V napoleonských válkách přenocovalo v Bakově oddělení vojáků. Důstojníci se bavili v hospodě U Kettnerů hrou v karty a vyprávěním z válečného tažení. Jeden z nich, pitím rozjařený, zvolal: “Je nás 13, to je nešťastné číslo, dojdu na hřbitov pro čtrnáctého!” Ostatní pochybujíce o jeho statečnosti, vsadili se, zdali úkol vykoná. Důstojník vyšel do tmavé noci na blízký hřbitov, vzal z umrlčí komory nebožtíka a donesl do společnosti, kde mrtvole připíjeli. Celý článek »
Středočeský kraj Archives - Strana 2 z 3 - Předškoláci - omalovánky, pracovní listy
|
2011 21.11
|
|
2011 07.11
|
Kdysi žil v Jedomělicích bohatý sedlák Přibyl. Měl jedinou dcerku Zuzanku. Zuzanka byla zvláštní děvče. Už jako malá holčička ráda tančila. Naučila se snadno lidové tanečky, ale nejen to, sama si vymýšlela pohyby, vesele vyskakovala a točila se bosá na louce. Všichni se jí obdivovali, a začali jí přezdívat Zuzanka tanečnice. Celý článek »
|
2011 18.10
|
Uprostřed polí, tam kde stávala zaniklá ves Popovice, stávala za dob existence pňovského dvora o samotě stodola, do které se sváželo sklizené obilí před výmlatem. Na poloviční cestě mezi stodolou a pňovským dvorem, v místech dnešního čp. 38, t.j. asi uprostřed zemědělsky obhospodařovaných rolí dvora, stávala kovárna udržující nářadí a nástroje pro potřeby celého dvora. O samotě stojící kovárně se mezi zdejším lidem říkalo „pec“. Držitelem kovárny byla rodina kovářů z nedaleké vsi Celý článek »
|
2011 11.10
|
Nedaleko od Klipce, směrem jihozápadním nesou pozemky název Kobylnice a U Studně. Některé skutečnosti naznačují, že mohla v lokalitě stávat v minulosti osada, která zanikla podobně jako nedaleké Popovice. Podle tradice se vyorávaly v těchto místech zbytky základů staveb a byly tu znatelné stopy po mlatech ve stodolách. Podle vypravování pana Františka Pohanky se zde na poli propadl Hoffmanovi z Velimi kůň. Lidé při zjišťování hloubky propadliny dlouhým bidlem zjistili, že to je hluboká zasypaná studna.
|
2011 26.09
|
Kutná Hora je opředena nejen bohatou historií a architektonickými skvosty, ale také spoustou pověstí, vykládajících v různých variantách kutnohorské zvláštnosti, taje a záhady. V následujících řádcích uvádíme poměrně málo známou pověst o vzniku kutnohorského stříbra. Text je převzat z útlé knížkyA. Ptáčka a A. Šebánka Kutnohorské pověsti, vydané tiskem a nákladem Karla Šolce v Kutné Hoře někdy kolem roku 1910. Třemi hřbety, o nichž je v pověsti zmínka jsou míněny kopce Kuklík, Sukov a Kaňk. Celý článek »
|
2011 16.08
|
Kromě fořtmistra mělo polesí Klokočka v minulém století ještě jednoho démona, který strašil lidi. A to bílého jelena velikosti malého koně. Jedno bylo jisté, když návštěvník lesů nedostal výprask od fořta, stalo se tak od jelena, který dokázal i k smrti člověka utýrat.
Přihodilo se jednou, že vyděsil dva chlapce jdoucí z Bílé hlíny a nesoucí nůši švestek. I když jeden hleděl doprava a druhý doleva a pelášili, aby nebyli překvapeni, a málem už se radovali, že jsou z lesa venku. Dokonce se už dali do zpěvu, když ve stráni cosi zapraskalo. Hup a obávaný jelen byl takřka u nich. Nůše se švestkami byla hned na zemi.
Ještě štěstí, že na dosah byl Celý článek »
|
2011 11.08
|
Jméno Suchý mlýn napovídá, že tu před věky býval mlýn a že náš potok v té době i zde sloužil člověku.Samotu opředl lid zajímavou pověstí: Byl to mlýn a nebyl. Voda tekla na kolo, mlýn klapal, ale uvnitř nebylo mlýnských strojů. Ve mlýně skrčeném pod skalami a v stínu obrovských smrků a borovic bydleli loupežníci a mlynář byl jejich hejtman. Ve skále za mlýnem měli skrýše na uloupené věci. Hejtman se zamiloval do krásné rychtářovy dcery z Bezdějček, unesl ji do mlýna, zde ji uvěznil a nutil, aby se stala jeho ženou. Milá dcerka vše dobře prohlédla a když loupežníci odešli, zdvihla část podlahy, seskočila do Celý článek »
|
2011 13.07
|
Den se chýlil ke konci. Slunce pomalu zapadalo a na kraj se snášela šedivá mlha. Plchovští chlapci hnali z pastvy domů dobytek. Tenkrát bylo zvykem, že spásali trávu i v lese.
Honáci na sebe zahalekali a pomaloučku sháněli dobytek na cestu k domovu. Před Novákovic stavením seděl na lavičce děda Novák a dovedně vyřezával ze dřeva píštalku. Čekal na vnuka Tondu. Tonda na něho z dálky vesele mával a když přišli blíž, zavolal: “Dědo, dneska jsem byl v lese s našimi kravami první,” trochu se chlubil. Celý článek »
|
2011 08.07
|
Hrad Ostrý měl samo sebou i svou hradní paní. Zjevovala se lidem na Bílou sobotu, aby je škádlila. Ještě před lety nechtěla v tento den žádná děvečka zůstat při práci na záhumenku sama, žádnému klukovi nechtělo se samotnému nésti jídlo pracujícím na poli. Tolik se Matyldy všichni obávali. O Matyldě se mezi lidem mluvilo tak často, že její jméno vstoupilo i do lidových rčení: “Kde ses tak dlouho toulal, nepotkal si se náhodou s Matyldou?” Jednou nesl Kryštof, usedlík z Noviny, dopis do Oldřichova. Aby si zkrátil cestu, vydal se přes kopec kolem hradního ostrohu. Když Celý článek »
|
2011 20.05
|
Podle dávných legend se pod vysokým labským břehem, kde se dodnes říká „Na starém zámku“, v pradávných časech s oblibou koupávala bájná kněžna Libuše. Ta totiž, jak dokládají další legendy, v tomto kraji pobývala velice často. K podobným účelům využívala čistotu milující vládkyně i nedalekou tůň zvanou Kukaň, jejíhož dna prý nikdo nemohl dosáhnout. Při jedné z vodních Celý článek »
Články » Poslední komentáře