Na vodníka
Děvčata se domluví, kde má být voda, kde břeh.
Uprostřed vody je vodník a dělá, jako by něco spravoval.
Děvčata vstoupí do vody, dělají pohyby jako při praní a říkají:
„Peru, peru plínky na ty bílý vínky.
Peru, peru košile na ty Boží neděle.
Peru, peru šátky na zelený svátky.”
Najednou jako by před sebou uviděly rybku, vykřiknou:
„Rybičky, zlaté rybičky!”
a začnou po nich chňapat. Vodník vyskočí a huhňá: „Za to mi dáte svý dušičky!” a chce jedno z děvčat chytit.
Ty se dají do běhu a utíkají, dokud nejsou na břehu, kde končí vodníkovi právo.
