Zimní básničky

Prosinec

Prosinec k nám přichází, (pomalá chůze)
vůbec nic mu neschází, (pomalá chůze)
sněhu přines dost a dost, (stoj + kruhy podél těla)
dárky dětem pro radost. (stoj + vytleskat)

Cesta domů

Co to cinká za vesnicí?
kluci jedou po silnici.
Hop koníčku, cinky cinky,
ať jsme doma u maminky.
Venku bude vánice,
kluci už jsou v postýlce.

Nešťastné sáně

Jeník měl sáně, sedl si na ně,
pustil se s nimi z vysoké stráně.
Jede jak na koni, že všechny dohoní.
Dohonil, už je v nich, bác – a je po saních!

Bude zima

Medvěd klepe peřinu,
(stoj + lehce se klepeme do zadečku)
už se chystá na zimu,
(stoj + lehce se klepeme do zadečku)
záležet si musí dát,
(stoj + hlava „ANO“)
až do jara bude spát,
(stoj + šeptat)

Rampouch

Najdeš-li rampouch v jeskyni, nesmíš na něj sáhnout,
protože bys mohl zchladnout.
Ani jenom na vteřinu, protože bys dostal rýmu.

Autorka: Ida (8 let)

Tom teď lyže namaže

Tom teď lyže namaže, že lyžuje, ukáže.
Na lyžích Tom uhání a každého dohání.

Kupa sněhu kluky láká

Kupa sněhu kluky láká, postavili sněhuláka.
Sněhulák je veliký, z uhlíků má knoflíky,
pěknou bílou náprsenku, do oken nám kouká zvenku.

V prosinci větříček duje

V prosinci větříček duje, veverka mu rozkazuje:
Zalétni na kopeček, přines šišky, zvoneček.
Já nachystám košíček plný želé, žemliček,
se sýkorkou Cecilkou ozdobíme stromeček.

Přejít nahoru