Cibulenka

  • Píseň Cibulenka :
    Cib, cib cibulenka. Mak, mak makulenka.
    Když jsem byla maličká, chovala mě matička.
    A teď už jsem veliká, musím chovat Pepíka.
  • “Cib cib cibulenka” děti se mírně krčí v kolenou s rukama v bok.
  • “Mak mak makulenka” děti jdou dopředu a otáčejí se.
  • “Když jsem byla maličká, chovala mě matička” děti předvádí jak byly malé a jak je matka chovala.
  • „A teď už jsem veliká, musím chovat Pepíka“ děti předvádí jak jsou veliké a chovají děťátko.
  • Obě písně jsou při tanci zároveň doprovázeny zpěvem dětí za pomoci učitelky.
  • Učitelka se může zapojit hrou na klavír, pokud jsou děti samostatné, nebo když už písně a tance znají.

Cvičit tělesný a duševní soulad.

Uvíjíme věneček

Učitelka je hlavní vodič. Chodí po místnosti a zpívá: Uvíjíme věneček, ze všech našich kytiček (dětiček), jaké jméno máš? (kopretina) Tak pojď mezi nás.

  • Názvy květin (jmen) se nesmí opakovat.
  • Děti se zapojí za učitelku a postupně utvoří dlouhého hada. Když už jsou všechny děti zapojeny, drží se za ruce, utvoří kruh (věneček).

Cvičit smysl pro rytmus, sladění pohybů a uvolněnost. Učit se spolupracovat.

Zlatá brána

  • Píseň “Zlatá brána”:
  • Zlatá brána otevřena, zlatým klíčem odemčena.
    Kdo do ní vejde, tomu hlava sejde.
    Ať je to ten nebo ten, praštíme ho koštětem.“
  • Děti utvoří dvojice a postaví se do řady naproti sobě.
  • Spojí ruce nad hlavami a tím utvoří bránu.
  • Od první dvojice začínají děti probíhat bránou a řadí se na konec řad.
  • Při probíhání se zpívá a na poslední slabiku písně dá ruce dolů ta dvojice, před kterou je ona probíhající. (Tím je chycena)
  • Ovšem hra pokračuje dál a začne se znovu zpívat.
  • Je třeba hodně prostoru, zajistit bezpečnost dětí a při neznalosti této hry regulovat a rovnat konec řady.
  • Učitelka samozřejmě může zapojit i hudební nástroj a tím i oživit hru.

Sladit pohyby s tanečními prvky a učit děti ohleduplnosti, spolupráci.

Mazlivý řetěz

Sedíme v řadě za sebou, vedoucí hry jako poslední. Dítěti sedícímu před ním zašeptá do ouška první “příkaz” ,například “pohladit po hlavě” dítě ochotně poslechne a pohladí hráče před sebou, ten patřičně zareaguje a začne hladit další dítě. Pohyb se pak řetězovou reakcí přenese na celou řadu.Nový příkaz vydá vedoucí až ve chvíli, kdy jsou všichni intenzivně zaměstnání hlazením.

Kašlající žížala

Kašlala žížala (napodobit kašel)
Když chodbičku vrtala (naznačit prstem vrtání)
Slyšíš jí, slyšíš jí, (ruce za ušima naznačí naslouchání)
Jak se kroutí pod zemí? (ruce naznačí kroutivý pohyb)
Děšťovka plakala (ruce na oči)
Když kapky počítala(předvádíme počítání na prstech)
Slyšíš jí, slyšíš jí,
Jak se kroutí pod zemí?
Pak přiletěl kos (ruce naznačují let)
Ten měl dlouhý nos (naznačit rukama dlouhý nos)
Dešťovku i žížalu
Slupnul jako křížalu (pravá ruka zobe do levé dlaně

Kýchací písnička

Vždy dvě děti stojí pro sobě a lechtají se navzájem na nose. Zpívají se k tomu melodii Já do lesa nepojedu:
Pohlaď nosík, malý nosík,
Pohlaď nosík od spodu.
Nosík vzdychne, potom kýchne.
A bude mít ostudu.
Hepčííí!!

Kýchnutí je za dva zlaté
A ostuda za tolar.
Kdyby na to nosík přišel,
Tak by jistě nekýchal.
Hepčííí!!

Podzim

Na zem jabka padají,
ptáci křídla zdvihají.
Léto balí fidlátka,
podzim klepe na vrátka.

Padl na mě list

Padl na mě list,
teď už jsem si jist.
Týden k týdnu a den ke dni,
Listopad je předposlední.
Strávíme ho stulení,
k ústřednímu topení.

Žlutý list

Padá k zemi žlutý list,
vítr si v něm začal číst.
A než přečet všechny stránky,
list mu spadl do studánky.

Přejít nahoru