Láďa jel na kole
Láďa jel na kole, upadl do pole.
Kluka hlava bolí, má na hlavě bouli.
U hradu je stará brána, sedí na ní černá vrána.
Vrána kráká kráky krák, letí k hradu černý mrak.
Mrak usedá na bránu, je to hejno havranů.
Řehoř řeže dříví z dřínu, dva – tři řízy za vteřinu.
Jiří řeže dříví z břízy, za vteřinu čtyři řízy.
Kárá kráva krávu, že nedala zprávu,
že jí srnec, strýček srnky, otrhal ty trpké trnky.
Vítej, vítej stromečku,
ukaž svoji tvářičku.
Zelená je – my to víme,
však my si tě ochráníme!
Na té naší zahradě,
v celé svojí parádě,
budeš s námi žít.
…
Jenda sedí pod jabloní, jablíčka až k němu voní.
Jedno spadlo, hned je zvedl. To je pěkné, jemine!
Ještě jedno nedojedl a už má chuť na jiné.
Přihořívá a už hoří!
Haste požár vodou z moří!
To je frmol, to je shon,
ještě že je tady slon!
Kominíčku, bu, bu, bu,
strč košilku do zubů,
kdyby se tě všichni báli,
já se tě bát nebudu.