Básničky a říkanky

Vítr

Já jsem vítr jako drak,
rozeženu každý mrak.
Utíkejte, utíkejte,
ať mu všichni utečete.

Klasická honička. Buď na vychytání všech dětí, nebo po chytnutí jednoho dítěte se stane drakem, nebo se po chytnutí může nějak vykoupit, (viz. Mrazík)

Záměr: Kontakt, Postřeh, Rozvoj hrubé motoriky, Zábava

Cibulenka

  • Píseň Cibulenka :
    Cib, cib cibulenka. Mak, mak makulenka.
    Když jsem byla maličká, chovala mě matička.
    A teď už jsem veliká, musím chovat Pepíka.
  • “Cib cib cibulenka” děti se mírně krčí v kolenou s rukama v bok.
  • “Mak mak makulenka” děti jdou dopředu a otáčejí se.
  • “Když jsem byla maličká, chovala mě matička” děti předvádí jak byly malé a jak je matka chovala.
  • „A teď už jsem veliká, musím chovat Pepíka“ děti předvádí jak jsou veliké a chovají děťátko.
  • Obě písně jsou při tanci zároveň doprovázeny zpěvem dětí za pomoci učitelky.
  • Učitelka se může zapojit hrou na klavír, pokud jsou děti samostatné, nebo když už písně a tance znají.

Cvičit tělesný a duševní soulad.

Kašlající žížala

Kašlala žížala (napodobit kašel)
Když chodbičku vrtala (naznačit prstem vrtání)
Slyšíš jí, slyšíš jí, (ruce za ušima naznačí naslouchání)
Jak se kroutí pod zemí? (ruce naznačí kroutivý pohyb)
Děšťovka plakala (ruce na oči)
Když kapky počítala(předvádíme počítání na prstech)
Slyšíš jí, slyšíš jí,
Jak se kroutí pod zemí?
Pak přiletěl kos (ruce naznačují let)
Ten měl dlouhý nos (naznačit rukama dlouhý nos)
Dešťovku i žížalu
Slupnul jako křížalu (pravá ruka zobe do levé dlaně

Podzim

Na zem jabka padají,
ptáci křídla zdvihají.
Léto balí fidlátka,
podzim klepe na vrátka.

Padl na mě list

Padl na mě list,
teď už jsem si jist.
Týden k týdnu a den ke dni,
Listopad je předposlední.
Strávíme ho stulení,
k ústřednímu topení.

Žlutý list

Padá k zemi žlutý list,
vítr si v něm začal číst.
A než přečet všechny stránky,
list mu spadl do studánky.

Listopad

Zkřehlý den se choulí chladem,
listí síří listopadem.
Nikde klásku, ani srnka,
zbyla sem tam jenom trnka.

Pyšný drak

vyletěl si pyšný drak,
vyletěl až do oblak,
zvysoka se dívá na svět,
strašil by a neví jak.

Rozhlíží se do všech stran,
potom hrozí hejnu vran,
ale vrány se mu smějí,
že je ještě malý pán.

Do výše a do dáli
nikde se ho nebáli
a ty zuby papírové?
Všichni se jím vysmáli.

Veselé povětří (F. Nechvátal)

Vítr křídly mává,
vyplašil nám páva.
Zvedá prach a listí,
oblohu nám čistí.
Zahnal všechny mraky,
vypustíme draky.
Ať si vzhůru letí,
pro radost všech dětí.

Dračí zálusky (Pavel Šrut)

Znám draka, co vždycky v březnu
dostal zálusk na princeznu,
a pan král mu musel dopsat:
“Zapomeňte, ctěný draku,
na své dračí zálusky,
nechte holku v trávě hopsat
a přijďte k nám na lusky!”

Přejít nahoru