Básničky a říkanky

Děti a zima

Loni byla velká zima
letos přišla zas,
do tváří nás štípe
jinovatka, mráz.

To to zebe

To je zima, to to zebe, (stoj, ruce hladí tělo)
když padají vločky z nebe. (dřepy)
Obléknem si rukavice, (stoj, třít ruce)
bundy, šály i čepice, (ukazovat na část těla)
vyjdem mezi paneláky, (chůze)
budem stavět sněhuláky. (stoj, ruce jako sněhulák)

Publikováno bylo v časopise Sluníčko.

Když jsi kamarád…

D
Když jsi kamarád, tak pojď si s námi hrát, *
A
když jsi kamarád, tak pojď si s námi hrát. *
D
Když jsi kamarád, tak pojď si hrát,
D7         G
uvidíš jak budeš rád,
D            A         D
že nás můžeš napodobovat, *

Když jsi kamarád...

(* – zde postupně vkládáme gesta a citoslovce:
ňaf ňaf, ňuf ňuf, haťa paťa, ééé, cink, kuku, plesk (bum))

Vřele doporučuji. Hrál jsem na kytaru. Začali jsme nejprve od pomalého tempa, postupem jsme tempo zrychlili. Děti se potom smály.

Zima

Potkal jsem dva kominíčky.
Štětka, drát a pantoflíčky.
byli jako v parku kosi.
Celí černí, rudé nosy.
Celí černí, samá saze,
zkřehlí docela.
Aby všechna kamna v Praze,
pěkně hořela.

Vánoční cukroví

Doma všechno krásně voní,
a ta vůně napoví,
že Vánoce přicházejí
a peče se cukroví.

Všichni při tom pomáhají,
voní cukrem, vanilkou,
dětem se pak v noci snáší
krásný sen nad postýlkou.

Ježíšek

Až zavoní v sněhu jehličí
a v kostele okna se rozsvítí,
pak do nebe na hvězdy pohlédni,
jak Ježíšek odtud přiletí
a přinese plno dárečků.
To bude radosti, panečku!

Přejít nahoru