Kdysi dávno byl Vlčnov jen nevelkou dědinou uprostřed opuštěného kraje. Pár chalup krytých doškem, jedna menší než druhá, se zde krčilo podél hrbolaté cesty. Lidé, co v nich žili, patřili k nejchudobnějším v celém kraji. Nejezdili tenkrát na pole Podkojiny, na Čupy, do Dřínků a bůhvíkam ještě jako dnes. Ke každé chalupě patřil jen malý úzký proužek kamenitého políčka, které sotva stačilo uživit majitele. A přitom bylo dokola tolik krásné země. Jen se chopit pluhu a rozorat úhor, rozšířit koryta Celý článek »
Pověsti Archives - Strana 5 z 14 - Předškoláci - omalovánky, pracovní listy
|
2011 13.09
|
|
2011 11.09
|
Oblíbeným motivem lidových vyprávění z Frýdlantu jsou podzemní chodby, jejichž existenci si zdejší obyvatelé vybájili všude, kde podle zvuku vytušili nějakou dutinu. Podle těchto lidových pověstí všechny podzemní chodby vycházejí ze zdejšího hradu. Vzdálenost mnoha mil přitom není žádnou překážkou, a tak je hrad Frýdlant spojen nejen s Jizerskými horami, ale také třeba se strží na skalnatém břehu Smědé na Hartě nebo se Skalním hradem nedaleko Oldřichovského Špičáku. Tajná chodba samozřejmě vede i do města Frýdlantu a končí v domě Redernů na frýdlantském náměstí.
Celý článek »
|
2011 09.09
|
se vypráví už od roku 1597. Tehdy se prý na nejstarší části hradu, na tak zvané Markomance prováděly stavební práce. Pracující dělníci, kteří zde prováděli své řemeslo, byli ale z nějakého důvodu vyhnáni z hradu zlým duchem. Rarášek straší o půlnoci v korunní síni. Ovšem díky této příhodě zdědil Celý článek »
|
2011 07.09
|
V dávných dobách, kdy na místě našeho města byl ještě hluboký les a jenom kupci se svými povozy putovali zdejší krajinou, vyslal kníže Oldřich do našich hor svého rytíře, pana Albrechta z Trautenbergu s mnoha lidmi, aby tu založili město a osídlili okolní krajinu. S panem Albrechtem přišli i dva zedničtí tovaryši Pavel a Mikuláš, aby pomohli při stavbě města. Protože byli dobří přátelé, vydali se spolu do hlubokého lesa hledat skálu na lámání kamene pro nové domy. Brodili se hustým porostem a Celý článek »
|
2011 03.09
|
Původcem pověsti o Blaníku by mohl být Mikuláš Vlásenický z Vlásenice u Pelhřimova, zakladatel ultrakvistické církve Mikulášenců. Ten již ve druhé polovině 15. století prorokoval, že u vesnice Býkovice pod Blaníkem dojde k osudové bitvě Čechů s nepřáteli, která bude tak krutá a dlouhá, až se býkovický rybník naplní krví. A to bude ten den D, kdy z hory Blaník vystoupí rytíři “divou mocí tam ukrytí”, aby nepřátele zahnali a potrestali. Ovšem jiná legenda se k Blaníku váže snad odedávna – v roce 1404 dokonce arcibiskup pražský Zbyněk Zajíc z Hazburka nařídil, zřejmě na upozornění Mistra Jana Husa, okolním farářům, aby zakázali – možná dokonce pod Celý článek »
|
2011 01.09
|
V bukovém lese mezi Studnicí a Kramolnou se kdysi usadil obr Valdemar. Postavil si tam boudu a začal hospodařit. Do vsi vzkázal, ať ho nikdo neruší, nebo vše rozbije. U pekaře Frantíka si poručil na každý den pecen chleba na neděli dva. Když obr dostával, co si přál, byl docela hodný a s některými se i spřátelil. V té době se na březích Rozkoše usadil cirkus s panem Frištenským , profesionálním zápasníkem. Když se rozneslo, že Celý článek »
|
2011 22.08
|
S kapličkou je opředeno pověstí. Modlitba a omytí pramenitou vodou má poskytovat tělesné a duševní osvěžení. Místní i přespolní dokonce vyprávěli o mimořádných uzdraveních. V blízkých Malenovicích v té době pracoval slepý provazník Josef Buksa, rodák ze Šelešic. Když ho dovedli k pramenu, omýval si oči a prosil Panu Marii o pomoc. Učinil přitom slib, že pokud se alespoň trochu uzdraví, postaví na tomto zázračném místě kapličku. Postupem času se Celý článek »
|
2011 16.08
|
Kromě fořtmistra mělo polesí Klokočka v minulém století ještě jednoho démona, který strašil lidi. A to bílého jelena velikosti malého koně. Jedno bylo jisté, když návštěvník lesů nedostal výprask od fořta, stalo se tak od jelena, který dokázal i k smrti člověka utýrat.
Přihodilo se jednou, že vyděsil dva chlapce jdoucí z Bílé hlíny a nesoucí nůši švestek. I když jeden hleděl doprava a druhý doleva a pelášili, aby nebyli překvapeni, a málem už se radovali, že jsou z lesa venku. Dokonce se už dali do zpěvu, když ve stráni cosi zapraskalo. Hup a obávaný jelen byl takřka u nich. Nůše se švestkami byla hned na zemi.
Ještě štěstí, že na dosah byl Celý článek »
|
2011 11.08
|
Jméno Suchý mlýn napovídá, že tu před věky býval mlýn a že náš potok v té době i zde sloužil člověku.Samotu opředl lid zajímavou pověstí: Byl to mlýn a nebyl. Voda tekla na kolo, mlýn klapal, ale uvnitř nebylo mlýnských strojů. Ve mlýně skrčeném pod skalami a v stínu obrovských smrků a borovic bydleli loupežníci a mlynář byl jejich hejtman. Ve skále za mlýnem měli skrýše na uloupené věci. Hejtman se zamiloval do krásné rychtářovy dcery z Bezdějček, unesl ji do mlýna, zde ji uvěznil a nutil, aby se stala jeho ženou. Milá dcerka vše dobře prohlédla a když loupežníci odešli, zdvihla část podlahy, seskočila do Celý článek »
|
2011 08.08
|
Pamatujeme-li si, že 11. listopadu, kdy má svátek, přijíždí Martin na bílém koni, a že to znamená zimní den s prvním sněhem, víme možná také o martinském posvícení či alespoň o martinských husičkách, které se tou dobou pekly a ještě dnes někde pekou, aby provoněly celé stavení. Svatý Martin však během svého života jezdíval na šimlu vskutku křížem krážem a podobně jako jiní svatí se objevil i na Vysočině. Celý článek »
Články » Poslední komentáře