O sněhové vločce

Bylo a možná nebylo – to není důležité. Možná se to stalo, věř tomu nebo ne. Povím ti jeden příběh ze zimních časů. Mrzlo až praštělo a ledový vítr se proháněl po polích. I přilétl do města, kde začal zpívat svou píseň. Lidé v ulicích se ho ptali: „Co neseš větře toulavý?“ „Možná smutek, kdo to ví?“ odpověděl jim vítr. Lidé jen zavrtěli hlavou. Smutek se teď nenosí, Vánoce musí být veselé. Vítr prolétl městem a zpíval u městské kašny. Kolem kašny šla maminka, která za ruku držela děvčátko. …

O sněhové vločceČíst více »

Dráčku, dráčku

Dráčku, dráčku,
leť si vzhůru,
leť až do nebes,
jen mne neodnes!

Blansko: Stráž svatého Martina

Blansko: Stráž svatého MartinaBlansko s nejbližším okolím od nepaměti patřívalo olomouckému biskupovi. Není divu, že tento nejvyšší církevní hodnostář na Moravě dbal na to, aby zvláště na jeho vlastních statcích byly věci náboženské příkladně vedeny. Z toho důvodu se také zasloužil o postavení kostela v Blansku jako jednoho z prvních v kraji, a to po dlouhých a složitých sporech s brněnským knížetem Vratislavem, který si na Blansko činil nárok, a proto …

Blansko: Stráž svatého MartinaČíst více »

Marnivá žába

Žila byla jedna malá, zelená žába. Ale nebyla to jen tak nějaká žába, byla marnivá. Místo, aby celý den kvákala, až by uši všeho živého zaléhaly, tak zírala na svůj odraz v zrcadle. Tahle žába měla krásné a velké zrcadlo. Do něj mohla zírat celé hodiny a také to dělala. Natáčela se zepředu, prohlížela se zezadu, otáčela se jak holub na střeše – doprava a doleva. Špulila pusu, poulila do zrcadla oči, dokonce v zrcadle prohlížela svůj jazyk. Zrcadlo div z toho všeho prohlížení neprasklo. Přátel si nevšímala. Ostatně, k čemu by jí nějací byli, když si vystačila jen se zrcadlem. Zvířátek si nevšímala, ani si s nimi nehrála, prostě jen zírala do zrcadla. Většina zvířátek nad tím mávla rukou a žabku ze svých her vynechala.
…

Marnivá žábaČíst více »

Pohádkový kvíz

  1. Obušku, z pytle…
     a) huš … b) ven … c) pryč
  2. Honza málem…
    a) králem … b) ševcem … c) bubeníkem
  3. Jak se budí…
    a) medvědi … b) trpaslíci … c) princezny
  4. Hrátky s…
    a) zvířátky … b) kašpárkem … c) čertem
  5. Za humny je…
    a) drak … b) Večerníček … c) obr

    6. …

    Pohádkový kvízČíst více »

Jak se veverka vdávala

Kdysi dávno neměla veverka ještě manžela. Zamiloval se do ní ježek. Nosil jí často dárky. Všechna jablka z okolí své milé veverce nanosil. Chtěl, aby si ho vzala za muže.

„No, dobrá,“ pravila jednou veverka, „vezmu si tě za muže, ale musíš být hodný.“ Ježek jí z velké radosti vše slíbil. Pozval vlka a lišku za svědky, zajíce za družbu a srnku za družičku. Veverka byla nevěsta a ježek ženich.
…

Jak se veverka vdávalaČíst více »

Zajíček ve své jamce

„Zajíček ve své jamce, sedí sám, sedí sám.
Ubožáčku, co je ti, že nemůžeš skákati, hbitě skoč a vyskoč.“

Popěvek o zajíčkovi zná každý, ale nikdo už neví, proč zajíček seděl ve své jamce sám. On se na to asi ani nikdo nezeptal. Možná se to dozvíš, tak se hezky posaď a poslouchej. Já ti povím pohádku. Dnes bude o smutném zajíčkovi.
…

Zajíček ve své jamceČíst více »

Karlsbrunn

KarlsbrunnV hustých lesích, kde nyní lázeňské místo Karlsbrunn leží, před dávnými časy zbožný poustevník život svůj trávil v modlitbách, odloučen od ostatního světa hříšného. Pohříživ se jednou v tuhý spánek za noci letní, spatřil svatého Huberta. Svatý táže se, co by si poustevník přál. Poustevník přemýšlel a konečně odpověděl: „Chci nemocným prospívati.“ — Probudiv se ze sna, zbožný poustevník …

KarlsbrunnČíst více »

Přejít nahoru