná velká oslava. Po dlouhé době se královně narodilo děťátko. Byla to holčička: krásná jako z růže květ. Dali jí jméno Barunka. Královští rodiče z ní měli velikou radost. Vždyť už ani nedoufali, že je takové štěstí potká!
Jednoho dne se král vydal se svou družinou na lov. Blížil se večer, když tu náhle …
Byl jeden sedlák a neměl děti. Ale jednou, když nebyl doma, se mu narodil synáček. Že byl velký jako palec, pojmenovala ho maminka Paleček. Malý Paleček hned jak se narodil, běhal po světnici, skákal a zpíval.
V poledne povídá: “Maminko, já donesu tatínkovi na pole oběd.” Maminka se smála: “Vždyť bys ani košík neunesl.” Paleček povídá: “To není pravda.” Chytil koš a utíkal …
