Básničky a říkanky

Zima – Žáček Jiří

Jak peřina za peřinou
po obloze mraky plynou.
Pár těch peřin puklo mrazem,
peří se z nich sype na zem.

1.
Sláva – sněží! To je prima,
letos bude bílá zima!

2.
Honem děti, máme práci,
ať tu stojí sněhuláci.

Sedm bratrů havranů
na zahradě kráká
o tom, že se náramně
brzy večer smráká.

Až budeme rozprávět
o té věci s nima,
do zahrady vkrade se
jejich sestra zima.

Věrná sestra havraní,
věrná bílá vrána.
A celý svět pod sněhem
probudí se zrána.

Já, kočička malá,
jak jsem ráno vstala,
hned jsem to sluníčko
smát se uhlídala.

A kdyby se smálo
stokrát do pokoje,
tak se neusměje,
jak matička moje.

Byla jedna babka,
prodávala jabka.
Za děravý groš
prodala jich koš.

Řekla vrána vráně:
Koupíme si sáně,
budeme se vozívati
v stodole na slámě.

Běží liška k Táboru,
nese pytel zázvoru,
ježek za ní pospíchá,
že jí pytel rozpíchá.

Běž, zajíčku, běž za ní,
pober jí to koření.
Liška se jim schovala,
ještě se jim vysmála.

Malý Válek, peciválek
husího se pírka zalek.
Kde co potmě zašustilo,
celého jej postrašilo.

Kdo jako my má doma štěně,
chodívá si s ním s chutí hrát
a potom brblá dennodenně
že po něm musí utírat.

To mně víc vadí na štěněti
když nemá vážný interes
když zapomíná, že čas letí
a jednou z něho bude pes. …

Ušmudlaný čertíku,
co to neseš v pytlíku?
Nač máš v ruce metličku?
Na nehodnou holčičku?
A co pro zlobivého kluka máš?
Do boty mu uhlí dáš?

Mikuláši, už je čas,
do nosu mě štípe mráz.
Co pro mne máš, Mikuláši?
Čokoládu? Tu mám nejradši.