Vítr
Do šatu mě nabíráš,
pak přede mnou zavíráš,
v teple pro mne slzí oči,
vše se za mnou venku točí,
beru z hlavy klobouky,
nepouštěj mne do mouky.
Kdo jsem?
Do šatu mě nabíráš,
pak přede mnou zavíráš,
v teple pro mne slzí oči,
vše se za mnou venku točí,
beru z hlavy klobouky,
nepouštěj mne do mouky.
Kdo jsem?
Puťa, puťa, puť
přeji dobrou chuť.
Zrnka zobu zoby zob,
panímámo ještě hoď.
Běží kolem sestřička,
žluťounká je celičká.
Naše máma slepice
sezobala nejvíce.