Čarovné ovoce Kdysi žil na Valašsku jeden pastýř. Jednou pásl za vesnicí prasata, obcházel kolem stáda a tu k němu přišel jakýsi chlapeček s pláčem. Pastýř se ho ptá: ” Čí jsi a odkud jsi?” ” Já nevím.” odpověděl chlapec. ” A jek se jmenuješ?” ” Rudolf.” ” Když budeš poslouchat a pomáhat mi, já Tě vezmu k sobě.” řekl pastýř dobromyslně. Chlapec s radostí přisvědčil: ” ˇO to nudu strýčku!” Pastýř mu dal …
Červená Karkulka V jedné rodině žila jedna hodná a milá dívenka. Každý ji měl rád, ale maminka s babičkou ji milovaly ze všech nejvíce. Babička jí ušila červený čepeček a podle něj jí začali říkat Červená Karkulka. Babička bydlela na samotě u lesa. Široko daleko nebyla žádná jiná chaloupka a babička se tam starala o lesní zvířátka. Jednou v létě maminka napekla koláče, do košíku přidala láhev vína a řekla Karkulce: „Babička má dneska svátek. Vezmi košík a …
Chudý mlynářský a kočka Krajánkům se od čepice i od pusy práší, těm, kdo pěkně poslouchají, nadělíme po pohádce hodně sladkou kaši. Žil byl jeden starý mlynář, sám, bez ženy a bez dětí. Staral se o mlýn s třemi chasníky a práce už ho zmáhala. Zavolal si své pomocníky a povídal: “Je na čase, abych zanechal řemesla a nahříval si záda u kamen. Jděte, a kdo mi převede …
Byl jeden dědeček a jedna babička a ti měli Budulínka. Dědeček a babička chodili do práce a Budulínek býval sám doma. Babička mu říkávala: „Buď hodný, Budulínku, hraj si hezky a nikomu neotvírej! V troubě máš hrášek.” Budulínek si hrál, potom dostal hlad a dal se do hrášku. Najednou přišla liška a prosila: „Budulínku, dej mi hrášku, povozím tě na ocásku.” Budulínek, že nedá. Ale liška tuze prosila: „Budulínku, …
Kohoutek a slepička šli spolu do obory na jahody. Po chvíli našla slepička jahodu a dala půlku kohoutkovi. Za chviličku našel jahodu kohoutek. Protože byl ale lakomý, Dal si celou jahodu do zobáčku. Nechtěl se se slepičkou dělit. Jahoda byla ale příliš veliká, a tak se začal dusit. “Slepičko, slepičko! Dej mi vodu, nebo se udusím!” Slepička honem utíkala ke studánce. Jen se jí peříčka čepýřila. “Studánko, studánko, dej …
Kdo přechází po přechodu,
neutrpí žádnou škodu.
Dá se rychle přes ulici,
v jeho pravé polovici.
Sluníčko se rozloučilo
s kytičkami, s travičkou,
na cestu jim zamávalo
paprskovouo ručičkou.
Jděte všichni honem spát,
musím podzim přivítat.
Foukej, foukej, větříčku,
shoď mi jednu hruštičku.
Shoď mi jednu nebo dvě,
budou sladké obě dvě.
Mám zelenou barvičku,
tou nakreslím travičku.
Žlutou tužkou housata,
zasvítí jak ze zlata.
A červená barvička?
Ta nakreslí jablíčka.
Už jsou zralá, nízko visí,
pojďte děti, kousněte si!
